Placenta se v evoluci nevyvinula jen jednou, ale nejméně dvakrát. Kromě savců se objevuje i u jednoho druhu nenápadných plazů.

14:00 7. října 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Drobný ještěr Trachylepis ivensi z čeledi scinkovití obývá centrální Afriku. Bývá spatřen jen vzácně a v muzejních sbírkách se nachází jen několik exemplářů. Při jejich zkoumání však vědci objevili nečekanou věc. Samice tohoto druhu scinků nekladou vajíčka, ale přivádějí na svět živá mláďata. Živorodost u plazů není nic výjimečného. Vajíčka se uhnízdí a vyvíjejí ve stěně vaječníků, která slouží jako jednoduchá obdoba placenty. Je tu však zásadní rozdíl: zárodky v ní odděluje stěna vajíčka, takže nemohou být vyživovány z těla matky jako u savců. Místo toho čerpají živiny z velkého žloutku.

Vajíčka scinků Trachylepis ivensi jsou však příliš malá na to, aby dokázala uživit celý vývoj zárodku. Tým vědců z americké Trinity College a jihoafrické Stellenboschské univerzity zjistil, že embrya těchto plazů nedostatkem živin přesto netrpí. Vnější obal vajíčka v časné fázi vývoje mizí, tkáně embrya se zanoří do stěny dělohy a vytváří se pravá placenta. Ta zárodky vyživuje podobně, jako je tomu u savců.

Zdroj: Journal of Morphology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít