Zabavení majetku jako součást demokratizace? Komentář na síti nemusí být stoprocentně logický, říká Pirát

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík nepřímo přirovnal znárodnění církevního majetku k pozemkovým reformám za první republiky. Stát tehdy zabavil majetek šlechtě, což podle něj bylo nutné pro vybudování demokracie v tehdejším Československu. Za svůj výrok sklidil na sociálních sítích kritiku. Pro iROZHLAS.cz nyní řekl, že tím měl na mysli rozbití „majetkově dominantní struktury“. Doplnil, že komentář na síti nemusí být stoprocentně logický.

Tento článek je více než rok starý.

Praha (Aktualizováno: 15:17 8. 9. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Zeman souhlasí se zdaněním církevních restitucí. Vadí mu žaloby na obce

Číst článek

„První republika také zabavila majetek šlechty a bylo to nutné pro vybudování demokracie u nás,“ napsal Ferjenčík na facebooku v rámci diskuse o církevních restitucích.

Agitační zbraň

Historik Jan Rychlík z Univerzity Karlovy tvrzení označuje za nesmysl. K zabavení majetku panovnického rodu bez náhrady sice podle něj došlo, ale s demokratizačním procesem v Československu to nesouviselo.

„O pozemkové reformě se jednalo už před první světovou válkou, prosazovali ji Agrárníci. Nutné to nebylo, byla to politická záležitost, tedy snaha omezit pozemkové vlastnictví velkostatkářské šlechty,“ popsal.

Pozemková reforma

Pozemková reforma v meziválečném období byla podle historika Jana Rychlíka z Univerzity Karlovy provedena ve 23 státech Evropy. „Byť ta Československá byla poměrně radikální,“ popsal. Zapadla podle něho do „rámce prvních let po roce 1918, kdy se prováděly různé radikální revoluční změny jako zavedení osmihodinové pracovní doby nebo zřizování závodních rad.“ Vedle šlechty byl zabrán i majetek dalším lidem, ti však za své pozemky dostali podle Rychlíka náhradu. Celkem tehdy změnilo vlastníka asi 45 procent půdy. Rychlík také upozorňuje, že pozemkovou reformu nelze srovnávat s děním po roce 1948. „Zákon o pozemkové reformě z března 1948 zabíral veškerou půdu nad 50 hektarů, a pokud vlastník na té půdě nehospodařil, tak jakoukoli půdu. Církvím tak byla půda zabavena plošně a bez náhrady,“ doplnil.

Cílem reformy bylo podle Rychlíka posílit postavení středních rolníků a vytvořit soběstačné moderní rodinné farmy.

„To byla záležitost Agrárníků jako nejsilnější politické strany, která byla u moci a opírala se o rolnické vrstvy a musela jim něco dát. A samozřejmě přidělování půdy byla velice efektivní agitační zbraň na venkově,“ pokračoval.

„Nevidím tam souvislost, pokud samozřejmě nechápeme, že demokratické je to, že více lidí vlastní půdu. Tehdy to tak mohly vnímat, my to tak ale dnes nevnímáme, protože zemědělstvím se dnes živí minimum lidí,“ uvedl dále historik.

Majetkově dominantní struktury

Redakce se na zdůvodnění zeptala i Piráta Mikuláše Ferjenčíka.

„Teoreticky, kdyby celá země patřila úzké skupině majetkových vlastníků, tak by asi nefungoval přerod státu na to, že si lidi mohou skutečně vládnout sami, když by ta nadvláda, řekněme, majetkově dominantní struktury přetrvala fakticky a změnilo by se to jenom formálně,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Reakce Mikuláše Ferjenčika:

„Uvádíte, že jsem přirovnal zabavení majetku církvím po roce 1948 k pozemkové reformě za první republiky. Dovoluji si vás upozornit, že o zabavení majetku církvím jsem vůbec nepsal a v celé facebookové debatě jsem ho ani jednou nezmínil. Bavil jsem se čistě o přiměřenosti výše náhrad, které církve obdržely (viz například http://blog.aktualne.cz/blogy/michal-skop.php?itemid=21617) a o argumentech pro a proti jejich zdanění. Žádné porovnávání mezi první republikou a kroky komunistů po roce 1948 jsem nedělal.“

„Neměl jsem rozhodně za cíl vést debatu o první republice, jenom jsem vedl poměrně dlouhý dialog s Martinem Jarošem (marketingový expert – pozn. red.) a uváděl jsem argumenty, které se dají zvážit i z druhé strany.“

Za přehmat to však Ferjenčík nepovažuje. „Komentář v debatě na facebooku asi není stoprocentně promyšlená, logická argumentace, kde bych říkal, že si budu určitě stát za každým slovem. Dával jsem to jako příklad. Rozhodně to nebylo nějaké politické prohlášení,“ doplnil.

On sám tvrdí, že je proti zdanění církevních restitucí. „Riziko, že by Ústavní soud tento zákon zrušil, je velmi vysoké. Já dám přednost principu právní jistoty. To je pro mě důležitější, než možnost nových politických reprezentací přehodnotit rozhodnutí těch starých,“ vysvětlil.

Na poslancův výrok na sociálních sítích upozornil novinář Zdeněk Šarapatka:

Podle Ferjenčíka šlo o komentář navazující na dlouhou výměnu názorů. „Bohužel je to hodně vytržené z kontextu. Uváděl jsem argumenty pro zdanění restitucí, které mi připadají legitimní, a jeden jsem tam napsal.“

Návrh komunistických poslanců na zdanění církevních restitucí podpořil ve středu sněmovní ústavně-právní výbor. Už dříve schválení iniciativy doporučil i garanční rozpočtový výbor.

Za nadsazenou považuje výši náhrad také premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Jejich zdanění nově podpořil také prezident Miloš Zeman, který původní zastával neutrální názor. Postoj změnil podle svých slov kvůli tomu, že se církve domáhají majetku žalobami na obce i kraje.

Církevní restituce

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Návrh podporuje i vládní ČSSD.

Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.

Kardinál Dominik Duka považuje návrh na zdanění náhrad za skandální. Církve by se podle nejvyššího představitele katolické církve v zemi bránily soudně.

kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme