Drážďany předaly cenu míru muži, který před třiceti lety zabránil rozpoutání jaderné války

Nikdy nebyl svět tak blízko jaderné katastrofě jako v noci 26. září 1983. Sovětské počítače hlásily údajnou jadernou hrozbu ze strany USA. Sovětský důstojník Stanislav Jevgrafovič Petrov měl zareagovat a spustit odvetu. Poplach však vyhodnotil jako falešný, což se později potvrdilo. Za svou rozhodnost a odvahu dostal někdejší sovětský důstojník cenu Dresden Preis 2013, kterou dnes osobně přebírá v Německu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Indie dnes vypustila raketu dlouhého doletu schopnou přenášet jaderné hlavice.jpg | Foto: ČTK/AP | Zdroj: ČTK

Třicet minut po půlnoci 26.září 1983 se rozezněla siréna v podzemním bunkru stanoviště Serpuchov-15. Počítače, které vyhodnocovaly informace ze sovětských satelitů, dospěly k tomu, že ze Spojených států na ně letí mezikontinentální balistická střela. Znamenalo to americký jaderný útok a čas na sovětskou odvetu.

„Přímo přede mnou byl displej,“ vzpomíná Stanislav Petrov.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek natočila redaktorka Jitka Malá.

Na něm jako na veliteli bylo rozhodnout, jestli byl Sovětský svaz napaden. Nový varovný systém nebyl úplně spolehlivý, na přilétající raketu však ukazoval s nejvyšší možnou pravděpodobností. Vzhledem k tomu, že vizuální kontakt se zatím nepotvrdil, se Petrov rozhodl čekat. Pak systém ukázal další rakety.

Pátá raketa. Petrov musel jednat. Pokud by situaci vyhodnotil jako útok, měl stisknout tlačítko START. Spolehl se na to, že poplach je falešný, a nadřízené neinformoval. Měl pravdu. Třetí světová válka se nekonala.

Bývalý důstojník přitom vůbec nechápe, proč se o tom tolik mluví. „Dělal jsem jednoduše svoji práci. Nebyl to žádný hrdinský čin,“ říká Petrov.

Po několika minutách se potvrdilo, že z Ameriky opravdu nic neletí, radary mlčely. Později se ukázalo, že poplach spustil neobvyklý odraz slunečních paprsků od mraků.

Stanislav Petrov dostal pochvalu od velitele sovětské protivzdušné obrany, později ho ale vyhodnotili jako nespolehlivého a na služební postup mohl zapomenout. Na svém činu ani s odstupem času nevidí nic mimořádného.

„Hrozně nerad o tom mluvím... Když se mě vyptávají, jak se to stalo, vždycky říkám: byla to moje práce,“ dodává Petrov.

V roce 2006 pozvali Stanislava Petrova do New Yorku. Dostal tam vyznamenání mezinárodní společenské organizace Sdružení občanů světa. Západní média o něm mluvila jako o „muži, který zachránil svět“.

Jitka Malá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme