Kampaň by to byla, kdyby řekl 'volte mě', zastává se prezidenta ústavní právník Gerloch

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Humpolce letos v červnu | Foto: Tomáš Blažek / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Regulovat kampaň prezidenta Miloše Zemana se snaží nově zřízený Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Ten ve výkladu předvolebních pravidel vychází z více než deset let starého ústavního nálezu. Co obsahuje a jak by se podle něho měli veřejní činitelé před volbami chovat? V rozhovoru pro iROZHLAS.cz to přiblížil odborník na ústavní právo a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Setkání prezidenta Miloše Zemana s občany během jeho výjezdů do krajů považuje úřad pro dohled nad stranami za volební kampaň, které by měl vykázat ve volebních výdajích. Jak to hodnotíte vy?
Nejsme zatím v době volební kampaně a nevíme, jak to bude vypadat a zda tedy půjde o vedení kampaně nesprávným způsobem. Proto si myslím, že prohlášení úřadu pro dohled nad stranami dopředu může být nyní trochu zavádějící.

Stíhání už Zemanovi nevadí. Rozhodnou voliči, zdůvodnil Hrad, proč by se nebál jmenovat Babiše premiérem

Číst článek

Záleží tedy na tom, jak návštěvy krajů budou vypadat?
Přesně tak. Pokud by návštěvy krajů probíhaly jen v době kampaně a nikoli i předtím, byl by to jasný signál, že jde o činnost sledující podporu k volbě prezidenta republiky. Tomu tak ale v realitě není. Pokud prezident republiky postupně mimo období kampaně navštěvuje kraje a teď v době kampaně navštíví třeba tři další v nějakém systematickém pořadí, tak to nesouvisí s volbami. Prostě plní své představy o výkonu funkce prezidenta a pokračuje v tom i v době volební kampaně.

Klíčové ale je, jak to bude vypadat ve vazbě na ústavní nález, tedy zda nějakým způsobem zneužije návštěvu v krajích k vedení kampaně, zda tam bude ať už z jeho strany, nebo ze strany jeho spolupracovníků a dalších veřejných činitelů vedena volební agitace v jeho prospěch.

O co konkrétně by se mohlo jednat?
Kdyby třeba při této příležitosti účastníkům různých setkání rozdával svoje letáčky nebo nechal rozdávat a říkal jim „volte mě“, nebo pokud by byla vedena podpisová kampaň na jeho podporu, napadal by jiné kandidáty například během setkání s představiteli daného kraje. To by pak bylo v rozporu s tím, na co poukazuje Ústavní soud, že nemůže použít výkon veřejné funkce a veřejné prostředky k vlastní propagaci.

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Heřmanovic na Vysočině s tamním hejtmanem Jiřím Běhounkem (za ČSSD) | Foto: Petr Lemberk / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Takže se v tomto sporu přikláníte na stranu pana prezidenta, který říká, že když do krajů jezdí poslední tři roky, kampaň to není. Tedy až do chvíle, kdy by agitoval ve svůj prospěch.
Ano. Nemusí to být ani on, ale třeba jeho asistent nebo hejtman či starosta. Kdyby například někdo z nich vystoupil a řekl „volte tady pana prezidenta, který znovu kandiduje a já ho podporuju“. Pokud ale bude mluvit s místními občany nebo představiteli různých institucí či firem o jejich problémech, tak je to v pořádku.

Kampaň Miloše Zemana

Podle úřadu pro dohled nad stranami jsou setkání prezidenta Miloše Zemana během jeho pracovních cest do krajů součást předvolební kampaně. Měl by je proto před volbami vykazovat jako bezúplatné plnění. Zeman to však opakovaně odmítl, podle něho o kampaň nejde.

A pokud by nenavštívil během doby kampaně jen několik krajů, ale objel je všechny? Měnilo by to to situaci?
Už by to byl signifikantní moment, že chce využít své cesty do krajů k vlastní propagaci. Protože tady se myslí jakákoli propagace kandidáta na funkci prezidenta republiky. Takže někdo by mohl tvrdit, že tím, že objel naráz velmi rychle všechny kraje, což ale vidím jako velmi málo reálné, tak už tím se zpropagoval na funkci prezidenta v celé republice, ačkoli to formálně nebyly předvolební shromáždění. Je to sice dost přísný výklad, ale teoreticky by to tak mohlo být.

Kdežto když pravidelně navštěvuje v průměru měsíčně jeden kraj a teď během předvolební kampaně objede třeba tři další, tak to výrazně oslabuje názor, že by mělo jít o propagaci kandidáta na funkci prezidenta.

Tím tedy padá i argument úřadu, že by měl Miloš Zeman náklady na setkání s občany v krajích vykazovat jako bezúplatné plnění ve volebních výdajích.
Myslím si to. Sám úřad i uznává, že v době volební kampaně má právo užívat služební vozidlo nebo telefon. Obdobně se to týká i jiných veřejných činitelů, nejen prezidenta republiky.

Odborník na ústavní právo a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch | Foto: JIŘÍ KOŤÁTKO / MAFRA / Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Prezident je chráněn imunitou. Přesto, pokud by si úřad pro dohled nad stranami stál za tím, že by měl Miloš Zeman v době kampaně vykazovat setkání s občany během cest do krajů ve volebních výdajích, lze to nějak z jeho strany postihnout?
Prezident nemůže být stíhán během výkonu své funkce. Mohl by být ale postižen po skončení úřadu. Je otázka, jestli by to mělo skutečně charakter přestupku ve smyslu zákona č. 275/2012 Sb. To je ale na posouzení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, pak by to případně bylo na posouzení ve správním, respektivě volebním soudnictví.

Kauza senátora Nádvorníka

Úřad pro dohled nad stranami ve svém stanovisku ke kampani veřejných činitelů odkazuje k nálezu Ústavního soudu z 2005 v tzv. kauze senátora Nádvorníka (dříve ODS, nyní za Svobodné). O co tehdy šlo?
Ten spor se vůbec netýkal financování volební kampaně. Podstatou bylo, jestli byl porušen požadavek poctivého vedení volební kampaně. Týkalo se to lokálních tiskovin vydávaných v městských částech Prahy, ve kterých se vedla diskuze o obchvatu kolem Prahy. Zapojeni do ní byli starostové městských částí včetně pana Nádvorníka (tehdy starosta Prahy 15 - pozn. red.)

„Při veřejném vystupování v době volební kampaně musejí kandidující veřejní činitelé dbát na to, aby v kampani nevystupovali z titulu své funkce. Za odlišující kritérium lze dle Ústavního soudu považovat použití prostředků, které jiný občan použít nemůže a které by dodávaly vystupování činitele punc oficiality. Použití takových prostředků ve volební kampani je nepřípustné.“

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí

Jeden z kandidátů byl dotčen tím, že se tam objevily příspěvky, které zkreslovaly jeho názory a napadaly ho. Pan senátor Nádvorník byl celkem přesvědčivě zvolen, tento jeho protikandidát se ale domníval, že ho poškodila ta kampaň v tiskovinách. To do značné míry Ústavní soud uznal, ale rozhodl většinově, že ta volba byla platná.

Jak se tedy tento ústavní nález týká kampaně veřejných činitelů?
Jen okrajově. Jde v podstatě jen o jeden až dva odstavce na straně 25 toho nálezu o použití veřejných prostředků veřejnými činiteli ve volební kampani.

Nález tu říká, že je nepřípustné, aby veřejný činitel z titulu své funkce využíval ke své vlastní propagaci prostředky, které jiní kandidáti nemají k dispozici. Například rozpočtové prostředky, služební auto, hlavičkový papír, desku obecního úřadu, které by jeho vystoupením dodávalo punc oficiality. Výkon veřejné funkce v době volební kampaně je ale stejný jako mimo dobu volební kampaně.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru