Česko odsoudilo vojenský převrat v Barmě. Podpořilo vedoucí představitele vzešlé z voleb

Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě. Uvedlo to na twitteru ministerstvo zahraničních věcí, které zároveň vyjádřilo podporu legitimnímu vedení země. Vyzvalo také k okamžitému propuštění zadržených a k respektu výsledků listopadových parlamentních voleb. Barmská armáda v pondělí vyhlásila výjimečný stav poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky.

Praha/Neipyijto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Barmská přední politička Do Aun Schan Su Ťij (archivní foto) | Foto: Bria Webb | Zdroj: Reuters

Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. V pondělí se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu.

„Vždy jsme podporovali přechod k demokracii v zemi a úsilí o prosazování trvalého míru, svobody, lidských práv a prosperity pro všechny obyvatele Myanmaru,“ uvedlo ministerstvo. Myanmar je oficiální název Barmy.

Znepokojení nad zprávami o převratu vyjádřili Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN. Japonsko, Indie či Singapur doufají v demokratický dialog, naopak Thajsko označilo převrat ze „interní věc“ Barmy.

Ve volbách získala většinu v barmském parlamentu stejně jako v roce 2015 Národní liga pro demokracii. Největším soupeřem jí byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) s politováním konstatoval, že pokus o nastavení standardního politického režimu v Barmě opět skončil téměř rychleji, než začal. „Jedinou cestou ze strany mezinárodního společenství je neuznání nové moci jako oficiálních představitelů státu Barma,“ uvedl.

Útlak Rohingů

Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý prezident Václav Havel.

Laureátka Nobelovy ceny za mír i terč kritiky za porušování lidských práv je v Česku. Kdo je Su Ťij?

Číst článek

Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů, což je muslimské etnikum, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Situace v Barmě se podle místopředsedy zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) zhoršila loni při tažení proti Rohingům. Oslabila tím role Su Ťij na mezinárodním poli a toho podle něj využila armáda.

„Mezinárodní společenství by mělo vyvinout ten největší možný tlak na propuštění nezákonně uvězněných a stažení barmské armády,“ poznamenal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme