Editace DNA umožní vznik nové genetické aristokracie. Rodiče mohou chtít dokonalé děti, varuje Vácha
Co je to editace DNA a jaká především etická rizika tato technologie přináší? „Editaci DNA pomocí systému CRISPR-Cas9 považuji za největší bioetický problém současné planety,“ řekl v pořadu Leonardo Plus bioetik, přírodovědec a teolog Marek Vácha, který je také přednostou Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Ostatně, Vácha není sám, kdo považuje tuto technologii jako hrozbu. „V roce 2015 komise pracující pro americkou CIA identifikovala pro Senát šest největších hrozeb pro USA. Kromě jaderných programů Číny, Severní Koreji, Íránu a podobných bezpečnostních problémů se na seznamu vyskytla také editace DNA.“
Dvě čínská děvčata narozená z experimentu Che Ťien-kchueje v roce 2018 měla upravený genom ještě před narozením, v embryonální fázi, takže všechny změny, které vědec v jejich DNA udělal, se přenesou na další generace.
„Myslím, že to udělal proto, aby byl první, aby byl slavný, což se i stalo... Filozoficky je to velmi zajímavé, protože hmota začala vlastně proměňovat sebe samu. A jedna těžká váha v oboru genetiky Goerge Church dodává: Kdyby rodiče chtěli mít dítě s modrýma očima, tak proč vlastně ne?“
Vácha cituje také bioetika Arthura Kaplana. „My tu nikdo nejsme dokonalý, ale proč nebýt? Proti tomu stojí argument rodičů, že sami dokonalí nejsou, děti nejsou také dokonalé a jsou s tím ok.“
V Evropské unii navíc existuje Úmluva o lidských právech a biomedicíně, který vznikla v roce 1997. „Byl sice kompromisní už v den svého vzniku, ale dává aspoň určitý etický rámec EU,“ vysvětluje Vácha. Podepsalo ji 29 států, Česká republika v roce 1998.
Prolomené tabu
To, co se stalo v roce 2018 v Číně, tabu prolomilo. „Je velká otázka, co bude dál. V březnu 2019 se v časopise Nature objevil emocionální článek podepsaný obrovskou spoustou vědců zvučných jmen... Je to apel na všechny vlády světa v tom, aby bylo na podobné zásahy uvedeno moratorium na nejbližších pět let.“
„Technologie CRISPR-Cas9 jako taková je naprosto fascinující, vyřeší spoustu nemocí... Myslím, že to je největší objev molekulární genetiky od objevení struktury DNA v roce 1953,“ soudí bioetik.
Problém je, že tyto technologie umožňují měnit lidské embryo, ještě než dojde k diferenciaci na tělní a pohlavní buňky. „Takže veškeré zásahy do DNA si člověk ponese celý život a předá je potomkům,“ dodal Vácha.
Vědecká novinářka: Genetika ovlivňuje to, zda je člověk šťastný. Životní zkušenosti jsou vedlejší
Číst článek
„A když máme prase se 62 provedenými zásahy v DNA, vědce hned napadne udělat totéž i u člověka,“ řekl. Dosud totiž není jasné, jak se s takovým zásahem organismus vyrovná.
Změna metabolismu i mozku
Badatelé například uvažují, že by mohli udělat člověka menšího, aby nespotřebovával tolik zdrojů. „Můžeme také změnit metabolismus, abychom mohli lépe osidlovat cizí planety, nebo změnit lidský mozek, aby byl ještě brilantnější.“
Takový postup kritici nazývají nejvyšší formou eugeniky. „Zneužití dětí, kdy jim rodiče dopředu budou určovat, jací budou a jaký bude jejich osud. Takže dítě bude třeba nuceno stát se intelektuálem, protože rodiče do něho investovali, aby mělo lepší paměť,“ upozorňuje přírodovědec.
„Dříve rodiče jen žádali, aby dítě bylo zdravé. Dnes už může pomalu přicházet doba, kdy rodiče budou chtít, aby bylo takové a takové. Takže rodiče už nemají naději, že se narodí dítě, ale mají už plán.“
