Pamětníci na výstavě v Národním památníku na Vítkově vyprávějí o poválečném odsunu
Národní památník na pražském Vítkově ve čtvrtek otevře výstavu o českých Němcích, kteří museli po válce nuceně odejít do Rakouska. Poslechnout si tam můžete životní příběhy několika desítek pamětníků, kteří vzpomínají na vysídlení i na problémy, se kterými se setkali v cizí zemi.
„Byli mezi námi mnozí, kteří už nemohli dál. Ty pak hodili do příkopu,“ popisuje jeden z pamětníků pochody smrti, které provázely vysídlování českých Němců do Rakouska. Jeden z nich vedl z Brna, výstava se ale zabývá i tím, který vyšel z Jihlavy.
„Tady vidíte nálezy z masového hrobu brněnských Němců, kteří během pochodu umřeli,“ ukazuje předměty ve vitríně Niklas Perzi, rakouský historik a kurátor výstavy. Jedním z klíčových exponátů je kniha, kde jsou zápisy o lidech, kteří zahynuli při pochodech.
„Vidíte knihu smrti z obce v Dolním Rakousku, ve které jsou popsány důvody smrti,“ upřesňuje kurátor.
O výstavě o odsunu sudetských Němců v Národním památníku v Praze na Vítkově natáčel redaktor Jan Charvát
Výstava mapuje osudy českých Němců, kteří pocházeli nejčastěji z jižní Moravy a jižních Čech. Celkem jich do Rakouska muselo odejít 400 tisíc. Cesta většiny z nich tady ale nekončila. Přes dvě stě padesát tisíc muselo jít dál, nejčastěji do Německa. U našich jižních sousedů jich zůstal jen zlomek.
„V Rakousku zůstalo zhruba 110 až 120 tisíc českých Němců, kteří byli potřební pro společnost. Jejich životní situace byla velmi komplikovaná, protože z počátku přežívali v různých táborech,“ popisuje Marek Junek z oddělení novodobých českých dějin Národního muzea.
Příběhů je výstava plná. Jeden z nich je o rodině, která bydlela v severočeských Mikulášovicích, popisuje Miklas Perzi.
„Matka i babička paní Krejčové mohly zůstat, protože v roce 1945 byly rakouskými občankami. Její matka ale utekla do Německa a do Vídně přijela vlakem, kde se zase potkaly. Je to taky jeden z dramatických příběhů,“ dodává Niklas Perzi.
Čeští Němci se i v zahraničí vzájemně setkávali. Hodně z nich využilo šanci podívat se po otevření hranic v roce 1989 zpátky. A i jejich vzpomínky třeba na to, jak navštěvovali původní domy, si na výstavě můžete poslechnout a přečíst.
