Mateřská láska vymřelých ještěrů

Mořští ještěři plesiosauři byli živorodí a o mláďata se pečlivě starali. Naznačuje to fosilie samice s mládětem uvnitř těla.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čtyři ploutve ke svému pohonu používali druhohorní plesiosauři

Čtyři ploutve ke svému pohonu používali druhohorní plesiosauři | Foto: Frank de Nota

Svrchovanými vládci druhohorních oceánů byli obrovští ještěři: dlouhokrcí plesiosauři, delfínům podobní ichtyosauři nebo mosasauři s čelistmi připomínajícími krokodýla. U většiny mořských ještěrů máme fosilní doklady o tom, že samice nekladly vejce, ale rodily do vody živá mláďata. U plesiosaurů takový důkaz zatím chyběl, ale předpokládalo se, že byli také živorodí. Jejich mohutná těla se čtyřmi velkými ploutvemi nebyla příliš dobře uzpůsobena k tomu, aby zvíře mohlo vystoupit z vody, naklást vejce na pláži a zase se vrátit zpět.

Domněnku o živorodosti plesiosaurů nyní potvrdilo zkoumání téměř kompletní fosilie, která byla v roce 1987 nalezena v Kansasu. Patří samici druhu Polycotylus latippinus a pochází z období svrchní křídy asi před 78 miliony let. Kurátoři přírodopisného muzea v Los Angeles si během přípravy dosud nepovšimnuté fosilie na výstavu všimli, že v těle matky se skrývá jediný plod asi ve dvou třetinách svého vývoje. Pozoruhodná je jeho velikost v poměru k tělu dospělého plesiosaura: matka na délku měřila 4,7 metru a mládě by v době porodu měřilo nejméně 1,5 metru. Tak velké potomky dnes rodí zvířata, která žijí společensky a poskytují jim rodičovskou péči. Je pravděpodobné, že podobné tomu bylo také u plesiosaurů, kteří se svým chováním víc podobali dnešním mořským savcům než většině plazů.

Zdroj: Science, Natural History Museum of Los Angeles County

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme