Druhý díl Prezidentského dotazníku serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu pro uchazeče o Hrad se věnuje zahraničním otázkám. Z devíti kandidátů jich jen pět jednoznačně podporuje stávající diplomatickou, finanční i vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Ostatní jsou buď proti, nebo neodpověděli dostatečně konkrétně. Kandidáti odpovídali i na vztah k Číně, zda jde o hrozbu, nebo obchodní příležitostí.

Tento článek je více než rok starý.

prezidentský dotazník Praha 5:00 3. ledna 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

O post prezidenta České republiky se uchází devět kandidátů (pořadí dle vylosovaných čísel): Pavel Fischer, Jaroslav Bašta (SPD), Josef Středula, Petr Pavel, Tomáš Zima, Danuše Nerudová, Andrej Babiš (ANO), Karel Diviš a Marek Hilšer (MHS).

Všem položil server iROZHLAS.cz v rámci předvolebního zpravodajství Českého rozhlasu Prezidentský dotazník obsahující otázky související s pravomocemi hlavy státu.

Podpora Ukrajiny

První otázka druhého dílu Prezidentského dotazníku se věnovala českému postoji k válce na Ukrajině. Šlo o to, zda kandidáti podporují pokračování diplomatické, finanční i vojenské pomoci napadené zemi a jak by podle nich měla v budoucnu vypadat vojenská podpora Ukrajiny.

Názory prezidentských kandidátů: jmenovali by stíhaného premiéra a jsou pro sňatky homosexuálů?

Číst článek

Jasně se pro pokračování diplomatické, finanční i vojenské pomoci Ukrajině vyslovili kandidáti Karel Diviš, Marek Hilšer, Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel. „Podpora Ukrajině dává smysl ve všech těchto směrech,“ vyjádřil se pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ve stručnosti Diviš.

Senátor Hilšer byl obšírnější. Uvedl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat, „dokud nebude osvobozena a nebude obnovena její územní integrita v hranicích z roku 1991“. Zdůraznil také roli Evropské unie a její pomoci s poválečnou obnovou země i vojenskou výpomoc od států NATO. „Summit NATO ve Vilniusu 2023 musí jasně stanovit perspektivu členství Ukrajiny,“ mínil. K tomu doplnil, že podporuje i výcvik ukrajinských vojáků na českém území.

Další senátor v kandidátském poli Fischer odpověděl, že je pro přežití Ukrajiny nezbytná těsná jednota a spolupráce mezi státy NATO i aktivní zapojení celé EU. „Podporuji výcvik vojáků. Jednání o vstupu do NATO není zatím na pořadu dne,“ doplnil Fischer s tím, že Ukrajinu okupuje jaderná mocnost, což by mohlo znamenat ohrožení české bezpečnosti.

I Nerudová a Pavel chtějí pomáhat Ukrajině ve formě dodávek zbraní či humanitární podpory. „Ukrajina se statečně brání ruské agresi a bojuje tím i za naši svobodu,“ vyhlašuje Nerudová. „Rusko musí na Ukrajině prohrát, protože případný úspěch by si vyložilo jako slabost Západu, což by i pro nás do budoucna znamenalo bezpečností riziko,“ říká zase Pavel.

OVĚŘOVNA: Český jaderný útok na Rusko? Nemáme takové zbraně, vyvrací Vrabelův hoax resort obrany

Číst článek

Na druhé straně je čtveřice kandidátů Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Josef Středula a Tomáš Zima. Ti buď pomáhat Ukrajině odmítají, nebo neodpověděli konkrétně.

„Podporuji mírová jednání, ne válku,“ uvedl Bašta. To koresponduje s názorovou linií prosazovanou šéfem SPD Tomiem Okamurou.

„Ideální by bylo, aby se agresor vrátil do své země, byl mír a mohlo se řešit něco jiného, tedy obnova Ukrajiny jako takové,“ odpověděl Středula. „Co se týká pomoci v dalších měsících, nejdříve bych se seznámil, jaká je faktická pomoc. Nejen s tím, co slyšíme v médiích, ale podrobněji, jak tečou finanční prostředky, jakým způsobem je vše saturováno, jak se na tom podílejí jednotlivé země, jaké typy zbraní se tam dodávají, jaké činnosti Česko ve vztahu k Ukrajině koná,“ doplnil.

V podobném duchu se vyjádřil i Zima: „Je potřeba postupovat v souladu se spojenci a hledat cesty, které odpovídají možnostem a zájmům České republiky.“

Velmi neurčitě odpověděl kandidát Babiš: „Pomoc bychom měli koordinovat se zeměmi EU a NATO,“ uvedl jen.

