Rozdrobení honiteb nepomůže, tvrdí zástupce obcí. ‚Ani k tomu téměř nedojde,‘ řekl ochránce přírody
Ministerstvo zemědělství předkládá novelu zákona o myslivosti, podle které by se zvěř v lesích měla lovit podle míry škody, kterou na lesích způsobí. Také by se měla snížit výměra honiteb. „Bez této novely nemáme šanci krajinu obnovit,“ říká v pořadu Pro a Proti Karel Kříž, místopředseda Svazu ochrany přírody. „Stárne populace myslivců a stát nepodporuje, aby se noví rekrutovali,“ kritizuje Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí.
Novela o myslivosti je na programu aktuální schůze Poslanecké sněmovny. Jde podle vás správným směrem? Potřebujeme ji, abychom chránili České lesy a polnosti?
Karel Kříž: Novela jde jednoznačně správným směrem, i když my bychom tam samozřejmě některé změny rádi viděli razantnější. Ale je to kompromis, který se dlouho vyjednával. Mimochodem o té novele se různě jednalo a jedná už více než deset let.
Poslechněte si Pro a proti o novele zákona o myslivosti. Debatují místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal a Karel Kříž místopředseda svazu ochrany přírody
Platný zákon je starý dvacet let a ještě více. Bez této novely nemáme šanci krajinu, která je dneska postižená kalamitou kůrovce nebo suchem, obnovit tak, aby byla připravena na klimatickou změnu.
Všichni předpovídají, že v těchto dnech nastanou povodně. Krajina není schopná zadržet určité množství vody a nebude, dokud se jí nepodaří dát do stavu, v jakém má být. A to se bez novely mysliveckého zákona nepodaří.
Jak tuto novelu vnímá Svaz měst a obcí, který některé body zásadně kritizuje? Vnímáte to, o čem mluví Karel Kříž, že bez ní zkrátka nemůžeme čelit ani ekonomickým, ani ekologickým škodám?
Pavel Drahovzal: Jednoznačné je, že změna se odehrát musí. Na druhou stranu, příprava novely probíhala velkou diskusí. Města a obce jsou i poskytovatelé a vlastníci honiteb. Na základě komunikace se svými lokálními mysliveckými sdruženími se k té novele postavily velmi zdrženlivě.
Nedomnívají se, že třeba rozdrobení honiteb by zásadně pomohlo k udržení, nebo ke zlepšení situace. Stárne nám také populace myslivců a stát nijak zásadně nepodporuje, aby se rekrutovali mladí myslivci. To je ten nejzásadnější problém.
Novela přináší snížení limitu minimální výměry honiteb. Jak vnímáte námitky, že dojde ke zbytečnému rozdrobení a zatíží to třeba i státní správu, protože podle Svazu měst a obcí vznikne až 1600 honiteb?
Kříž: Je potřeba si říci, že o tomto existuje hodně mýtů. Podle nás k rozdrobení honiteb téměř nedojde, protože dneska je minimální velikosti honitby 500 hektarů. Průměrná velikost honitby je ovšem 1100 až 1200 hektarů.
To znamená, že už dneska jsou honitby daleko větší než nějakých 500 hektarů. Pokud se třeba z těch 1200 hektarů nějaký sedlák nebo vlastník lesa bude chtít oddělit se svými 250 až 300 hektary, tak jich nebude moc.
A víme to, protože komunikujeme s nimi, s Asociací soukromého zemědělství, se Sdružením vlastníků obecních a soukromých lesů, což jsou přesně ti, kteří by se případně oddělovali.
Když z 12 000 hektarů oddělíte 250 až 300, tak se téměř nic nestane. Jen upozorňuji, že třeba v Rakousku a v Německu jsou výměry honiteb daleko menší – kolem sta hektarů. A přesto to tam všechno funguje. Nečekejme, že nastane nějaká velká revoluce.
Jiné nástroje?
Budou si nespokojení vlastníci moci sami třeba odlovit zvěř tam, kde jim páchá škody, a přestanou být třeba frustrovaní, že nemohou zasáhnout podle stávajícího zákona tak, aby ochránili svůj majetek?
Drahovzal: Tohle ta novela v podstatě předvídá. Dá se říct, že nespokojení vlastníci dostávají reálný efektivní nástroj. A otázkou druhou je, jestli je to tak plošné, aby se kvůli tomu musel měnit zákon.
Podle Karla Kříže jsou někteří vlastníci nebo hospodáři nespokojení, jak myslivci zasahují, či nezasahují proti zvěři, která jim způsobuje škody. Pokud by se případně oddělili, není dobře jim to umožnit?
Drahovzal: Z našeho pohledu je přece možné využívat i jiné instituce, například hostujících lovců, případně požádat o pomoc státní správu. Známe třeba mechanismus, kdy se s nějakými finančními pobídkami odlovovala černá zvěř na jižní Moravě.
Mladé ženy zvedají úroveň myslivosti v Čechách. Staří myslivci to ale neradi slyší
Číst článek
Ty varianty, než měnit plošně zákon a už zakotvit tu rozdrobenost – byť pan Kříž předpokládá, že se nebude rozdrobovat –, pořád existují. Akorát je potřeba jich více využívat.
Kříž: Kdyby to šlo řešit podle stávajících norem, tak by nebyl tlak na změnu.
Ale on je tlak i proti té změně.
Kříž: Myslivecké sdružení si jen tak nějakého lovce samozřejmě nepozve. Co se týká novely, tak ta není jenom o výměře. Jde o to, aby se celkově snížil tlak zvěře na krajinu.
Aktuální situace v krajině je dneska taková, že co není za plotem, tak zvěř sežere. A to do slova a do písmene včetně výsadby v krajině i v lese, které jsou placeny z dotačních prostředků státu nebo Unie. To znamená, že slušně řečeno vyhazujeme peníze oknem. To je zásadní věcí novely. Snížení honiteb na 250 hektarů je pouze nástroj.
Jak ovlivní snižování honiteb na 250 hektarů život v malých městech a na vesnicích? A jak donutit myslivce ke snižování počtů zvěře? Poslechněte si celý pořad Pro a Proti ze záznamu v úvodu článku.