Češi si připomínají uzavření vysokých škol nacisty i začátek sametové revoluce
17. listopadu se měnila československá historie. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát let později vypukla sametová revoluce, kterou zahájili studenti pochodem do centra Prahy. Na události dnes vzpomínají politici i veřejnost.
Asi stovka lidí se ráno sešla u Hlávkovy koleje, kde bydlel medik Jan Opletal, zastřelený během protinacistické demonstrace.
Premiér v demisi Jiří Rusnok zastoupil nemocného prezidenta Miloše Zemana a v projevu připomenul odvahu studentů, kteří se v listopadu 1939 postavili proti nesvobodě.
„Je proto naší povinností předávat dále a dále toto poselství i těm generacím, které se již narodily ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Pouze tak si můžeme naši svobodu uchovat,“ uvedl.
Reportéři Klára Bílá a Jaroslav Skalický sledují průběh vzpomínkových událostí
Také rektor ČVUT Václav Havlíček si myslí, že události listopadu 1939 je potřeba připomínat.
„Je pravda, že je to už trochu dávno. Dnešní mladí lidé mnohdy tak úplné nevěří tomu, co sami neprožili, a mají pocit, že to nebylo až tak dramatické. Ale ono to bylo ještě dramatičtější, než si myslíme my,“ dodal.
Nacistický zátah proti studentům postihl i Vojmíra Srdečného. „Po půlnoci ze 17. na 18. listopadu 1939 jsme prošli branou koncentračního tábora. Toho dne nás prošlo 1081, z toho jedna čtvrtina byla kolem dvaceti let,“ vzpomínal.
Podělil se i o své nejhorší zážitky: „18. ledna 1940 byla mimořádná zkouška mrazem. 15 tisíc heftlinků stojí kolem tří hodin na apelplacu v 28stupňovém mrazu. Jeden z nejstrašnějších zážitků v lágru, kdy několik desítek vězňů ve stoje zmrzlo a padlo bez života k zemi.“
'Bez listopadu 1939 by nebyl listopad 1989'
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička upozornil, že 17. listopad je Mezinárodním dnem studentstva. Politikům vytknul, že v České republice je tento fakt opomíjen.
„To je jednou z příčin, proč se zejména z povědomí mladé veřejnosti a de facto i z národní historické paměti znalosti o listopadových událostech roku 1939 vytrácejí a současně s tím bohužel rovněž jeho význam a odkaz. Přitom nebýt studentů 17. listopadu 1939, nebyl by ani listopad 1989,“ zdůraznil.
Den, kdy se měnila historie. Česko si připomíná výročí 17. listopadu
Číst článek
Svaz by proto chtěl rozšířit název státního svátku. Oficiální název Den boje za svobodu a demokracii prý neodpovídá historickým skutečnostem.
Premiér Rusnok by souhlasil. „Bylo to vystoupení studentů a šlo do značné míry o svobodu poznání a těchto věcí, takže já bych byl rád, kdyby název byl rozšířen skutečně i o ten Mezinárodní den studentů,“ připustil.
Za doprovodu českých písní pak rektoři a představitelé státu položili věnce k pamětní desce Jana Opletala. Vzpomínkový obřad ukončila státní hymna.
Svíčky a květiny
Lidé se scházejí také v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě, kde 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti studentům, kteří otevřeně kritizovali komunistickou moc. U pamětní desky přibývají květiny a hořící svíčky.
Přicházejí desítky lidí, často celé rodiny. Dorazila dokonce i skupina motorkářů v kožených kombinézách. Pamětníci studentského pochodu pak vzpomínají, jak stáli s holýma rukama proti bezpečnostním silám a měli strach, protože nevěděli, co se bude dít dál.
Na Slovensku si listopad 1989 moc nepřipomínají. Navzdory prvenství studentů z Bratislavy
Číst článek
Na Národní třídu tradičně směřují také politici. Kytice přinesli premiér v demisi Rusnok i zástupci několika stran, třeba šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka, či místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Kalousek u této příležitosti zmínil, co již z jeho strany zaznívalo před volbami v narážce Miloše Zemana, totiž obavy z moci soustředěné do jedněch rukou.
„Posouvání společnosti tu doleva, tu doprava k demokracii patří a to není nic, čeho je třeba se obávat. To, čeho je třeba se obávat, jsou autokratické tendence, které ve svém důsledku potom svobodu a demokracii omezují,“ podotkl Kalousek.
Asi největší pozornost vzbudili v podloubí Kaňkova paláce expremiér Petr Nečas a exprezident Václav Klaus v doprovodu synů.
Klause přivítala bouře nenávistných pokřiků. Kritici polistopadového vývoje ho označili za strůjce všeho negativního, co Českou republiku od roku 1989 potkalo. Exprezident vysvětlil, že jeho odpůrci se objevují vždy, když někam přijde. Prý s nimi nemá cenu diskutovat.
