Skandál v rozvědce: tajná služba si nechala vyzradit své důstojníky i krycí firmy

Tuzemská civilní rozvědka ohrozila své citlivé operace i bezpečnost samotných špionů. Podle zjištění Radiožurnálu neuhlídala utajení jednoho ze svých objektů. Jeho adresa a další podrobnosti jsou volně dohledatelné na internetu. Cestu k nim nalinkoval jeden z nejvýše postavených špionů v zemi. V tajné budově měl hlášenou živnost, a to i v době, kdy se dostal na čas do nejužšího vedení rozvědky, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fakt, že nedávno rekonstruovaný dejvický dům je ve skutečnosti utajované pracoviště rozvědky, potvrdil Radiožurnálu pod podmínkou zachování anonymity důvěryhodný zdroj, který ve službě roky působil ve vedoucích funkcích. | Foto: Fotobanka Profimedia | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Léta pracoval v utajení, ale to se loni radikálně změnilo. Začátkem roku povýšil na místo náměstka a pak byl dočasně pověřen řízením celé služby. A jeho jméno v souvislosti s rozvědkou zaznělo i oficiálně – na tiskové konferenci člena vlády.

Důstojník si měl stopy z minulosti ohlídat, říká bývalý šéf Vojenského zpravodajství Andor Šándor

Číst článek

A rychlý kariérní postup do té doby neznámého důstojníka tak odhalil i stopy z minulosti po jeho utajované práci. Rozvědka je totiž předtím – ale ani potom – nijak nezahladila. A to ani poté, co rozvědčík letos odešel do civilu.

Veřejně přístupné záznamy v živnostenském rejstříku tak mohou dovést prakticky kohokoliv až k tajemnému domu v odlehlé a klidné části pražských Dejvic.

Měl zůstat stranou pozornosti, ale místo toho je teď odhalena jeho adresa, ale také všechny firmy i všichni lidé, kteří v ní sídlí.

Indicie ve veřejných zdrojích

To je například podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora pro jakoukoliv tajnou službu velkým rizikem: „Každá dekonspirace objektu i zaměstnanců je vždy závažný problém. Mimo jiné ten objekt už mohl předtím někdo z nepřátelských tajných služeb sledovat a mohl si tipovat další osoby, které se mohou stát terčem jakékoliv nepřátelské nebo negativní akce.“

Zpravodajské služby v Česku

V České republice fungují tři zpravodajské služby: Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace a Vojenské zpravodajství.

Bezpečnostní informační služba je civilní kontrarozvědkou, která působí uvnitř státu. Jejím úkolem je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro bezpečnost v Česku.

Úřad pro zahraniční styk a informace je civilní rozvědkou, která se zabývá sběrem, analýzou a ochranou informací ze zahraničí.

Vojenské zpravodajství je vojenskou rozvědkou i kontrarozvědkou. Získává a analyzuje informace o vojenském ohrožení České republiky a její obrany, případně o terorismu nebo sabotážích.

Vysoko postavený rozvědčík měl přitom na dejvické adrese podle veřejného rejstříku svou živnost registrovanou už od roku 2002. A právě v tomto roce podle informací deníku Aktuálně.cz k rozvědce nastoupil. Příslušníci bezpečnostních sborů přitom mají jakékoliv podnikání obecně zakázáno. To je podle Šándora spolu s veřejně prezentovaným povýšením dost indicií k odhalení tajné adresy.

„Člověk nemusí být znalec zpravodajského prostředí, aby věděl, že nebyl vybrán na ulici, ale že jde o člověka s nějakým backgroundem v té tajné službě. A že ta živnost tam nebyla jen tak,“ řekl Šándor.

Podle něj si měl důstojník svou dohledatelnou minulost lépe ohlídat. „Mohl si být vědom toho, že když se jeho jméno stane známé, že se budou novináři, ale nejen ti, zajímat o jeho minulost. A pokud zjistí, že měl na sebe napsanou nějakou živnost na určité adrese, tak jim bude zřejmé, že jde o nějaké krytí,“ vysvětlil Šándor.

Dům hlídají kamery i žaluzie

Sám dnes už bývalý zpravodajský důstojník se k celé situaci nevyjádřil. Radiožurnál se ho snažil zastihnout u něj doma, otevřela ale pouze manželka. Žádost o rozhovor slíbila sice spolu s kontaktem předat, ani za tři týdny se ale nikdo neozval.

Nemá to nic společného se skutečností, reaguje ruská ambasáda na informaci BIS o rozbití sítě v Česku

Číst článek

Adresa jeho živnosti v Dejvicích byla přitom aktivní až do letošního léta, kdy se o objekt začal Radiožurnál v zákulisí tuzemských zpravodajských služeb zajímat. Tehdy živnost přepsal právě na své trvalé bydliště v severních Čechách. Pražská adresa je ale stále v historii jeho záznamů dohledatelná.

Na místě o něm prý ale neslyšeli. „To jste tady špatně. O tom momentálně nic nevím,“ odpovídá po zazvonění muž středního věku. A rychle ukončuje hovor a zavírá za sebou dveře z neprůhledného skla.  

Dům je sice na první pohled běžným firemním sídlem, jenže už druhý pohled ukazuje, že až tak obyčejný není. Všechna okna jsou důsledně zakrytá žaluziemi, na střeše jsou speciální antény a satelity, vjezd hlídá závora a celý obvod budovy hlídá nezvyklé množství bezpečnostních kamer. Jedna je dokonce i na komínu.

Specialisté na Balkán?

Sama rozvědka se k budově nehlásí a na dotazy Radiožurnálu oficiálně neodpověděla. „Je potřeba zdůraznit, že většina informací, které se jakkoliv dotýkají činností zpravodajské služby, jsou informacemi utajovanými,“ napsal v e-mailu kancléř služby Jaroslav Hrbek. A zároveň upozornil, že se to může týkat také informací z veřejně dostupných zdrojů, pokud s prací služby souvisejí.

Fakt, že nedávno rekonstruovaný dejvický dům je ve skutečnosti utajované pracoviště rozvědky, potvrdil Radiožurnálu pod podmínkou zachování anonymity důvěryhodný zdroj, který ve službě roky působil ve vedoucích funkcích. Podle něj se objekt používá k tajným účelům už od 90. let. „Sídlí v něm lidé zaměření na balkánské země,“ prozradil zdroj.

A právě v tom je největší problém, konkrétní firmy i lidi, kteří v nich působí, lze dohledat volně v obchodním rejstříku. Vyzrazení terénních pracovníků jakékoliv tajné služby přitom může ohrozit jejich osobní bezpečnost, ale také operace, na kterých se podíleli.

Odkrytá pavučina firem

Firem sídlících v dejvické budově je celkem šest. A pohled do katastru nemovitostí ukazuje, že dům oficiálně vlastní už od 90. let právě jedna z těchto obchodních společností. Její stoprocentní vlastník a také jeden ze zakladatelů má na stejné adrese také trvalé bydliště.

Zpravodajci budou lépe tajit skryté identity i získávat fotografie. Prezident podepsal změnu zákona

Číst článek

Ani jeho ale na místě Radiožurnál nezastihl. „Já jsem tady jen vrátný, nechte tu kontakt a on se vám ozve,“ říká při další návštěvě muž zpoza dveří. Ani oficiální majitel už ale na zprostředkované dotazy Radiožurnálu nijak nereagoval.

Detailnější analýza veřejně dostupných zdrojů každopádně odkrývá celou strukturu firem a lidí, kteří v nich takzvaně sedí. Někteří z nich se v těchto společnostech kříží, jiní jsou v orgánech mnoha dalších firem sídlících na jiných adresách.

Například podnikatel s iniciálami J. S. Ten je psaný ve dvou „dejvických“ firmách, ale zároveň působí v několika dalších registrovaných jinde. Některé z nich podle mediálního archivu prezentoval i veřejně. A na svém profilu na profesní sociální síti LinkedIn pak sám sebe představuje jako manažera a konzultanta s otevřenou myslí a se specializací mimo jiné na oblast Balkánu – konkrétně Rumunska, Bulharska, Srbska, Černé hory, Bosny a Hercegoviny a Makedonie.

Ministr vnitra mlčí

Rozvědka spadá do sféry vlivu ministra vnitra. Šéf resortu a zároveň předseda ČSSD Jan Hamáček nicméně ponechal dotazy Radiožurnálu bez odpovědi. „Nemohu to nijak komentovat,“ uvedl Hamáček.

Koudelka: Špionáž se změnila, o mnoha věcech můžete mluvit s kýmkoli a zpravodajské služby toho využívají

Číst článek

Podle některých příslušníků tuzemských tajných služeb, kteří si nepřáli být jmenováni, byl přechod dlouholetého skrytého rozvědčíka do vedoucích funkcí nezvládnutý.

„Tehdy měla zafungovat vnitřní kontrola a někdo si měl uvědomit, že jeho veřejně dostupné záznamy mohou ohrozit citlivé informace. Je to selhání toho konkrétního důstojníka i služby jako takové,“ řekl Radiožurnálu dlouholetý a stále aktivní zpravodajec, který prošel dvěma ze tří českých tajných služeb.

Řešení: stáhnout z terénu

Někdejší ministr vnitra za ČSSD a také bývalý ředitel rozvědky František Bublan v této souvislosti upozornil, že takové selhání může mít dalekosáhlé následky. A to hlavně kvůli ohrožení samotných špionů.

„Pokud dojde k vyzrazení objektu, tak to je ještě poměrně jednoduché, ten objekt se prostě opustí a najde se nějaký jiný. V tom by takový problém nebyl, možná jen finanční. Ale pokud jde o lidi, tak tam už je to horší,“ konstatoval Bublan.

Zpravodajci, jejichž identita je ohrožená, nebo dokonce vyzrazená, se podle něj musí okamžitě stáhnout z terénu do podpůrné části služby, například na analytické posty. „Každá služba má takových míst dost,“ poznamenal někdejší šéf rozvědky.

Skandálu s vyzrazením citlivých objektů v minulosti čelila také tuzemská kontrarozvědka čili Bezpečnostní a informační služba. Ta počátkem tisíciletí neuhlídala kompletní zpřístupnění katastru nemovitostí široké veřejnosti, která si tak mohla bez obtíží vyhledat objekty v jejím vlastnictví. Deník Mf Dnes pak v roce 2004 zveřejnil informace například o tajných bytech kontrarozvědky pro její příslušníky nebo o školicích centrech.

Jakub Troníček, Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme