Za drobné krádeže šli do vězení, i když neměli. Odsouzeným může pomoci ministryně spravedlnosti
Nepodmíněné tresty dostalo loni na jaře za nouzového stavu přes dvě stě pachatelů drobných krádeží. Někteří z nich by přitom za normální situace odešli od soudu s podmínkou. Letos v březnu Nejvyšší soud rozhodl, že pokud krádež přímo nesouvisela s pandemickou situací, nebyl pro tvrdší postup důvod. Část odsouzených ale stále zůstává ve vězení a čeká, zda jim pomůže ministryně spravedlnosti.
„Vyhlášení nouzového stavu v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění covid-19 odůvodňuje užití obecné přitěžující okolnosti,“ napsal v polovině loňského března Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na web svého úřadu.
Přísnější trest za krádež během nouzového stavu? Záleží na okolnostech, rozhodl Nejvyšší soud
Číst článek
Ostatním státním zástupcům pak rozeslal dokument, podle kterého je možné během nouzového stavu žádat pro pachatele trestných činů, například krádeží jídla, vyšší tresty. A to i v případě bagatelních případů. Běžně je za takovou trestnou činnost možné uložit maximálně tři roky vězení, zostřená sazba v nouzovém stavu ale činila dva až osm let.
Letos v březnu Nejvyšší soud rozhodl, že automatická přísnost nebyla na místě. Podle jeho trestního kolegia vyšší trest připadá v úvahu jen u skutků typu krádeže respirátorů, tedy pouze pokud je trestný čin „zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení“.
Jak často soudy k tvrdšímu postihu bagatelních krádeží sahaly, zkoumal právní výzkumník Jakub Drápal z Akademie věd a Univerzity Karlovy. S jistotou podle něj lze mluvit jen během jarního nouzového stavu o 458 zpřísněných rozsudcích, skutečný počet bude pravděpodobně vyšší. Podle Drápalova odhadu vyšší desítky odsouzených putovaly do vězení, ačkoliv mimo nouzový stav by od soudu odešly s podmínkou.
„Průměrně soudy ukládaly více než dvouapůlnásobně přísnější tresty než v měsících před vyhlášením nouzového stavu,“ řekl pro iROZHLAS.cz. „Často to byly krádeže s mizivou škodou, třeba pod 500 korun. Nepodmíněné tresty za ně uložené byly průměrně dlouhé 20 měsíců,“ vysvětluje vědec.
Vedle zlodějů loni dostalo vyšší tresty i několik pachatelů jiných trestných činů, například podvodů. I na tyto rozsudky se vztahuje obecné pravidlo vyjádřené letos v březnu Nejvyšším soudem.
Zvýšené tresty přitom potvrzovaly i odvolací soudy. Do vězení tak na více než dva roky putoval muž, který v plzeňském supermarketu ukradl dvě balení náhradních žiletek. Podobný trest dostal i pachatel, který se na benzinové pumpě pokusil ukrást balení čokoládových bonbonů. Právě na základě těchto dvou případů nyní Nejvyšší soud stanovil pravidla pro ukládání vyšších sazeb. Řada pachatelů se ale ani nedovolala, a jejich tresty tedy platí.
V jejich prospěch může zasáhnout už jen ministryně spravedlnosti, která je oprávněná v každém jednotlivém případě podat takzvanou stížnost pro porušení zákona. Na základě té by pak Nejvyšší soud mohl konkrétní případ znovu otevřít a případně rozhodnout o snížení trestu. Podle Drápala by takový postup mimo jiné ušetřil veřejné peníze: „Rok vězně ve výkonu trestu stojí asi 450 tisíc korun,“ vysvětluje.
Stížnost pro porušení zákona ale není možné podat hromadně, ministerstvo spravedlnosti by tak muselo prozkoumat stovky rozsudků jeden po druhém. A Nejvyšší soud by následně musel všechny tyto stížnosti vyřídit.
Krádeže a vraždy, vězení i podmínky. Podívejte se, jaké tresty a komu ukládá tuzemská justice
Číst článek
„Možné to je, ale vždy bude záviset na konkrétních okolnostech jednotlivých případů,“ napsala serveru iROZHLAS.cz Andrea Šlechtová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti na dotaz, zda se ministryně Marie Benešová (za ANO) k takovému kroku chystá. Ta v minulosti již zasáhla ve prospěch muže, který kradl housky.
Podle mluvčího Petra Tomíčka je Nejvyšší soud na takovou možnost připravený. „Máme kapacity na to každé řádně podané dovolání nebo stížnost pro porušení zákona projednat,“ uvedl a dodal, že vyřídit jedno dovolání nyní soudcům trvá v průměru 44 dní. Podle Tomíčka by nápad stovek dalších věcí termíny nejspíše o něco prodloužil, ale soud by to nepřetížilo.
Benešová se postavila za muže, který ukradl pět housek. Podala stížnost k Nejvyššímu soudu
Číst článek
Nejvyšší státní zastupitelství svou praxi po rozhodnutí Nejvyššího soudu přehodnotilo. „Důvody pro případnou přísnější kvalifikaci se shodují s důvody, které lze nalézt také v rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to v části právních názorů, které nakonec nepřevážily,“ napsal tiskový mluvčí Petr Malý na otázku, proč státní zástupci na jaře usilovali o přísnější tresty.
Soudům tehdy stačilo, že pachatel kradl během nouzového stavu, o jehož vyhlášení věděl. Podle Nejvyššího soudu to ale pro přísnější trest nestačí, což nyní nejvyšší státní zástupce zohlednil v nové analýze, kterou rozeslal ostatním žalobcům.
Zmíněnému zloději čokoládových bonbonů nakonec Nejvyšší soud více než dvouletý trest snížil na jeden rok. Druhý pachatel, který kradl žiletky, ale úlevu čekat nemůže. Jeho dovolání totiž Nejvyšší soud ještě před sjednocením rozhodovací praxe nevyhověl.
