Zveřejňování čísel o očkování vázne. Ministerstvo s jejich poskytnutím otálí, obchází při tom zákon
Ministerstvo zdravotnictví ani po dvou týdnech nevyřídilo žádost o zveřejnění podrobných čísel kde, kdy a kolik lidí bylo naočkováno proti onemocnění covid-19. Důvodem má být přetížení úředníků, zákon ale takový důvod nepřipouští. Informace by přitom resort měl mít z centrálního registru očkovaných. Nový modul ale zatím provází porodní bolesti a nemocnice ho kritizují.
„S ohledem na enormní počet podání, která v těchto týdnech na ministerstvo zdravotnictví směřují v souvislosti s nouzovým stavem, respektive epidemií covidu-19, Vám sděluji, že lhůta k vyřízení Vaší žádosti byla [...] prodloužena o 10 dní,“ napsala Daniela Kobilková, ředitelka odboru kanceláře ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO).
Ve večerních hodinách posledního dne lhůty pro vyřízení tak reagovala na žádost serveru iROZHLAS.cz, který chtěl podrobná čísla o počtech naočkovaných proti koronaviru.
Zdravotničtí statistici odmítají zveřejnit podrobné informace o očkovaných, uvedou jen týdenní součty
Číst článek
Zákon přitom výslovně vyjmenovává možnosti, kdy takové prodloužení lhůty přichází v úvahu. A přetížení úředníků k nim nepatří.
„Jde o neoprávněné prodloužení. Zákon připouští pouze konkrétní důvody prodloužení, mezi nimiž enormní počet podání samozřejmě není,“ vysvětluje spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek (STAN).
Jak ale dodává, faktická obrana neexistuje: na vyřízení případné stížnosti má úřad delší dobu než oněch 10 dní.
Nejde o první případ, kdy se ministerstvo zdravotnictví snaží informace nezveřejňovat, případně alespoň pozdržet jejich poskytnutí. V minulosti se o to pokoušelo u počtů testovaných, nakažených v obcích nebo v případě analýz fake news, které si nechalo vypracovat od společnosti Semantic Visions.
Kvůli zmíněným případům vede server iROZHLAS.cz s ministerstvem aktuálně dvě správní řízení a jeden soudní spor.
Čísla jen pro vybrané
Paradoxní je, že ministerstvo čísly disponuje. „Ihned po exportu dat, respektive jejich zadání, jsou v centrální databázi uložena a dostupná v interním online reportingu k analýzám,“ potvrdila redakci mluvčí resortu Barbora Peterová.
„Je ale pravdou, že nyní některé nemocnice hlásí data se zpožděním, což jistě není žádoucí, a proto také tato zařízení upozorňujeme na nutnost včasného zadávání,“ připustila jisté zádrhely.
Podrobné informace o očkování by měl nicméně tento týden dostat k dispozici i národní tým, který vakcinaci řídí.
Obsah e-mailu zákonodárcům, který jim 6. ledna adresoval šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek
Nepřipravenost systému, do kterého mají nemocnice data o očkovaných zadávat, kritizuje lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Stejně jako to, že platforma podle něj v reálném čase nefunguje.
„Mělo by to fungovat tak, že bych jeden den zjistil, že máme první dávkou proočkovaných 20 tisíc lidí, druhou dávkou proočkovaných pět tisíc,“ přibližuje člen zdravotního výboru sněmovny svou představu, která se ale podle něj těžko stane realitou.
Nemocnice totiž nemusí zadávat naočkované do systému hned, stačí jim tabulky vyplnit do předem určeného data.
Nový modul navíc podle něj ze začátku provázely problémy. „Pacienty jsme měli zadávat do formulářů, které ale nefungovaly. Takže jsme nikam nic nezadávali, měli jsme excelové tabulky. Nafotil jsem to a na internetu mi lidé vyčetli, že jsme předpotopní vesnice. Až minulý týden jsme dostali přístupové kódy a zapisovalo se to zpětně,“ vysvětlil postup přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny Fakultní nemocnice Brno.
Info o komplikacích? Neveřejné
Centrální registr by měl podle Válka obsahovat také informace o komplikacích spojených s očkováním. Poslanec má za to, že by pomohly s přesvědčováním lidí, kteří vakcíny odmítají.
‚Zbytečné obavy laiků.‘ Politik prosadil utajení zdravotnických dat, znepřístupnil i čísla o koronaviru
Číst článek
„Mělo by být jasné, že při tom bylo tolik a tolik komplikací, z nichž žádná nebyla závažná. Komplikace, které vyžadovaly třeba neschopenku na jeden až dva dny, byly třeba v půl procentu a byly to bolesti hlavy a teplota. Tohle bych čekal, že bude každý den zveřejněné,“ řekl redakci.
Jenže podle ministerstva zdravotnictví bude systém zatím obsahovat jen informace o tom, kdo dostal, nebo nedostal vakcinační dávku. Data o nežádoucích účincích se přidají až později, veřejná ale pravděpodobně nebudou.
„Nežádoucí účinky se budou stejně jako dosud u jakýchkoli jiných vakcín hlásit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv,“ uvedla mluvčí Peterová.
‚Je to hrůza‘
Samotné nemocnice si stěžují na to, že je nutné do systému zadávat příliš mnoho informací, což zdržuje i celé očkování.
„Reakce našich lidí z infekčního oddělení byla taková, že ‚je to hrůza‘. Respektive tam je podle nich potřeba vyplnit řadu údajů, které jsou podle jejich názoru zbytečné, protože se tyto údaje dají snadno získat z registrů. Je to zdržující,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí krajské nemocnice v Liberci Václav Řičář.
To kritizuje také primářka Irena Baroňová z Uherskohradišťské nemocnice. A přidává další výtku: při chybném zadání dat je potřeba celý proces opakovat.
„Je to málo flexibilní, protože špatně zadané informace není možné opravovat. Je tam podle mě zbytečně moc informací, takže to zabere víc času, než je potřeba. Pro nás je to krok navíc. Jsme už teď v plném zápřahu, neumím si představit, že bychom očkovali víc. Ale samozřejmě to zdržuje, jsme tady kvůli tomu do večera,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.
Podle ředitele benešovské nemocnice Romana Mrvy se potíže můžou naplno projevit ve chvíli, kdy se do očkování zapojí i veřejnost. „Zásadní problém s tím zatím nemáme. Jsou tam věci, o kterých můžeme polemizovat. Bereme to ale tak, že je to úkol, který musíme splnit a ty věci dělat tak, jak jsou vyžadované. Otázkou ovšem je, jak to bude, až se bude očkovat veřejnost a nápor bude mnohem větší,“ upozorňuje.
Šéf olomoucké fakultní nemocnice Roman Havlík se systémem žádný problém nemá. Sám však přiznává, že má jeho zdravotnické zařízení k dispozici pracovníky z olomoucké univerzity.
„Ti to zapisují a jeden až dva pracovníci to zvládnou. Problémem nejsou v této době technicko-hospodářští pracovníci, kteří tohle zvládnou, ale nedostatek zdravotníků,“ uvedl.
Redakce požádala ministerstvo zdravotnictví o reakci na kritiku nemocnic, tiskový odbor ale do vydání článku neodpověděl.
Data nezveřejnil ani ÚZIS
Podrobné informace o testech už před týdnem odmítl zveřejnit také Ústav zdravotnických informací a statistiky, který je za sběr čísel odpovědný. Jako důvod uvedl výjimku v zákoně, která veřejnosti odpírá právo na informace o fungování tuzemského zdravotnictví. Podle znění zákona se na ni může odvolávat jen statistický ústav, v případě ministerstva neplatí.
Přitom sám šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek požadovaná čísla o očkování poslal už 6. ledna poslancům a senátorům. „Bude to zasíláno denně, vždy jako součást denní sady k epidemiologickým datům,“ napsal na konec e-mailu.
Jak ale upozornil Deník N, tabulka obsahovala řadu chyb, například v Libereckém kraji podle ní dostalo vakcínu jen devět lidí, a další den už ji zákonodárci nedostali. Samo ministerstvo zatím přislíbilo pouze jednou týdně aktualizované souhrnné číslo o počtu naočkovaných, které bylo minulý čtvrtek necelých 20 tisíc. Přitom už v sobotu premiér Andrej Babiš mluvil o 40 tisících. Na středeční tiskově konferenci pak předseda vlády prohlásil, že vakcínu už dostalo až 75 tisíc lidí.
Sdělení ministerstva o prodloužení lhůty
