Německu chybějí tisíce lékařů. Nemocnice je proto lákají ze střední Evropy
V německých nemocnicích chybějí tisíce lékařů a zdravotních sester. Zástupci tamějších klinik se proto rozhlížejí na východě. V Praze dnes začíná veletrh lékařství a zdraví. Právě tam si na lékaře a sestry políčilo více než čtyřicet zahraničních klinik.
„Je velmi těžké najít v Německu lékaře, zvláště kvalifikované doktory. Víme, že tady v Praze, v Česku je o práci v zahraničí velký zájem, že je tu dost kvalifikovaných lékařů, kteří by byli ochotní pracovat třeba v Německu. Proto jsme sem konec konců také přijeli,“ říká Christoph Altmann, přimář kardiologické kliniky v Bad Gottleuba v Sasku.
Zájem o český zdravotnický personál je velký, alespoň tady, v kongresovém centru v pražské ulici Na Poříčí. U více než čtyřiceti stánků se představují zahraniční nemocnice, kliniky a další zařízení.
Podle organizátora pracovního veletrhu Randolfa Kunerta je v hledáčku klinik ‚kvalifikovaná pracovní síla‘:
„Pro české lékaře, české zdravotní sestry a pečovatele je v Německu připravený - v pravém smyslu toho slova - červený koberec. Jsou vítáni. Zaměstnavatelé se starají o to, aby rodina lékaře byla pohromadě, aby nežili odděleně. Zdravotnímu personálu se vychází maximálně vstříc.“
„V Německu obecně chybí několik tisíc lékařů ročně. Částěčně kvůli tomu, že němečtí lékaři odcházejí také do ciziny, do Norska, Dánska, do Holandska, do Švýcarska,“ vysvětluje Jan Toman, atestovaný gynekolog, který v Německu pracuje od roku 2006. Motivací pro odchod do Německa byly finance i odbornost.
Vyšší plat, srovnatelné náklady
„Rozdíl mezi platem v České republice a třeba v Německu je obrovský. Přitom životní náklady v Německu jsou pouze asi jeden a půl násobné oproti nákladům u nás,“ nastiňuje prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.
„Začátky samozřejmě nejsou snadné. Zjistíte, že jazykové nároky jsou trochu jiné, než by si člověk představoval. Němčina je nakonec to důležité pro práci,“ dodává Toman.
Čechům se otevřel od prvního května německý pracovní trh. Je tedy možné, že zájem německých nemocnic je právě od tohoto dne větší? „To platí nejspíš jenom v případě pečovatelů a zdravotních sester, v případě lékařů jsou stále zapotřebí atestace a certifikáty,“ dodává šéf veletrhu Randolf Kuvert.
Díky prvnímu, loňskému veletrhu bylo uzavřeno kolem sta pracovních smluv. „Dalších 150 je dalo by se říct v běhu,“ bilancuje Eva Otčenášková z agentury RTK International, která akci pořádá.
Prezident ČLK Kubek veletrh vnímá pouze jako jednu z alternativ, jak práci v zahraničí nalézt. Většina smluv se podle něj uzavírá spíše na základě kontaktů a doporučení mezi lékaři.
Nejvíce odcházejí lékaři mezi 30 a 40 lety
„Hovoří se o lékařích – absolventech, ale polovina lékařů, kteří od nás odcházejí, jsou plně kvalifikované odborníci ve věku mezi 30 a 40 lety s nejdelší profesní perspektivou,“ upozorňuje.
V každém případě je však podle Kubka odchod odborníků velkou ztrátou pro české zdravotnictví. Většina lékařů, kteří jdou do zemí jako je Německo, nebo Británie totiž odchází na dlouhou dobu, nebo na trvalo. „Mnoho z nich se nehodlá vrátit, protože nevěří změnám v České republice. Přivykli si mnohem vyšší životní úrovni, kterou tam jako odborníci mají,“ popisuje Kubek.
Situace je jiná u lékařů odcházejících do zemí jako je Saudská Arábie. „Tam odcházejí kolegové vydělat velké peníze a chtějí se vrátit,“ srovnává na závěr Kubek.