Čína: hrozba, nebo příležitost?

Vnímáte Čínu víc jako hrozbu, nebo jako obchodní příležitost? Odpovědi na tuto otázku do značné míry kopírovaly rozdělení jednotlivých kandidátů u předchozí odpovědi. Celá pětice uchazečů o Hrad, kteří se jednoznačně vyslovili pro pokračování podpory Ukrajiny, vnímá Čínu spíš jako hrozbu. Byť s jinou intenzitou.

Čína uzavřela své ‚policejní stanice‘ v Česku. Sloužily i ke sledování příslušníků místní diaspory

Číst článek

Nejtvrdší je Marek Hilšer. „Čína je totalitní komunistická diktatura, kde dochází k neustálému porušování lidských práv,“ odpověděl a nazval Čínu „systémovým rivalem“ Západu, který pomocí „strategické korupce“ usiluje o podvracení demokratického rozhodování v České republice.

Podle Danuše Nerudové je Čína jednou z největších globálních hrozeb. „Nesmíme Čínu podcenit, jako se nám to stalo s Ruskem. Už roky můžeme vidět, jak se Čína snaží ovlivňovat pro svůj prospěch dění v Evropě a posiluje svůj vliv v Africe.“

Petr Pavel odpověděl, že Čínu jako bezpečnostní riziko vnímá dlouhodobě. I proto, že stojí na úplně jiných hodnotách a základech a jejich strategické cíle se s našimi vůbec neshodují. „Co se týče obchodních příležitostí, určitě tam jsou, ale žádnou velkou obchodní výměnu zatím nemáme a nevidím v ní tak velký potenciál,“ doplnil Pavel.

Pavel Fischer označil Čínu za „hrozbu pro naši bezpečnost“. Obchodování s Pekingem ale nijak nevylučuje: „Při obchodování musíme dbát na to, abychom neohrozili bezpečnost občanů a naši suverenitu,“ podotkl.

„Čína je obojí. Obrovský obchodní partner a současně nastupující velmoc, která bude chtít mít odpovídající pozici na světovém hřišti,“ odpověděl Karel Diviš. Doplnil ale: „Nedopustit stejnou chybu, jaká se stala s Ruskem, tedy obchodujme, ale tak, abychom nebyli na Číně závislí.“

Vymezování vůči Babišovi i popichování Pavla s Nerudovou. Jak se kandidáti vyjadřují o soupeřích

Číst článek

Z dalších kandidátů odpověděl Josef Středula stručně, že Čínu také vnímá jako hrozbu. Naopak Jaroslav Bašta zemi nazval „dílnou světa, s maximem obchodních příležitostí“. O možných negativech se nezmínil, podobně jako Andrej Babiš.

„Ve vztahu s Čínou se musíme chovat stejně jako další členové EU. Dlouhodobě máme negativní obchodní bilanci, dovážíme 10krát víc, než vyvážíme, a tak je potřeba usilovat o to, aby ta obchodní bilance byla vyrovnanější,“ odpověděl expremiér.

Tomáš Zima sice označil Čínu za „globální problém“, je však nesnadné poznat, jaký má na zemi názor. „Čína je výzvou odolnosti a schopnostem demokratických zemí. Je to globální problém, musíme ostatní přesvědčit, že náš způsob rozhodování a soužití je pro vývoj ve světě bezpečnější a pro všechny ekonomicky výhodnější,“ odpověděl.

V roce 2019 vedení Univerzity Karlovy v čele se Zimou čelilo kritice kvůli smlouvě s firmou Home Credit ze skupiny PPF Petra Kellnera, která má silné zastoupení i v Číně. Zima se pak omluvil, že neodhadl reakci na uzavření smlouvy a zrušil Česko-čínské centrum UK.

Odpovědi kandidátů

• Pavel Fischer
• Jaroslav Bašta
• Josef Středula
• Petr Pavel
• Tomáš Zima
• Danuše Nerudová
• Andrej Babiš
• Karel Diviš
• Marek Hilšer

Otázka č. 1: Česko od začátku ruské agrese stojí na straně Ukrajiny – napadenou zemi podporuje diplomaticky, finančně i vojensky. Jak konkrétně by podle vás měla vypadat vojenská podpora Ukrajiny v dalších měsících (např. posílání zbraní, výcvik vojáků, podpora vstupu do NATO)?

Otázka č. 2: Vnímáte Čínu víc jako hrozbu, nebo jako obchodní příležitost?

