Gripeny přinesly Česku offsety za čtyři miliardy
Společnost Gripen International, která českému vojenskému letectvu dodala stíhačky Jas-39 Gripen, vytvořila u nás do konce loňského roku offsetové projekty za více než čtyři miliardy korun. Celkem mají zpětné investice Gripenu do české ekonomiky dosáhnout 25 miliard korun, což je asi 130 procent ceny pronájmu stíhacích letadel.
Mluvčí firmy Owe Wagermark na dnešní tiskové konferenci uvedl, že offsetový program Gripen nyní v ČR zahrnuje 14 projektů směřujících do různých průmyslových odvětví.
"Všechny projekty se zaměřují na výrobu a následný export do Evropy, na Blízký Východ a generují tak pro českou ekonomiku čistou exportní hodnotu," řekl novinářům Wagemark.
Do offsetového programu Gripen jsou zapojeny například společnosti Jihlavan, Aliachem, Vítkovice Steel či Brisk Tábor. Připraveno je dalších pět projektů, na kterých by se měly podílet tuzemské firmy Frencken Brno, Gama Group, MPH Medical Plastik, Job Air a Eaton Industries.
Pronájem 14 stíhaček Gripen za 19,6 miliardy korun loni v červnu schválila vláda Vladimíra Špidly. Česko letadla zaplatí do deseti let formou každoročních splátek. Kromě přímých nákladů se z rozpočtu ministerstva obrany uhradí jejich výzbroj.
Prvních šest letounů armáda převzala od Švédska před šesti týdny. Zbylých osm strojů má dostat ve druhé polovině roku. Střežit český vzdušný prostor začnou ve druhé polovině června, což je později, než se původně předpokládalo. V té době doslouží staré sovětské MiG-21.
Již při dubnovém příletu na čáslavskou leteckou základnu ze Švédska se však nové gripeny potýkaly s technickými potížemi. Nefungovala komunikace mezi navigačními přístroji a jejich elektronickými systémy. Tento týden armáda přiznala, že jedna ze stíhaček nemůže létat, protože jí přestal fungovat displej.
Skutečnost, že Česká republika se stala první zemí NATO, která gripeny používá, zvyšuje podle některých odborníků a opoziční ODS riziko různých nemilých překvapení. Dalším uživatelem švédských strojů bude Maďarsko.
