Proruští aktivisté šířící dezinformace jsou jednou z nejzávažnějších hrozeb, píše BIS ve výroční zprávě

Bezpečnostní informační služba varuje ve své výroční zprávě za rok 2018 před čínskými a ruskými špiony. Čínské zpravodajské služby se podle BIS snaží například vyhledávat spolupracovníky mezi českými akademiky, ve státní správě nebo bezpečnostních sborech. Rusové zase usilují o to, aby co nejvíce rozdělili společnost. Využívají k tomu některé proruské aktivisty, kteří se v Česku podílí na šíření dezinformací.

Praha (Aktualizováno: 10:39 26. 11. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Civilní kontrarozvědka varuje před proruskými aktivisty, kteří se v Česku podílejí na šíření dezinformací (ilustrační foto). | Foto: koláž iROZHLAS.cz

Proruští aktivisté k tomu využívají internet, sociální sítě, ale i média, která se prezentují jako nezávislá či alternativní.

Někteří z proruských aktivistů to dělají kvůli tomu, že obdivují prezidenta Vladimira Putina a obecně Rusko, ale u některých z nich mají rozvědčíci podezření, že jsou „přímo provázáni s ruskou státní mocí či řízeni ruskými zpravodajskými službami“.

Na české státní instituce loni útočili kyberšpioni financovaní jinými státy, varují zpravodajci

Číst článek

Cíl má podle Bezpečnostní informační služby (BIS) Rusko jasný. Oslabit Evropskou unii a NATO, jejichž je Česko součástí, a vytvořit v jednotlivých státech napětí a oslabit tak celek. A o to se snaží právě pomocí proruských aktivistů i v Česku.

O konkrétních aktivistech služba ve veřejné zprávě BIS nepíše. Pouze konstatuje, že „spektrum proruských aktivistů zahrnuje členy nejrůznějších nacionalistických a populistických hnutí, některých politických stran, zapsaných spolků, neformálních iniciativ či osoby usilující o územní dezintegraci Ukrajiny a kozácká uskupení“.

I když BIS nikoho nejmenuje, nedávno třeba Deník N upozornil, že se proruští aktivisté z krymskotatarské organizace dostali na Pražský hrad na oslavy 28. října. Čehož spolek Kyrym birligi po slavnostní recepci hned využil a na facebook napsal, že prezident Miloš Zeman uznal Krym za součást Ruska. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nejprve tvrzení ani po opakovaných dotazech nepopřel. ČTK nakonec řekl, že Zeman dál považuje anexi Krymu za protiprávní.

Oslabení ruští zpravodajci

BIS se ve zprávě také zabývá vlivem ruským zpravodajců, konstatuje ale, že byli částečně oslabeni. A to v důsledku aféry dvojitého agenta Skripala, kdy jednak Česko vyhostilo v návaznosti tento incident tři diplomaty a BIS také vyvrátila ruskou verzi, že by se v Česku vyráběla toxická látka Novičok, kterou byl Sergej Skripal ve Velké Británii v březnu 2018 otráven.

Pozvání na Pražský hrad dostali i proruští aktivisté z krymskotatarské organizace. Účastí se pochlubili

Číst článek

BIS také ve zprávě veřejně potvrdila informaci, že „lidé podílejí se na útoku na Skripala se v minulosti pohybovali na území Česka“. Detaily této mise nedávno zveřejnil Radiožurnál. Dva Rusové vinění britskými vyšetřovateli z otravy Skripala byli tajně v Česku v říjnu 2014. V té samé době sem přijel i sám Skripal, aby se tu setkal s českými důstojníky, kterým pomáhal i s odhalováním údajných ruských špionů. Už tehdy Skripala dvojice zřejmě sledovala.

Kromě Ruska označuje BIS za další hrozbu čínskou špionáž. Podle kontrarozvědky se rozrostla jak do intenzity, tak co do rozsahu.

Číňané zvolili poměrně jednoduchou metodu, jak prosazovat svoje zájmy a vytvořit si kontakty. Pozvou dotyčného na školení, seminář, poznávací zájezd. Platí mu výdaje a ještě mu dají i kapesné. Ten si pak bude vědom toho, že Číně „něco dluží“ a následně se ho Čína bude snažit dostat na svou stranu.

Čína a Univerzita Karlova

„Ze zpravodajského hlediska je nejrizikovějším aspektem samotná fyzická přítomnost hosta na území Číny. K oslovení pro spolupráci totiž čínské zpravodajské služby obvykle využívají právě pobyt zájmových osob na území Číny, případně ve třetí zemi (tj. zpravidla ne v zemi, odkud zájmová osoba pochází),“ píše Bezpečnostní informační služba.

Čína rozšiřuje svůj vliv na vysokých školách, říká reportér Valášek o tajném sponzoringu Univerzity Karlovy

Číst článek

Takový postup Číňané podle BIS praktikují čím dál častěji – a cílí jak na akademickou obec, tak bezpečnostní sbory a státní správu. Varování zároveň přichází v době, kdy část akademické obce čelí kritice právě kvůli spolupráci s Čínou.

Server Aktuálně.cz nedávno upozornil, že čínské velvyslanectví údajně skrytě financovalo konference, které pořádala Univerzita Karlova. Týdeník Respekt pak upozornil, že nejlepší studenti loňského kurzu o čínské Nové hedvábné stezce na Karlově univerzitě jeli za odměnu na osmidenní výlet do Číny, který platila právě čínská ambasáda.

Kyberšpionáž

BIS ve své zprávě uvádí i konkrétní případy, které se týkají kyberšpionáže. Rozvědčíci poměrně detailně popisují, jak se Rusko snažilo napadnout síť ministerstva zahraničí a zajistit si trvalý skrytý přístup do systému. A pozadu nezůstala ani Čína – BIS odhalila útok několik let starý, kdy útočníci pomocí škodlivého softwaru získali množství dokumentů právě ze sítě ministerstva.

Šéf BIS Koudelka: Rozbili jsme síť sestavenou ruskými zpravodajci. Útočila na cíle v Česku

Číst článek

Zpráva se nevěnuje jen aktivitám Ruska a Číny, ale varuje i před obchodem se zbraněmi hromadného ničení, který je v Česku zcela zakázán. BIS ale varuje, že je Česko vnímáno jako tradiční strojírenská země s kvalitními výrobky za přijatelné ceny.

Kontrarozvědka proto v minulém roce zaznamenala množství případů, kdy „rizikové země usilovaly o nákup strojírenských zařízení, speciální materiálů, technologií a know-how využitelných k výzkumu a vývoji vlastní zbraně hromadného ničení“. Mezi rizikové země patří podle BIS zejména KLDR, Sýrie, Irán, Pákistán.

BIS se ve zprávě nevěnuje jen cizím mocnostem. Upozorňuje také na to, že se některé skupiny snažily zasahovat do rozhodování regulatorních a dohledových orgánů, a závažně tak ohrozily ekonomické zájmy Česka. Tyto úřady totiž mají velký vliv na podmínky v celých odvětvích.

„Některé subjekty se z části úspěšně pokoušely ovlivňovat klíčová rozhodnutí úřadů ve prospěch svých partikulárních zájmů. K tomu využívaly široké spektrum metod sahající od zcela legálního lobbingu přes skryté ovlivňování mediálního prostoru až po pokusy přímo řídit rozhodování úřadů skrze vysoce postavené insidery v jejich struktuře. Obvyklou součástí strategie těchto subjektů byla i snaha se různými cestami dostat ke klíčovým informacím zevnitř úřadů, jako jsou chystaná rozhodnutí nebo plánované analýzy sloužící úřadům ke stanovení dalšího postupu,“ píše služba ve svém dokumentu.

Rizika se změnila, očekáváme nárůst kybernetických hrozeb, říká šéf BIS Koudelka

Číst článek

Pokud jde o další rizika, BIS nevyhodnotila, že by mezi ně výrazně patřil pravicový extremismus, islámská radikalizace nebo by Česko sloužilo jako základna mezinárodního terorismu. BIS pouze potvrdila úmrtí jednoho ze zahraničních bojovníků, který odešel z České republiky, aby se připojil k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku.

Hradní napětí

Před čínskými a ruskými špiony varovala BIS ve své výroční zprávě i v minulém roce. Prezident Miloš Zeman to ale označil za „plácání“. Uvedl, že by se kontrarozvědka měla zaměřit na ekonomickou kriminalitu v Česku, „místo na fiktivní honbu ruských a čínských špionů“.

Zeman je přitom častým návštěvníkem Číny, letos v dubnu tam byl popáté. V minulosti prezident sliboval příliv čínských investic za více než 200 miliard korun, čínské firmy ale v České republice investovaly výrazně méně peněz. Což i sám kritizoval při poslední cestě v dubnu 2019.

Proti prezidentovu vyjádření o „plácání“ se navíc ostře ohradil šéf zpravodajců Michal Koudelka. Podle něj zpravodajci v posledních pěti letech „zamezili desítkám ruských a čínských zpravodajských důstojníků v jejich činnosti, buď nedoporučením udělení akreditace, nebo jejich odchodem tzv. tichou cestou“.

BIS podle Koudelky předává svým zákonným adresátům, tedy prezidentovi i členům vlády, stovky zpráv o své činnosti.

S Koudelkou má ale Hrad dlouhodobě napjaté vztahy. Šéfa BIS letos v říjnu odmítl už počtvrté prezident Zeman jmenovat do hodnosti generála. Oficiálně to prezident v TV Barrandov zdůvodnil tím, že ředitel kontrarozvědky podle něj nedostatečně bojuje proti korupci.

BIS a její pracovníky naopak řada českých i zahraničních institucí ocenila. Koudelka dokonce v sídle CIA v Langley obdržel cenu George Teneta za zahraniční spolupráci.

Vojenské zpravodajství

Výroční zprávu za loňský rok vydalo i Vojenské zpravodajství. Varuje v ní před hrozbami v kybernetickém prostoru a vývojem raket v Číně a Rusku. Konkrétně před takzvanými APT skupinami, což jsou hackeři a specialisté většinou placení a podporovaní nějakým státem. Tyto skupiny se snaží tajně dostat do systémů státních institucí nebo významných firem a univerzit. Snaží se ukrást data, získat hodnotné informace nebo svůj cíl nějak jinak poškodit. Tyto útoky jsou často dlouhodobé a velmi těžko se odhalují.

Výroční zpráva Vojenského zpravodajství konkrétní není, ale třeba bezpečnostní informační služba dlouhodobě varuje před skupinou hackerů podporovanou Ruskem. Ti například v roce 2017 napadli české ministerstvo zahraničí. Letošní útok na tento úřad byl podle vyjádření senátního výboru taky motivovaný státním aktérem. A národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zase v září ve své výroční zprávě psal o čínském útoku na významnou vládní instituci.

Kromě úzce zaměřených APT skupin Vojenské zpravodajství varuje i před špatně zabezpečenými zařízeními třeba v domácnostech, které jsou součástí takzvaného internetu věcí. Můžou to být tiskárny, chytré hračky, ledničky nebo televize. Hackeři přes ně můžou buď těžit kryptoměny nebo útočit na další zařízení a weby.

Markéta Chaloupská, mag Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme