Tajná služba rozjíždí právní bitvu o stamiliony. Chce je zpátky z projektu, ke kterému se nehlásí
S tím projektem nemáme vůbec nic společného, ale naše milionové vklady z něj chceme zpátky. Zhruba tak by se dal popsat aktuální postoj tuzemské civilní rozvědky k soukromé firmě CyberG Europe. Právě do ní, ještě pod původním názvem CyberGym Europea, a do její unikátní arény na tréninky kybernetické bezpečnosti tajná služba před pěti lety skrytě napumpovala několik milionů dolarů, tedy nejméně desítky milionů korun.
Jenže nad firmou doslova nadupanou špičkovou technologií rozvědka poměrně záhy ztratila kontrolu. A i když se k tomu oficiálně nijak nehlásí, tak aktuálně chystá civilní žalobu o zmíněné peníze.
Radiožurnálu to potvrdily dva dobře informované a vysoko postavené zdroje z prostředí tajných služeb. „Dělají se určité právní kroky. Aktuálně se řeší text předžalobní výzvy,“ řekl k tomu zdroj. Podle všeho se tak schyluje k ojedinělému sporu, ve kterém by se zpravodajci domáhali peněz vynaložených v rámci tajných operací služby.
Selhání civilní rozvědky: kvůli vyzrazení skrytého pracoviště musel vypovídat i její ředitel
Číst článek
Rozvědka? S tou nic nemáme, říká právník
O kolik přesně jde, není zatím jasné. Úřad pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně jmenuje, to odmítl komentovat. „Většina informací, které se jakkoliv dotýkají činností zpravodajské služby, jsou informacemi utajovanými,“ napsal k tomu kancléř úřadu Jaroslav Hrbek.
Možné neoprávněné vysávání peněz z rozpočtu rozvědky v souvislosti se společností CyberGym každopádně prověřuje v utajovaném režimu také státní zastupitelství. A např. Lidové noviny už dříve v této souvislosti informovaly, že ve hře může být až 500 milionů korun.
Sama společnost CyberG jakoukoliv zpronevěru státních peněz důrazně odmítá. Radiožurnálu to řekl člen jejího představenstva, právník Petr Vališ. Celý projekt podle něj nemá s rozvědkou nic společného.
„Tam není žádný vztah, a tudíž jim nemohly zmizet žádné peníze. Respektive není mi známo, že by úřad investoval jakékoliv peníze do naší společnosti,“ řekl Radiožurnálu Vališ. Jakýkoliv další komentář k dění kolem firmy odmítl.
Skoro o čtvrt miliardy
Jenže vazbu tajné služby ke společnosti CyberGym už před časem nepřímo připustil oficiálně i nový ředitel rozvědky Marek Šimandl a to v rozhovoru pro týdeník Respekt.
Kauza civilní rozvědky míří před sněmovní komisi. Šéf úřadu bude vysvětlovat vyzrazení tajného objektu
Číst článek
„Dnes už vím, že se staly věci, ke kterým dojít nikdy nemělo, ale věřím, že se službě i mně podaří vše ustát, spravedlivě vyřešit a do budoucna se vyhnout podobným excesům. Podle mého názoru nebyly systémové, ale spočívaly v činnosti jednotlivců,“ reagoval loni v listopadu Šimandl na dotaz Respektu týkající se podezření kolem CyberGymu.
Respekt zároveň loni informoval o tom, že vládu nad firmou, do které investovala stamiliony korun, ztratila rozvědka jednoduchým trikem. Tedy že představitelé společnosti razantně navýšili její základní jmění a díky překresleným vlastnickým vztahům tak rozvědku vyšachovali nejen od vlivu na chod firmy, ale také od jejích zisků.
Tím, kdo původní dvoumilionové základní jmění CyberGym jako fyzická osoba navyšoval, byl právě Vališ. Ten CyberGym jako jediný vlastník v červnu 2015 zakládal a od té doby působí nepřetržitě v jejím představenstvu.
V roce 2017 přes speciální svěřenský fond navýšil základní jmění o 190 milionů korun, akcie za dalších 55 milionů pak nadvakrát upsala společnost QED Systems. Ta se polovičním vlastníkem firmy stala v září 2015, krátce po zveřejnění záměru kyberarénu vybudovat.
Firma v rukou asistentky
Kromě Vališe je podle informací Radiožurnálu v hledáčku pokladníků rozvědky také podnikatel a obchodník s uměním Kamil Bahbouh. Právě on totiž působil ve vedení CyberGym, ale podle dostupných informací stojí i za společností QED Systems. „Ano, ta dvě jména sedí. Na ně se úřad zaměřuje,“ řekl k tomu zdroj blízký vedení rozvědky.
QED Systems, který má podle obchodního rejstříku více než stomilionové základní jmění, patří oficiálně Kateřině Kočové. Bahbouh ve firmě působí pouze jako statutární ředitel a dříve také jako prokurista.
Tajné služby: Rusko opět zasahuje do prezidentských voleb v USA, snaží se o Trumpovo znovuzvolení
Číst článek
Jenže například jeho mobilní telefon zvedla při pokusu Radiožurnálu podnikatele kontaktovat právě Kočová. Představila se přitom jako Bahbouhova asistentka. On sám žádnou z firem, ve kterých vystupuje, oficiálně nevlastní. Podle údajů z Centrální evidence exekucí má totiž dluhy přesahující 70 milionů korun
Nároky tajné služby Bahbouh označil za neoprávněné. A jakékoliv vyvádění peněz stejně jako Vališ důrazně odmítl. „Žádné prostředky jsem nezpronevěřil, naopak jsem v rámci projektu o hodně peněz přišel. Za navýšením základního jmění byla pouze legitimní snaha ochránit mé vlastní investice,“ řekl Radiožurnálu Bahbouh.
Licence za miliony dolarů
A v čem konkrétně rozvědka peníze podle vlastního přesvědčení zbytečně utopila? Unikátní projekt na výuku a testování systémů obrany proti kybernetickým útokům spustila Vališem ovládaná společnost v roce 2016 ve spolupráci s mateřskou izraelskou společností CyberGym. Právě ona českému partnerovi prodala licenci k využívání svého know-how i potřebnou techniku.
Podle informací Radiožurnálu ze zákulisí tuzemských bezpečnostních složek za to při prvotním vyjednávání požadovala až 15 milionů dolarů, tedy výrazně přes 300 milionů korun. Potvrdil to bývalý český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar, který společnosti na českém území dělal při hledání partnera ambasadora.
„Je to už pět let, ale pamatuji-li si to dobře, tak se ta nejrozsáhlejší varianta včetně širokých exkluzivit na světových trzích tak nějak asi pohybovala,“ řekl k tomu Pojar. Zástupci izraelské centrály CyberGym ho podle svých slov oslovili poté, co z postu velvyslance odešel.
Na cenu přesahující úroveň tří set milionů přitom většina tuzemských privátních subjektů, včetně těch největších firem na českém trhu, odmítla přistoupit. A právě tehdy se do hry se dostala rozvědka.
Stíhaný náměstek
Podle Pojara se oficiálně vyjednávalo s českou IT společností Corpus Solutions. Její majitel Tomáš Přibyl v době rozjezdu CyberGym působil jako její ředitel. A výslednou cenu se prý podařilo výrazně srazit.
„Jaká byla přesná finální cena, nevím, u samotného vyjednávání jsem nebyl přítomen. Vzhledem ke konfiguraci české arény a asi i k vyjednávacím schopnostem české strany však byla nakonec výrazně nižší než zmiňovaných 15 milionů dolarů,“ poznamenal Pojar.
Bez zajímavosti přitom není fakt, že českým velvyslancem v Izraeli byl tehdy čerstvě Ivo Schwarz, který do svaté země přišel vystřídat Pojara právě z postu ředitele civilní rozvědky. Tu už v té době řídil Jiří Šašek, kterého do funkce jmenoval bývalý ministr vnitra za ČSSD Milan Chovanec.
Věc je v šetření, je potřeba zjistit její následky, říká Hamáček k vyzrazení tajného objektu rozvědky
Číst článek
Z čela rozvědky pak musel Šašek odejít na jaře 2018, a to kvůli podezřením na rozsáhlé finanční machinace v hospodaření citlivého a utajovaného úřadu. Obvinění si už kvůli tomu loni vyslechl někdejší Šaškův náměstek Zdeněk Blahut.
Podle vyšetřovatelů měl z tajných fondů služby vyvést stamiliony určené na citlivé operace – konkrétně se mělo jednat o skrytý nákup odposlouchávacích zařízení Agáta pro egyptskou tajnou službu. A mimochodem – Blahuta v trestním řízení zastupuje jako advokát právě Petr Vališ.
Izraelci se stáhli
Projekt CyberGym je přitom jednou z problematických oblastí, kterou se vyšetřovatelé v souvislosti s hospodařením rozvědky zabývají. Kvůli kyberaréně nicméně nikdo obviněn nebyl. Od projektu dal každopádně loni ruce pryč původní izraelský partner. V nezvykle ostrém tiskovém vyjádření centrální CyberGym před rokem konstatoval, že česká společnost již nemá právo používat jejich značku, know-how ani technologie.
A své partnery po celém světě před spoluprací s českou firmou varoval s tím, že se nemají nechat zmást novým podobně znějícím názvem. Právě kvůli ztrátě licence se totiž tehdy česká firma CyberGym přejmenovala na CyberG.
Kromě peněz vynaložených na izraelskou licenci se přitom v současné době v zákulisí hraje i o luxusní vilu v Řitce u Prahy za zhruba 50 milionů korun, kde aréna sídlí. Podle dřívějších informací Respektu šlo i v tomto případě ve skutečnosti o peníze rozvědky, navíc z části čerpané neoprávněně na provize.
