‚Potřebujeme vaše účty, odměna až 50 tisíc.‘ Cizinci na Telegramu najímají Čechy a dělají z nich bílé koně

  • Radiožurnál odhalil mimořádně sofistikovanou skupinu rusky mluvících cizinců, kteří lákají Čechy, aby jim půjčovali bankovní účty a platební karty.
  • Na jejich účty pak převádějí statisícové částky, které obratem vybírají. Za každou transakci nabízejí odměnu 10 až 50 tisíc.
  • Podle kriminalistů ale tímto způsobem „perou“ peníze ukradené jiným lidem při internetových podvodech. Policie proto varuje, že „půjčování“ účtů a karet může být trestné.
  • Reportér Radiožurnálu vypátral cizince, kteří se na obřím podvodu podílejí. Ukázalo se, jak propracovaně celý systém funguje.
  • Kyberpodvodů v poslední době prudce přibývá. Za rok 2022 jich policie evidovala čtyři tisíce, loni osm tisíc a letos do května už skoro čtyři tisíce.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvojice mužů, která dorazila na schůzku s redaktorem Radiožurnálu (vlevo) do pražského nákupního centra Galerie Harfa

Dvojice mužů, která dorazila na schůzku s redaktorem Radiožurnálu (vlevo) do pražského nákupního centra Galerie Harfa | Zdroj: Český rozhlas

„Potřebujeme velké množství účtů!“ píše muž, který na ruské sociální síti Telegram vystupuje pod jménem Mr. Chapman. Svůj inzerát ve skupině Práce-Praha doplňuje výčtem šesti největších tuzemských bank. Aby bylo jasné, které klienty oslovuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radiožurnál odhalil skupinu cizinců, kteří Telegramu lákají lidi, aby jim půjčili bankovní účty

Není jediný. Skupina má přes 1100 členů a zhruba třicítka z nich je neustále online.
„Jakékoli české účty a karty!!“ žádá uživatel, jenž si říká „lo se“, a přidává lákadlo: „Rychle 10 až 50 tisíc v hotovosti!“ 

Další inzerent Pavel nabízí až 30 tisíc korun, a uživatel označený jako „dgjihrw“ dokonce až 70 tisíc.

Všechny inzeráty na první pohled vypadají jako běžná nabídka brigády, navíc se snadným výdělkem. A ještě jedno mají společné. „Vše je zákonné!“ ujišťuje uživatel „Freedom“. O čistotě svých nabídek přesvědčují i další. „Vše je legální a bez podvodu,“ píše uživatel pojmenovaný jako „CZ“.

Policie je ale přesvědčená, že původ peněz rozhodně legální není. „Zpravidla se jedná o finance, které jsou ukradeny z jiných účtů,“ říká mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. A lidé, kteří na Telegramu nabízí odměny za půjčení účtů, jsou podle něj součástí rozsáhlé mezinárodní skupiny podvodníků operující nejen v Česku ale i v dalších zemích Evropy.

Výběry na maximum

Inzerátů, které tito lidé zveřejňují na telegramovém kanálu Práce-Praha, je každý den několik desítek. Většina je v ruštině, kvůli rostoucí oblibě Telegramu mezi Čechy ale někteří píší inzeráty i česky. Na několik z nich reportér Radiožurnálu odepsal.

„Černyj Gruz“, jenž o sobě na profilu rusky píše, že „kašle na zákony“, reaguje okamžitě. „Jaký máte bank?“ ptá se a z komunikace je zřejmé, že mu pomáhá překladač. Když odpovídáme, že Českou spořitelnu, příliš ho to nenadchne. „Máte jiné banky?“ zajímá se. A záhy vysvětluje proč.

Podvodníci připravili ženy z Vysočiny o čtyři miliony. Nejvíce vylákal muž, kterého měli zajmout piráti

Číst článek

Jde o to, kolik peněz mohou majitelé účtů českých bank vybrat naráz z bankomatu. Například Česká spořitelna má maximální denní limit výběru 75 tisíc korun, klienti ČSOB mohou během chvíle vybrat až 150 tisíc, zákazníci Raiffeisenbank dokonce až 200 tisíc. Tyto banky jsou proto v telegramové skupině Práce-Praha nejžádanější. Z vybrané částky se pak vypočítá odměna tomu, kdo se nechal zlákat inzerátem a půjčil svůj účet. Nejčastěji to bývá 10 až 20 procent.

Z další komunikace je znát, jak nutně Černyj Gruz účty potřebuje. Když navrhujeme, že sestra má účet u Raiffeisenbank, ihned se zajímá: „Má tam nastavený limit výběru na max?“ Jakmile se dozvídá, že sestra bude doma až po osmé večer, navrhuje: „Můžeš skočit udělat ČSOB. A uděláme dnes ČSOB, zítra Raiff.“ Za transakci nabízí 10 procent. Zároveň nás žádá o printscreen displeje mobilu s internetovým bankovnictvím požadovaného účtu.

Je jasné, že nabídky podobných „brigád“ jsou velmi podezřelé. Proto se Radiožurnál rozhodl zjistit detaily. Bylo nutné se ale nejprve dobře připravit. Reportér Radiožurnálu si pořídil anonymní SIM kartu, vypůjčil mobil, na Telegramu zřídil profil s fiktivním jménem, vytvořil historii, na stejné jméno založil pro jistotu i facebook a e-mailovou adresu. Z webu jedné z bank stáhl vzorové internetové bankovnictví a v grafickém programu ho upravil tak, aby účet byl na stejné jméno jako je na telegramovém profilu. Jako číslo účtu využil (s trochou ironie) pozměněné číslo jednoho z veřejných transparentních účtů Policie ČR.

Radiožurnál monitoroval dění v telegramové skupině několik týdnů a odhalil propracovaný systém, ve kterém má každý přesně danou roli.

Ukázky z nabídek na propůjčení bankovních účtů a platebních karet na sociální síti Telegram | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

‚Máme velký objemy‘

Je 14. května 2024 a reportér Radiožurnálu opět odpovídá na Telegramu na několik česky psaných inzerátů. První reaguje uživatel Dima, s profilovým obrázkem džina a odkazem na prodejnu elektronických cigaret, který má ceny v polských zlotých, ale psaný je rusky.

Nabízí odměnu 15 až 20 tisíc. Na otázku, odkud pocházejí peníze, které chce vybrat přes náš účet, odpovídá, že jde o „výběr prostředků z kryptoměn“. Na další dotaz, proč si peníze z obchodů s kryptoměnami nevybere sám, reaguje vzápětí. „Máme velký objemy a na kartách jsou limity, které nám neumožňují vybrat více.“

„Je to legální?“ ptáme se. „Ano, vše děláme otevřeně, setkáváme se s lidmi a vše jim podrobně vysvětlujeme,“ odpovídá.

„Můj člověk se s vámi setká.“ A dodává: „Řekněte, co máte na sobě a vyfoťte přesně to, co je před vámi.“

telegramový účet

Jako důkaz i on požaduje sken internetového bankovnictví našeho účtu. Když ho dostává, domlouvá setkání hned na druhý den. Ráno se ujišťuje, že všechno platí, a před polednem posílá adresu schůzky: nákupní centrum Galerie Harfa, 13.30.

Frekventovaná místa obchodních center si členové skupiny podle policie vybírají často. Důvod? Podle Moravčíka tam nejsou nápadní, dobu, po kterou se převádí peníze na účet, mohou strávit v jedné z kaváren, a hlavně – bankomat mají pod kontrolou.

Těsně před smluveným časem schůzky ale Dima mění plány. Píše, že místo sebe pošle někoho jiného: „Můj člověk se s vámi setká.“ A dodává: „Řekněte, co máte na sobě a vyfoťte přesně to, co je před vámi.“

Schůzka v nákupním centru

Posíláme fotku výlohy obchodu s pračkami hned za vstupem do Harfy a čekáme. Po pár minutách dorazí dva muži. Hlavní z dvojice se představuje jako Andrej, tvrdí, že je Ukrajinec, pracuje na stavbách nebo za volantem taxi. Dnes si vzal volno. Dimu prý nezná, tvrdí, že i on pouze odepsal na další inzerát na Telegramu.

Češi přišli na internetu o 357 milionů. ‚Ten nejslabší díl je klient. Naše systémy se zlepšují,‘ tvrdí bankéři

Číst článek

„Napsal mi, že potřebuje pomoct, jestli sem můžu na hodinu, že tady bude člověk, který vybere peníze, předá mi je a já odjedu. Tak říkám, můžu, proč ne,“ líčí a pokračuje: „Psal, že to bude na hodinu dvě a že za to dostanu dvojku (dva tisíce) a to jsou dobré peníze za dvě hodiny. Na stavbě to nevydělám za celý den,“ dodává.

Andrej žije v Česku už několik let a umí obstojně česky. Svého kamaráda Stanislava, rovněž Ukrajince, který česky neumí ani slovo, si prý vzal s sebou, jen aby nešel sám.
Kam má Dimovi vybrané peníze dovézt, prý netuší. Místo předání mu Dima měl údajně sdělit až po převodu a výběru bankovek.

Andrej tvrdí, že si psali výhradně přes Telegram a žádný jiný kontakt na Dimu nemá. „Psali jsme si rusky, ale jestli je Rus, to nevím, my Ukrajinci všichni umíme rusky,“ říká. Ani na sebe ale kontakt dát nechce. „Dima říkal, abychom na sebe nedávali nic.“

Doposud podle svých slov pro Dimu ani nikoho dalšího nic podobného nedělal. „Já to dělal jen dneska,“ ujišťuje. O pozadí transakce prý nic konkrétního neví. Vzápětí ale prokáže, že se v limitech denního výběru českých bank dobře orientuje. „Když říkáte ‚rajfka‘, tak to bude 200 tisíc,“ říká na dotaz, kolik má z našeho účtu vybrat. A když se ho reportér zeptá na původ peněz, opakuje Dimovu verzi: „Z kryptoměny.“

Po chvíli přejde k tomu, kvůli čemu přišel, a žádá číslo našeho účtu. „Abych ho mohl zkontrolovat,“ vysvětluje. Tím akce končí. Reportér Radiožurnálu přiznává svou totožnost a ptá se Andreje, jestli ví o podezření, že peníze pocházejí z podvodů. Muž na to ale neodpovídá a raději schůzku ukončuje.

„My nechceme žádný problémy, já ani on. Já radši teď půjdu pryč a nechci ani tu dvojku, nepotřebuju ty peníze za takový problémy, jestli je to, jak říkáte, nějaký podvod nějaký, tak to radši ne,“ opakuje a raději i s kolegou odchází.

‚Zkur…nej novináři! Vykopej si jámu!‘

Dima rozhovor i setkání odmítá. „Nejsem v Praze,“ tvrdí, přestože podle dohody s Andrejem měl právě převzít peníze „prohnané“ naším účtem. Hovory přes Telegram nebere.

A po chvíli píše z jiného účtu nazvaném „Češi Spi“. „Neee,“ odpovídá na naši zprávu, že mu zavoláme. „Já špatně mluvím česky,“ píše. „Můžeme mluvit rusky,“ nabízíme. „Neumím ani ruštinu,“ odpovídá. „Jsem z Německa,“ tvrdí. „Můžeme mluvit i německy,“ nevzdáváme se. Dima ale trvá výhradně na písemné komunikaci. Několikrát se mu snažíme volat na oba jeho profily, ale nezvedá to. Mezitím však dál inzeruje na Telegramu a shání „držitele českých bankovních karet“.

Lidé nerozumí investování. Peníze mají v bance nebo se řídí heslem ‚do ničeho se nepouštět‘

Číst článek

Když reportér Radiožurnálu nakonec odhalí svou identitu i Dimovi, muž svůj profil na Telegramu maže. Ještě předtím ale odpovídá na dotaz, co říká na podezření, že peníze, které chce přes český účet vybrat, pochází z internetových podvodů. „Krypto, brácho,“ opakuje svou původní verzi. Vzápětí k tomu ale přidává výsměšný smajlík.

Podle stejného scénáře pracují i další členové telegramové skupiny Práce-Praha. Dalším velmi aktivním inzerentem je Mr. Chapman s obrázkem kačera Donalda na profilu. Za půjčení účtu nabízí 15 procent, tedy při výběru celých 200 tisíc by to bylo 30 tisíc. Scénář je stejný. Také on měl domluvené prostředníky. Když jednomu z nich přiznáváme, že jsme novináři a pátráme po pozadí působení telegramové skupiny, přichází od Mr. Chapmana výhrůžná zpráva. „Zkur…nej novináři! Zkapej, zkapej, vykopej si jámu!“ píše.

Reportérovi Radiožurnálu se podařilo spojit s mužem, jenž se představil jako Olexandr. Je z Ukrajiny a tvrdí, že Mr. Chapmana zná. Je ale ochoten říct jen to, že se ve skutečnosti jmenuje Nikita a žije pravděpodobně v Rusku, odkud řídí transfery peněz. „V Česku byl možná jednou nebo vůbec ne,“ tvrdí Olexandr. A co se děje s vybranými penězi? Kam míří a kde končí? „To vám nikdo neřekne, každý má svoji roli a co se děje kolem, nikdo neví,“ dodal.

„Zpravidla se jedná o finance, které jsou získány pomocí podvodných technik, které využívají nátlaku a schopnosti manipulace s poškozenými k tomu, aby se dostali k jejich bankovním účtům,“

Ondřej Moravčík

Podle zjištění Radiožurnálu operuje skupina z Telegramu po celé Praze. Třeba další člen skupiny, jenž si ve skupině říkal „clean“, navrhoval schůzku v obchodním centru Galerie Nové Butovice nebo Atrium Flora.

Inzerenti z Telegramu pracují v týmech, jeden vydá inzerát (zpravidla jich zveřejňuje víc na různých profilech), přes prostředníka nebo sám si najímá brigádníky, kteří se setkávají s majiteli účtů v obchodních centrech. Někdy peníze přes vypůjčený účet vyberou, jindy je převedou na jiný účet. K tomu si pak někteří najímají i kurýry, aby jim hotovost dovezli. To všechno proto, aby se znesnadnilo prozrazení šéfů.

Podvodů prudce přibývá

Proč? Podle policie jsou tyto peníze ukradené z jiných účtů. „Zpravidla se jedná o finance, které jsou získány pomocí podvodných technik, které využívají nátlaku a schopnosti manipulace s poškozenými k tomu, aby se dostali k jejich bankovním účtům,“ řekl Moravčík a zmínil podvody, při kterých zloději pod různými záminkami vylákají od lidí přístupové údaje k bankovním účtům, aby do nich mohli proniknout a vykrást je.

Někdy kontaktují lidi, kteří nabízejí zboží na bazarových portálech. Jindy se vydávají za pracovníka banky, přesvědčují lidi, aby investovali, nebo žádají, aby z bezpečnostních důvodů převedli své peníze jinam.

V posledních letech takových internetových podvodů prudce přibývá. V roce 2018 jich bylo 2053, o dva roky později 3413, v roce 2022 už 4283 a loni číslo prudce vyskočilo na 8495. Letos do května jich je už 3812.

Každý podvod je podle policie v průměru za 300 tisíc korun.

Legenda o kryptoměně

Všichni inzerenti z Telegramu, které reportér Radiožurnálu oslovil, popírali, že by šlo o kradené peníze. Opakovali to samé, co už tvrdil Dima: že peníze, které chtějí nechat „protéct“ přes vypůjčené účty, pocházejí z legálních kryptoměnových obchodů.

Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka sice podvodníci skutečně používají kryptoměnové burzy, nejde jim ale o obchodování s bitcoiny a dalšími kryptoměnami, jejich nákup jim slouží jen jako zástěrka a způsob, jak peníze z napadeného účtu rychle vybrat a ukrýt.

Přibývá podvodníků, kteří na sítích lákají k nákupu kryptoměn. ‚Zde opravdu nezbohatnete,‘ varuje expert

Číst článek

„Ten hlavní důvod, proč oni to dělají, je anonymita, která ve světě obchodu s kryptoměnami funguje, protože, když nakupuje kryptoměnu, tak nenakupuje kus železa, na kterém je na spodní straně napsáno Ondřej Moravčík, ale kupuje jedničky a nuly ve virtuálním prostoru. Ti podvodníci to vědí a tohle je jedna z forem, jak za sebou zamést stopy,“ říká.

„Ten kryptoobchod je právě tou legalizací, tím zametáním stop, ale bavíme se o obchodu s kradenými penězi,“ zdůrazňuje Moravčík. „Jinými slovy – vy ukradnete nějaký finanční obnos, za to nakoupíte aktiva na kryptoměnových účtech, a tím se snažíte zamést stopy právě o tom, že jste ty peníze odcizil,“ dodal.

Odborníci na kryptobyznys navíc podotýkají, že to, co tvrdí inzerenti z Telegramu, by se ani nevyplatilo. „Ekonomicky to vůbec nedává smysl,“ říká expert na kryptoměny Michal Hanych. „Když si necháte legálně převést peníze z kryptoměn na účet, zaplatíte daň ze zisku 15 až 23 procent. Tak proč dávat někde skrytě v obchoďáku někomu za převod a výběr peněz 20 nebo 25 procent?“ dodává.

Také další obchodník s kryptoměnou Petr Lukáč považuje vysvětlení inzerentů z Telegramu za nesmysl. „Ten člověk musí něco skrývat, jediný důvod je, že prostě nemůže ukázat, jak to získal. V tom získání bude nějaký problém,“ říká.

A když mají podvodníci ukradené peníze ukryté v kryptoměně, chybí už jen poslední krok, jak se k nim dostat a neriskovat odhalení. Tím jsou vypůjčené účty, ze kterých je nakonec vyberou. Účtů navíc potřebují velké množství, protože ukradené miliony mohou vybírat nanejvýš po statisících kvůli dennímu limitu. Využít jeden účet opakovaně by nemuselo vyjít, banky totiž v takových případech obvykle zpozorní.

„Když si nastavíte denní limit výběru na maximum a chcete vybrat nejvyšší částku, banka vám to jednou dovolí, protože taková situace, že jednorázově potřebujete větší hotovost, se může stát. Kdybyste ale chtěl vybrat maximální limit i zítra a pozítří, banky to většinou zablokují a budou se ptát,“ říká Moravčík. Navíc mají některé banky týdenní limity, takže když klient vybere najednou maximum, na další výběr musí týden počkat.

Za půjčení účtu hrozí vězení

Jenže policie varuje, že lidé, kteří půjčují své účty, riskují vězení. „Poskytnutím svého vlastního bankovního účtu třetí osobě, pokud navíc ještě nevím přesně, kdo ta třetí osoba je, je velkým rizikem. Ten účet může být zneužit k určité formě legalizace výnosů z trestné činnosti, což je samo o sobě trestné, a dokonce i v případě, že se jedná o nevědomou spolupráci,“ upozorňuje Moravčík.

Policie šetří v případu FAU bílého koně. Ve spojitosti kauzou zmínila i jméno podnikatele Pitra

Číst článek

Lidé, kteří kývnou na nabídku z Telegramu, navíc riskují mnohem víc než podvodníci, kteří je využívají. Zatímco zloděje policie těžko vypátrá, majitele účtů, kterým „protekly“ kradené peníze, kriminalisté odhalit dokážou. A není jich málo. Přesné statistiky počtu odhalených tzv. legalizátorů sice policie neeviduje, podle odhadů policistů jich ale po celém Česku jsou stovky ročně.

Třeba začátkem května náchodští policisté obvinili tři ženy a jednoho muže ve věku od 39 do 54 let z toho, že každý zvlášť pomáhali legalizovat kradené peníze. Dalším je třeba 22letý muž z Teplicka, jemuž na účet přišlo 277 tisíc korun, které pak neznámí pachatelé vybrali v Praze z bankomatu. Mladík za to dostal 10 procent a teď mu hrozí až roční vězení.

Někteří už byli potrestaní, třeba žena, která nechala podvodníka, aby jí na účet poslal 155 tisíc, z nichž 149 tisíc obratem odešlo na dva účty v cizině. Peníze podvodník předtím ukradl z účtu 76letého seniora. Okresní soud v Lounech jí za to loni v listopadu dal roční podmínku.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme