Ústavní soud odmítl stížnosti proti nařízením během epidemie koronaviru. Vládě doporučil lépe informovat

Ústavní soud odmítl stížnost proti nouzovému stavu a omezení pohybu poté, co Městský soud v Praze označil čtyři nařízení za nezákonná. Podle úterního vyjádření se jimi Ústavní soud věcně nezabýval. Neuspěla ani stížnost proti omezení zastupitelstev. V souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru obdržel soud celkem 11 podnětů, jeden vzal pisatel zpět. Dva jsou po dnešku odmítnuté, zbývá ještě osm.

Brno (Aktualizováno: 10:39 28. 4. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud v Brně | Foto: Jan Symon | Zdroj: Ústavní soud ČR

Pisatelka jedné z odmítnutých stížností tvrdila, že vyhlášení nouzového stavu spolu s dalšími opatřeními zasáhlo do jejího práva na svobodný pohyb a pobyt. Opatření byla podle ní vydávána chaoticky, bez respektování správných procedur a řádného odůvodnění.

‚Chaotická a nesrozumitelná.‘ Soud zrušil čtyři opatření omezující volný pohyb a maloobchod v Česku

Číst článek

Ústavní soud stížnost rozčlenil a odmítl ji z různých důvodů. Částečně proto, že k jejímu projednání není věcně příslušný, dílem proto, že je podaná někým zjevně neoprávněným, částečně pro nepřípustnost a dílem proto, že mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví již byla zrušena. Dílčí opatření by podle soudu měly řešit obecné soudy, tak jako to již učinil Městský soud v Praze.

Z usnesení plyne, že vyhlášení nouzového stavu vládou je primárně „aktem vládnutí“, který nepodléhá kontrole Ústavního soudu. Vláda se primárně zodpovídá Poslanecké sněmovně. „Ústavní soud dospěl k závěru, že samotný akt vyhlášení nouzového stavu nepodléhá přezkumu soudu, zejména v situaci, kdy neobsahuje žádná konkrétnější omezení a je pouze konstatováno, že se vyhlašuje nouzový stav,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zároveň ale soud uvedl, že za jiných, výjimečných okolností, by vyhlášení nouzového stavu přezkoumat mohl, například pokud by rozhodnutí zároveň obsahovalo konkrétní krizová opatření a normativní pravidla chování nebo kdyby se na soud obrátila politická menšina. Vyhlášení nouzového stavu by soudu mohl i zrušit, pokud by bylo v rozporu se základními principy demokratického právního státu a znamenalo by změnu jeho podstatných náležitostí, plyne z usnesení.

Informovanost veřejnosti

Soud dále konstatoval, že vláda měla při vyhlášení nouzového stavu hledat více způsobů, jak dostat informace k veřejnosti. Tisková konference v televizi nestačí, podle Jirsy mohlo viset na každém nároží oznámení, vláda mohla využít i možnosti další publicity v rádiu a jiných médiích. „Nemůžeme si představovat, že každý náš občan visí na televizi a sleduje nepřetržitě tiskové zprávy nebo si něco přečte na internetu,“ uvedl Jirsa.

Bývalý soudce Balík: Vláda bude vědět, že zákony obcházet nemůže, soud odvedl excelentní práci

Číst článek

Ústavní soud také odmítl návrh člena zastupitelstva městské části Praha 4 směřující proti usnesení vlády z 23. března. Vláda po dobu trvání nouzového stavu uložila samosprávám, aby zastupitelstva svolávaly jen v nezbytných případech a formou videokonference. Návrh na zrušení takzvaného jiného právního předpisu ale mohou samostatně podat pouze určité subjekty, kterým oprávnění přiznává zákon, tedy například skupina nejméně 25 poslanců či deset senátorů. Ústavní soud proto podnět zastupitele odmítl jako podaný osobou zjevně neoprávněnou, uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.

K oběma dnes publikovaným rozhodnutím, případně k jejich odůvodněním, zaujala část soudců odlišná stanoviska. Na výsledku řízení se ale vždy shodla většina pléna, tedy sboru všech 15 soudců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme