Rychetský: Nejsem spokojený, že zákon ‚lex Babiš‘ leží na Ústavním soudu už přes tři roky

Chtěl bych, aby každá věc ležela na Ústavním soudu maximálně rok a půl až dva, nejsem spokojený, že kauza „lex Babiš“ leží na Ústavním soudu už přes tři roky. V pořadu Interview Plus to řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Projednávat ho bude plénum, které zasedá každé úterý a která nyní čeká na vyjádření soudního zpravodaje.

Interview Plus Praha (Aktualizováno: 12:25 29. 11. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rychetský v Interview Plus reagoval na kritiku prezidenta Miloš Zemana. Ten soud v TV Barrandov označil za líny. „Když jsem před 16 lety přišel na Ústavní soud, bylo tam 1700 nedodělků a každý rok přibylo dalších 2000 věcí. Teď každý rok napadá 4000 věcí a nedodělků je 1300. Takže se nám podařilo zrychlit práci,“ odmítl prezidentova slova předseda soudu.

Rychetský zkritizoval územní nevyváženost justice, navrhuje překreslit soudní mapu Česka

Číst článek

Celé projednávání zákona o střetu zájmů, kterému se říká lex Babiš, podle Rychetského nyní závisí pouze na soudním zpravodaji. Ten musí plénu Ústavního soudu předložit své závěry. „Říká mi, že je to složitá kauza,“ dodal Rychetský s tím, že mu podle zákona nemůže případ odebrat.

Situaci komplikuje také to, že chybí jeden ústavní soudce. „Místo není obsazené už 11 měsíců. Předpokládal jsem to a živé kauzy jsem rozdělil mezi ostatní soudce,“ vysvětlil Rychetský s tím, že v ideálním případě, by každý soudce měl mít maximálně 20 živých kauz. „Nyní má každý v průměru 90.“

Falešná statistika

Délka soudního řízení v České republice je podle Rychetského způsobena procesním právem.

Rychetský k výročí sametové revoluce: Nejsem si jistý, zda v Česku už zakořenily svoboda a demokracie

Číst článek

„Jsem přesvědčen, že je to stav civilního a trestního řádu. To jsou předpisy staré půl století, mnohokrát novelizované – civilní se novelizuje několikrát ročně. Jsou překonané a činí potíže nejen soudcům, ale i obyčejným lidem, i když mají advokáty,“ myslí si a dodává, že to nevypadá, že by se situace v nejbližší době měla zlepšit. „Nezdá se, že by tato sněmovna schválila nové procesní právo.“

Ze statistik ministerstva vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni.

DOKUMENT: Projev předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského na konferenci k výročí pádu železné opony

Číst článek

Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní.

Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly.

Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, pak loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.

Rychetský ale s těmito údaji nesouhlasí. „Tato statistika je jako každá velmi falešná. Podle mě se 50 procent kauz vyřeší elektronickým platebním rozkazem a trestním příkazem, což významně zkresluje statistiku,“ dodal.

Jan Bumba, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme