Moravské zemské muzeum vystavuje torzo Boskovického pokladu. Většina byla rozprodána
Pokladem nedozírné historické ceny mohl být čtyři roky starý nález džbánu se šesti kilogramy stříbrných mincí. Majitelé ho zakopali zřejmě ve 40. letech 17. století v lese nedaleko Boskovic. Poklad nalezli soukromí hledači a většinu mincí rozprodali. Poté, co na ně přišla policie, zbytek zabaveného pokladu propadl Jihomoravskému kraji. Nyní je vlastníkem Moravské zemské muzeum a až do začátku příštího roku si jej tam můžete prohlédnout na nové výstavě.
Pokud by se podařilo nález odborně vyzvednout vcelku, byl by to největší dochovaný poklad z třicetileté války na Moravě.
Rozprodávat takovou kolekci po jednotlivých mincích je jako nabízet vzácnou historickou knihu po jednotlivých listech, říká i dnes s určitým rozhořčením v hlase vedoucí numismatického oddělení Moravského zemského muzea Dagmar Grossmannová.
„Určitě tato výstava představuje ukázku toho, co se dochovalo. Jsme vděčni a pro nás je to důležité, je to velmi významný historický pramen. Ale na druhou stranu je to taky ukázka toho, jak to teďka s našimi poklady vypadá, že jsou cíleně vyhledávány, cíleně rozprodávány a de facto je ničeno naše kulturní dědictví nás všech,“ poznamenává Grossmannová.
Špatné ošetření po vykopání
Nález utrpěl nejen tím, že většina mincí byla rozprodána, ale po vykopání nebyl dostatečně ošetřen a správně uložen. Numismatické oddělení muzea, které patří ke špičkovým pracovištím, mělo s konzervací dost práce.
„Takovéto nálezy nebývají zcela běžné, ale je třeba říci, že jsme na ně kvalitně připraveni. První kroky, které jsou vedeny, jsou vždy ve smyslu snahy o zachování artefaktů, respektive jejich konzervace v takové podobě, aby nedocházelo k další degradaci, například chemické či mechanické,“ vysvětluje generální ředitel muzea Martin Reissner.
Z asi šesti kilogramů stříbrných mincí se podařilo zajistit jen čtvrtinu, ostatní pachatelé rozprodali. Kolekce více než dvou tisíc kusů je unikátním dokladem, jaké mince v té době na Moravě obíhaly. Kromě středoevropských zemí jsou zastoupena třeba platidla nizozemská, švýcarská nebo papežské ražby. Nejstarší pochází z druhé poloviny 14. století.
Kdo poklad ukryl?
Kdo poklad ukryl, se podle Dagmar Grossmannové zjistit nedá. „Jakási teorie by mohla být v tom, že 40. léta opravdu byla pro Boskovice velmi nešťastná. Vrhli tam Švédové, obsadili město a lidé prchali do lesů, kde ukrývali nejen své majetky, ale taky sami sebe.“
Podle složení nálezu to musel být člověk velmi bohatý. „Bohatý měšťan, obchodník, židovský obchodník, protože Boskovice měly velmi významnou židovskou komunitu. Každopádně žádný chudák to nebyl,“ dodává Grossmannová.
Boskovický poklad na výstavě doplňují i další mince, které v době třicetileté války na Moravě obíhaly. Některé razil i olomoucký biskup kardinál František Dietrichstein, a to ve svém brněnském paláci, kde dnes shodou okolností sídlí právě Moravské zemské muzeum.