Pavel Fischer

1. Ukrajina potřebuje přežít. A k tomu je nezbytná těsná jednota a spolupráce mezi státy NATO i aktivní zapojení celé EU. Podporuji výcvik vojáků. Ukrajina potřebuje i dostatečný přísun zbraní a munice nebo generátorů pro výrobu elektřiny. Jednání o vstupu do NATO není zatím na pořadu dne – nelze o vstupu jednat se zemí, jejíž území okupuje Rusko a to je jaderná mocnost a představuje ohrožení naší bezpečnosti.
2. Čína je hrozba pro naši bezpečnost. Říkal jsem to už před mnoha lety a považuji za správné, že to takto formulovaly i státy NATO v roce 2022. S Čínou musíme jednat ve stylu já pán, ty pán. A při obchodování dbát na to, abychom neohrozili bezpečnost občanů a naši suverenitu.

Jaroslav Bašta

1. Podporuji mírová jednání, ne válku.
2. Jde o tzv. dílnu světa, s maximem obchodních příležitostí.

Josef Středula

1. Ideální by bylo, aby se agresor vrátil do své země, byl mír a mohlo se řešit něco jiného, tedy obnova Ukrajiny jako takové. Co se týká pomoci v dalších měsících, tak nejdříve bych se seznámil, jaká je faktická pomoc. Seznámil bych se tedy nejen s tím, co slyšíme v médiích, ale podrobněji s tím, jak tečou finanční prostředky, jakým způsobem je to všechno saturováno, jak se na tom podílejí jednotlivé země, jaké typy zbraní se tam dodávají, jaké činnosti Česká republika ve vztahu k Ukrajině koná. Na základě toho bych se jako vrchní velitel dohodl s vládou a generálním štábem a případně se spojenci, jak bude vypadat další postup.
2. Jako hrozbu.

Petr Pavel

1. Ukrajina je suverénní země s demokraticky zvolenou vládou, kterou Rusko násilně napadlo. Rusko musí na Ukrajině prohrát, protože případný úspěch by si vyložilo jako slabost Západu, což by i pro nás do budoucna znamenalo bezpečností riziko. Proto musíme v podpoře Ukrajiny pokračovat, její konkrétní podoba by se měla odvíjet od toho, jakou pomoc Ukrajina konkrétně potřebuje, co její vláda žádá, a co je v možnostech nás a našich spojenců jí poskytnout. A to včetně dodávek zbraní, protože jejich přerušení by znamenalo, že ukrajinská armáda utrpí větší ztráty a Ukrajina jako samostatná země nakonec přestane existovat.
2. Čínu vnímám jako bezpečnostní riziko a tento názor říkám dlouhodobě. Už v roce 2015, kdy jsem nastoupil do NATO, jsem před Čínou varoval jako před možnou bezpečnostní hrozbou do budoucna. Je to proto, že Čína má potenciál stát se mocností ve všech důležitých oblastech – od ekonomického vlivu přes vědu až k vojenství. Jako země ale stojí na úplně jiných hodnotách a základech, než které uznáváme my. Její strategické cíle se s našimi vůbec neshodují, takže musíme být ve vzájemných vztazích obezřetní. Co se týče obchodních příležitostí, určitě tam jsou, ale žádnou velkou obchodní výměnu zatím nemáme a nevidím v ní tak velký potenciál, abychom kvůli tomu měnili naše zásady mezinárodních vztahů, například omezovali spolupráci s Tchaj-wanem.

Tomáš Zima

1. Je potřeba postupovat v souladu se spojenci a hledat cesty, které odpovídají možnostem a zájmům České republiky.
2. Čína je výzvou odolnosti a schopnostem demokratických zemí. Je to globální problém, musíme ostatní přesvědčit, že náš způsob rozhodování a soužití je pro vývoj ve světě bezpečnější a pro všechny ekonomicky výhodnější.

Danuše Nerudová

1. Ukrajina se statečně brání ruské agresi a bojuje tím i za naši svobodu. Musíme Ukrajině i nadále pomáhat. Měli bychom pokračovat v dodávkách zbraní a vojenského vybavení tak, aby se Ukrajinci dokázali bránit ruským útokům. Zaměřit bychom se měli i na humanitární pomoc, která obyvatelům Ukrajiny například pomůže s obnovou dodávek elektřiny.
2. Čínu vnímám jako jednu z největších globálních hrozeb. Ve vztahu k ní musíme být velmi obezřetní. Nesmíme Čínu podcenit, jako se nám to stalo s Ruskem. Už roky můžeme vidět, jak se Čína snaží ovlivňovat ve svůj prospěch dění v Evropě a posiluje svůj vliv v Africe. Nelze opakovat chyby z minulosti. Je důležité ve vztahu k Číně hájit naše práva, bezpečnost i suverenitu. Jako hlava státu bych ráda při státní návštěvě Německa přesvědčila německého kancléře Scholze o tom, že Čína představuje pro Evropu nebezpečí a německá real politik vůči Číně je chybou.

Andrej Babiš

1. Pomoc bychom měli koordinovat se zeměmi EU a NATO.
2. Ve vztahu s Čínou se musíme chovat stejně jako další členové EU. Dlouhodobě máme negativní obchodní bilanci, dovážíme 10krát víc, než vyvážíme, a tak je potřeba usilovat o to, aby ta obchodní bilance byla vyrovnanější.

Karel Diviš

1. Podpora Ukrajině dává smysl ve všech těchto směrech.
2. Čína je obojí. Obrovský obchodní partner a současně nastupující velmoc, která bude chtít mít odpovídající pozici na světovém hřišti. Tomu ostatně odpovídá i americká vojenská politika, která jako hlavního potenciálního soupeře vidí právě Čínu. Náš postoj musí být nedopustit stejnou chybu, jaká se stala s Ruskem, tedy obchodujme, ale tak, abychom nebyli na Číně závislí.

Marek Hilšer

1. Naše pomoc Ukrajině určitě musí pokračovat, dokud nebude Ukrajina osvobozena a nebude obnovena její územní integrita v hranicích z r. 1991. Podporuji jak pomoc bilaterální, tak v rámci EU. Ta bude jistě významná zejména pro poválečnou obnovu země. Podporoval jsem vojenskou pomoc od samého začátku ruské invaze, a dokonce jsem s ostatními zákonodárci předložil premiérovi dva konkrétní návrhy ke konzultacím se spojenci v NATO s využitím mechanismu podle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Byl to návrh na zavedení částečné bezletové zóny a návrh leteckého humanitárního mostu na pomoc Mariupolu. To bylo už začátkem března. Tehdy jsem také vystupoval na veřejných shromážděních, abych pomohl povzbudit zájem a podporu veřejnosti, která odhodlání české vlády významně napomohla. Podporuji jak dodávky zbraní Ukrajině, tak výcvik ukrajinských vojáků na našem území. S nastupující zimou roste také význam pomoci civilnímu obyvatelstvu, které je vystaveno nesmírně těžkým životním podmínkám vzhledem k poničené či zlikvidované infrastruktuře. Sám jsem v říjnu jel na jihovýchod Ukrajiny do Mykolajivu, abych se podílel na humanitární pomoci a podpořil místní obyvatele. ČR může dále podpořit i další aktivity NATO na pomoc Ukrajině – zejména poskytnutí pronajatých opravárenských kapacit a případné přesunutí logistického centra na území Ukrajiny. Pokud jde o členství Ukrajiny v NATO, zde je třeba říci, že politický závazek přijmout Ukrajinu do Severoatlantické aliance padl již na summitu v Bukurešti v r. 2008 a Ukrajina nyní velmi úzce spolupracuje se členskými státy NATO, především s Velkou Británií a Spojenými státy, přijetí do NATO je tedy logické. Nejde o poskytnutí bezpečnostních garancí Ukrajině, ale o spolupráci s jednou z nejsilnějších armád v Evropě a zajištění bezpečnosti východního křídla NATO i regionu východní Evropy. Summit NATO ve Vilniusu 2023 musí jasně stanovit perspektivu členství UA a to důrazněji než zmíněný summit v Bukurešti v r. 2008, např. navrhnout přímo akční plán. Věřím, že ruská agrese nakonec skončí vítězstvím Ukrajiny, a pak se Ukrajina stane i cílem českých investic a oboustranně výhodné ekonomické spolupráce.
2. Pokud jde o Čínu, musíme mít na paměti, že se jedná o totalitní komunistickou diktaturu, kde dochází k neustálému porušování lidských práv. Naše ekonomické vztahy s Čínou nemohou opomíjet skutečnost, že Čína je pro ČR, pro celou EU i pro Spojené státy „systémovým rivalem“. Navíc soustavně usiluje, například pomocí „strategické korupce“, o podvracení demokratického rozhodování i v České republice. Jsem také zastáncem opuštění formátu 14+1, který je pro Česko nevýhodný a nebezpečný.

Jakub Grim, sel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít