Lidská forma BSE možná bude lépe diagnostikovatelná

Na lidskou formu BSE - tzv. novou variantu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci - dodnes na celém světě zemřelo 114 lidí. Naprostá většina v Anglii, tři ve Francii a jeden v Irsku. Vědci přitom stále přesně netuší, jak se nemoc přenáší. Nové výzkumy ale přinášejí překvapivá zjištění.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

BSE | Foto: Jan Rosenauer

Zatím jsou známy 4 těžké infekční choroby příbuzné BSE, kterými mohou onemocnět i lidé. Jde o nemoc kuru, která se vyskytuje výlučně na území ostrovního státu Papua Nová Guinea a zřejmě se přenáší díky pohřebním rituálům, přinichž jedí domorodci mozek zemřelého. Dále je to takzvaný sydrom GSS, který se vyskytuje u lidí s vrozenými dispozicemi. Poměrně nejznámější nemocí lidí z této kategorie je Creutzfeldt-Jakobova nemoc. Velmi často je zaměňována s tzv. variantou Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která je vlastně nemocí šílených krav, přenesenou na lidi.

Všechny z nich způsobují priony, tedy zmutované proteiny, které nyní vědci nalezli v moči nemocných. Tento objev se podařil jedné izraelské biochemičce asi před rokem. Teď se čeká na jeho ověření. Pokud by se podařilo, vědci by z moči dokázali mnohem snadněji diagnostikovat nemocné, říká primář patologie Thomayerovy nemocnice v Praze František Koukolík. "Dnes lze v typických případech chorobu diagnostikovat s vysokou citlivostí a přesností, ale dá to práci."

Znamenalo by to také, že močí by se v určitých případech dala nemoc přenášet. "Za předpokladu, že by v této moči byly aktivní priony, je samozřejmě možný přenos."

Vědci také nově pokročili ve zmapování mechanismu vzniku prionů. Dá se přirovnávat k efektu za sebou postavených dominových kostek. "Celý "vtip" prionových onemocnění je v tom, že patologické priony mají jiné prostorové uspořádání molekuly než ty normální hodné priony, bez kterých bychom nebyli živi. No a nějakým způsobem, který není v podrobnostech znám, zlý prion přestaví hodný prion na sama sebe jako pomalou řetězovou reakci a trvá to hrozně dlouho."

Jak dlouhá je inkubační doba lidské formy BSE, se ale zatím přesně neví. Vědci to zatím odhadují na nějakých třicet let. "Nikdo to zatím není sto určit."

Naději nedávno přinesly dvě zprávy, které oznámily, že se vědcům podařilo šíření prionů úspěšně zastavit. František Koukolík ale varuje, že ty zprávy ještě nebyly ověřeny. "Jak známo, chování molekul bílkovin je terén jeden z nejtěžších, který ve vědě je."

Zatím tedy platí to, že nákaza se může šířit hlavně kontaktem s nakaženou potravinou nebo s postiženou tkání nemocného zvířete, s výjimkou asi 250 případů, kdy byli lidé v minulosti nakaženi omylem lékařů. "Ale ta situace je o to složitější, že se zatím zdá, že přibližně dvě třetiny populace by vůči této podobě choroby mohly být z důvodů genetických odolné. Jenom jedna třetina populace - asi 37 procent - by byla vnímavá, ale to zase ukáže budoucnost."

Všechny choroby způsobené priony jsou provázeny projevy degenerace ústředních neuronů a houbovité změny mozku. Funkční poruchy nakonec u lidí ústí v deenci. Přesto, jak říká Koukolík je to onemocnění velmi vzácné. "Daleko víc nás ohrožuje například kouření cigaret."

Markéta Kaclová, Marek Janáč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru