Může nastat chaos, spoustu důkazů nepůjde použít, říká o změně sběru osobních dat právník Vobořil

Soudní dvůr EU v úterý rozhodl, že vlády nesmí paušálně sbírat a uchovávat data volajících a uživatelů internetu. Minulý rok se principu tzv. data retention věnoval kvůli návrhu skupiny poslanců i český Ústavní soud. Zrušení zákona však zamítl. „Nyní tu může nastat chaotická situace - tu ale nezpůsobil Soudní dvůr, ale ministerstvo vnitra a Ústavní soud,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz advokát z organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Advokát ze sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil | Foto: Jan Cibulka

Co se tímto rozhodnutím Soudního dvora EU konkrétně mění v českých právních podmínkách?
Navazuje na dvě předchozí rozhodnutí z let 2014 a 2016, v nichž bylo řečeno, že stávající směrnice upravující zpracování dat operátorů zakazuje klasický režim nevýběrového plošného uchovávání dat prováděného bez časového omezení a bez konkrétních podezření. Tím jsme argumentovali i u Ústavního soudu, který ale tato rozhodnutí Soudního dvora nevzal v potaz.

Tohle rozhodnutí jde ještě dál a přímo říká, že takové uchovávání dat je v rozporu s ochranou soukromí a jejich sběr je přípustný pouze, pokud by hrozil závažný bezpečnostní problém. Rozhodně ne nevýběrově na neomezenou dobu u všech osob jako doposud. Problémem je i využití dat podle vnitrostátního práva. Stávající systém v Česku je tak dle rozhodnutí soudu v rozporu s evropským právem.

Vlády nesmí paušálně ukládat data lidí o volání a užívání internetu, rozhodl Soudní dvůr EU

Číst článek

Znamená to tedy, že i důkazy ve stávajících trestních řízeních nesmí být brány v potaz?
Určitě to otevírá prostor pro obhajobu, která může takto nelegálně získané důkazy zpochybnit. Problém je, že Ústavní soud nebral v úvahu předchozí judikaturu Soudního dvora EU a obávám se, že u obecných soudů to může být v budoucnu podobné, ačkoli evropské právo je v této věci české právní úpravě nadřazeno.

Ústavní soud zrušení zákona o uchovávání dat mobilních operátorů minulý rok odmítl. Jakou reakci od něj nyní lze očekávat?
Žádná reakce Ústavního soudu by neměla být třeba, i když zrušení problematické právní úpravy by jistě bylo na místě. Soudní dvůr EU jasně konstatoval, že princip, na němž stojí česká právní úprava, je v rozporu se směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích a potažmo i s Chartou základních práv EU. Soudy by toto měly dle mého názoru přímo aplikovat ve svém rozhodování při interpretaci právních norem.

Odkud by tedy měla změna právní úpravy přijít a kdy lze aplikaci rozhodnutí Soudního dvora očekávat?
Ministerstvu vnitra říkáme již od prvního rozsudku z roku 2014, že tento důsledek může nastat a je třeba uvést českou právní úpravu do souladu s tou evropskou. Resort to ignoroval a uhájil si to i u Ústavního soudu, kde jediné disentní stanovisko podala soudkyně Kateřina Šimáčková.

Teď tu možná nastane chaos, protože důkazy takto získávané by měly být pro rozpor s Chartou základních práv EU nepoužitelné. Část operátorů bude odmítat data uchovávat, část v tom nejspíš bude pokračovat, protože za to od státu dostávají peníze. Otevírá se prostor pro každého z nás, jehož data jsou léta v rozporu s evropskými předpisy uchovávána, požadovat jejich likvidaci nebo případně i odškodnění po státu. Ministerstvo vnitra by tak mělo jednat jako garant té legislativy a iniciovat její zrušení. Reagovat by měla i Evropská komise s tím, že Česko špatně implementovalo směrnici o soukromí a elektronických komunikacích.

Česko nepatří podle Evropské komise k zemím s nejlépe zabezpečeným budováním 5G sítí

Číst článek

Role odůvodnění

Kde může nyní tento nový výklad způsobit komplikace?
Problém to může způsobit tam, kde mají být takto získané důkazy využívány. Samozřejmě to zvyšuje právní nejistotu i pro operátory. Může tu obecně nastat chaotická situace - tu ale nezavinil Soudní dvůr, který plošný sběr dat opakovaně označil za nepřípustný, ale ministerstvo vnitra a potažmo Ústavní soud, který právní úpravu posvětil.

Evropský soud konkrétně omezil sběr dat od mobilních operátorů na závažnou trestnou činnost či obecné ohrožení bezpečnosti. Dá se tato definice nějak zneužít?
Obecné odůvodnění, že se každý může dopouštět podobné trestné činnosti, nyní není na základě rozhodnutí soudu možné. Pro povolení sběru a uchovávání dat bude vyžadován konkrétní důvod - tedy proč zrovna tyto údaje, proč zrovna teď, proč zrovna u uvedených osob nebo proč zrovna ve vybrané lokalitě.

Změna se bude vztahovat na dosavadní šestiměsíční uchovávání dat. Vztahuje se rozhodnutí případně i na kratší intervaly?
Klíčová není doba uchovávání, ale konkrétní důvod, okruh osob, kterých se data budou týkat, případně lokální vymezení, na něž se bude uchovávání vztahovat. Samozřejmě každé takové uchovávání by mělo být po dobu, po níž je to nutné a odůvodněné konkrétními důvody v konkrétním rozhodnutí, které uchovávání nařídí. Pokud ale konkrétní důvody chybí a opatření se vztahuje na všechny bez rozdílu, tak je problém i sebekratší doba uchovávání.

Tomáš Zrůst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme