Spor o fakta v Bohémě. Tabery hájí svého dědečka nahrávkami. 'Mám čisté svědomí,' brání se režisér
Okolo seriálu Bohéma, který od ledna vysílá Česká televize, vznikl spor. A to mezi novinářem Erikem Taberym a režisérem Robertem Sedláčkem. Tabery kritizuje historické nepřesnosti, které seriál uvádí v příběhu jeho dědečka - herce Zdeňka Štěpánka. Podle režiséra je vše v souladu s historickými prameny a on sám má "čisté svědomí". Tabery ale nyní kontruje nahrávkami z archivů.
Seriál Bohéma, který líčí osudy herců první republiky, se stal předmětem sporu mezi režisérem Robertem Sedláčkem a šéfredaktorem týdeníku Respekt Erikem Taberym. Vše začalo po odvysílání prvního dílu série. Ten zachycuje situaci, kdy je herec Zdeněk Štěpánek v rozhlase donucen k přečtení podmínek Mnichovské dohody v roce 1938.
Proti tomuto vylíčení události se ale ohradil Štěpánkův vnuk a novinář Tabery – podle něj kapitulaci oznámil Jan Syrový.
Bohéma a historická fakta: „Mám čisté svědomí. V takovém kolosu může vždycky vzniknout nepřesnost,” říká režisér Sedláček
Číst článek
Námitky Tabery zveřejnil na svém facebooku, kde také dodal, že Štěpánek v rozhlase přečetl pouze informaci o ultimátu Anglie a Francie z 21. 9. 1938. „Není to tlačení na pilu zbytečné? Chápu, že pak by nešla rozvíjet linka, že to oznámení někdo Štěpánkovi vyčítal, ale podle mě je to dramatické samo o sobě a není třeba nic přibarvovat,“ dodává.
Na Taberyho připomínky následně režisér Sedláček reagoval v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „Máme odborné poradce. V takovém kolosu vždycky může vzniknout nepřesnost. Bavíme se o historickém románu, ty věci jsou ale duchem přesné,“ komentoval režisér způsob, jakým Bohéma pracuje s historickými fakty.
„Pokud jde o celek, mám svědomí čisté,“ dodal. Syrový podle něj nebyl jediný, kdo Mnichovskou dohodu ohlašoval a prameny, které má k dispozici, údajně hovoří o tom, že tvůrci nepochybili.
Reakce Erika Taberyho na Interview Plus s Robertem Sedláčkem
Číst článek
„Na Facebooku můžete pověsit kde co,“ dodal Sedláček s tím, že se nediví, že ničím nepodloženou spekulaci novinář „nedal do svého seriózního Respektu".
Podle serveru lidovky.cz jsou historická fakta uvedená v Bohémě v zásadě správná. „Lze si to ověřit ve fundované biografii slavného herce Zdeněk Štěpánek. Herec a dějiny (Praha, Achát 1997), jejímž autorem je teatrolog Jaroslav Vostrý a také ve Štěpánkových pamětech (Herec. Vzpomínky národního umělce Zdeňka Štěpánka), které vyšly v nakladatelství Mladá fronta v roce 1961,“ uvádí portál.
A jak dodává, právě ve druhé publikaci má Taberyho dědeček situaci podrobně líčit. „Štěpánek pravděpodobně četl nakomandovaný projev o kapitulaci a odstoupení pohraničí po rozhlasovém projevu předsedy vlády, generála Jana Syrového. Jeho vlastní svědectví o průběhu celé záležitosti lze sotva zpochybnit a ani není proč,“ zmiňují lidovky.cz.
Projev generála Jana Syrového 30. září 1938
Číst článek
S důkazy a obranou svých tvrzení ale přišel i Tabery. Pro Český rozhlas Plus uvedl, že prý chápe, že dramatická tvorba pracuje s nadsázkou. Zároveň ale cítí povinnost uvést věci na pravou míru.
„V seriálu mají lidé Štěpánkovi vyčítat, že se spřáhl s Hitlerem, protože ten 'mnichovský' projev pronesl. To je nesmysl z mnoha důvodů, ale podstatné je, že prostě došlo k záměně,“ uvádí Tabery. Scénáristka seriálu Tereza Brdčková podle něj v interview pro DVTV „více méně dějový posun přiznala“.
Jako důkazy přitom Tabery uvádí projevy svého dědečka a Syrového uložené v archivu Českého rozhlasu.
Prameny, o kterých hovoří Sedláček, jsou podle něj nepřesné. „Pan režisér zmiňuje více zdrojů, včetně pamětí mého dědy, které naznačují či přímo hovoří o tom, že ohlašoval uzavření Mnichovské dohody. Většina těch zdrojů jsou ale vzpomínky lidí, kteří vycházejí z pamětí mého dědy. A ano, z nich lze vyvodit dojem, že šlo o Mnichovskou dohodu. Nejsou prolhané, ale problém je, že vzpomínky, tím spíše, když jsou psané s odstupem dvaceti let, mohou tu a tam obsahovat nepřesnosti,“ dodává Tabery.
