Senátoři chtějí rozšířit ústavní žalobu na Zemana i kvůli nečinnosti při odvolání Staňka

Ústavní žaloba senátorů na prezidenta Miloše Zemana bude rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Na úterní tiskové konferenci to řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. Pod původní verzi žaloby se podepsalo 34 senátorů, aktualizovanou podobu budou muset zákonodárci podepsat znovu, doplnil šéf Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 (SEN 21) Václav Láska.

Aktualizujeme Praha (Aktualizováno: 16:14 9. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senátor Václav Láska (SEN 21) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhas

Konečná podoba ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana bude podle senátora Vystrčila dokončena až po schůzkách hlavy státu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a s vicepremiérem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem a ministrem kultury Antonínem Staňkem (ČSSD), které se uskuteční tento týden.

Prezident má odvolání Staňka podepsat a hotovo, myslí si senátor TOP 09 Czernin

Číst článek

Dokument například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy strany dohodly na sestavení vlády a měli pro ni i podporu 101 poslanců ve Sněmovně. Žaloba zmiňuje také Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho z ČSSD ministrem zahraničí nebo zpochybňování nezávislosti justice.

Senát by měl žalobu pro hrubé porušení ústavy projednávat pravděpodobně na zasedání pléna 24. července, řekl Vystrčil.

Čeká se na vývoj kolem Staňka

„Pan prezident v kauze Staněk už teď hrubým způsobem porušil Ústavu. To, jak se celá kauza vyvine, je důležité jen pro komplexní popis skutkového stavu, čím to skončí, ale (Zeman) se už teď dopouští hrubého porušení Ústavy. Z hlediska podání žaloby byl skutek dokonán, respektive není dokončen skutkově, ale z hlediska právní kvalifikace dokončen je a v té žalobě by se objeviti měl,“ řekl na úterní konferenci senátor Václav Láska.

Podobný názor má i bývalý soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. „Já v tom hrubé porušování Ústavy spatřuji. Dodal bych i další okolnost: v případě neodvolání pana ministra Staňka Ústava nezná něco jako institut účinné lítosti, takže i v případě, že by ministr byl odvolán, tak se skutek v podstatě po právní stránce již naplnil a je možné jej nechat v ústavní žalobě, i kdyby došlo ke Staňkovu odvolání,“ řekl ve vysílání ČT emeritní ústavní soudce.

O rozšíření žaloby i o situaci kolem odvolání ministra kultury Antonína Staňka mluvil Láska už na konci června. „Připravíme verzi rozšířenou o nový žalobní bod,“ řekl pro iROZHLAS.cz zákonodárce.

Senátoři ANO se nepřipojí

Předseda nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých (STAN) Petr Holeček řekl, že se drtivá většina klubu k žalobě zcela jistě připojí. Stejně se vyjádřil šéf klubu KDU-ČSL a nezávislých Petr Šilar. „Naprostá většina našeho klubu je znepokojena nekonáním prezidenta republiky, a proto pozměněný návrh žaloby u členů a členek našeho klubu získává podporu,“ řekl místopředseda klubu ČSSD Miroslav Nenutil.

Pro podpis se ale senátoři ČSSD rozhodnou až podle výsledku schůzek. Babiš se sejde se Zemanem ve čtvrtek na Pražském hradě, o den později přijme prezident Hamáčka se Staňkem na zámku v Lánech.

Vláda bez ČSSD? Podle Filipa by nemusela žádat o důvěru, Piráti chtějí schůzku se Zemanem

Číst článek

„V tuto chvíli, kdy za dva dny pan premiér bude v záležitosti odvolání pana ministra Staňka vést další jednání, náš senátorský klub se nepřipojuje k podání žaloby,“ řekla předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová. Podle ní je část žaloby ohledně nečinnosti Zemana při odvolání Staňka argumentačně nedostatečně doložená a důležitý je právě výsledek jednání Babiše s hlavou státu.

Většina v Senátu i ve sněmovně

Aby žaloba Senátem prošla, musely by ji během hlasování na plénu podpořit tři pětiny přítomných senátorů.

Pokud by ústavní žaloba na prezidenta Senátem nakonec prošla, musí ji schválit ještě Poslanecká sněmovna. I v tomto případě je potřeba, aby s ní souhlasily tři pětiny všech poslanců.

Prezident Zeman více než měsíc nevyhověl návrhu ČSSD na odvolání Staňka a jeho nahrazení místopředsedou strany Michalem Šmardou.

Nepřijal Staňkovu demisi a ministra dosud neodvolal ani na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO), které však podle Ústavy hlava státu vyhovět musí. Sociální demokracie kvůli sporu zvažuje odchod z vlády.

Žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavena na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky Ústavu porušuje. Popisuje Zemanovy skutky, které jsou podle tvůrců hrubým porušením Ústavy.

Prezident v polovině června na TV Barrandov řekl, že návrh žaloby je ústavní negramotnost a že jeho kroky nebyly v rozporu s Ústavou. 

Zemanův tiskový mluvčí v úterý označil žalobu za pseudožalobu, která je projevem bolševického myšlení autorů. „Nestojí za zlámanou grešli. Je to divadlo nenávisti pro média,“ napsal.

ÚSTAVNÍ ŽALOBA NA PREZIDENTA

  • K ústavní žalobě na hlavu státu Senát dosud přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před svým odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud (ÚS) o ní ale nerozhodl a řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
  • Během funkčního období současného prezidenta Miloše Zemana se Senát zabýval návrhy na ústavní žalobu hlavy státu několikrát. Například v prosinci 2015 senátoři projednávali petici, podle které se Zeman svými výroky, v nichž zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu, mohl dopustit velezrady. Senátoři rozhodli, že výroky nejsou protiústavní, petice je proto nedůvodná.
  • V květnu 2017, v době vládní krize, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) oznámil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO a tehdejšího ministra financí Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnou ústavní žalobu. Žalobou pohrozila Zemanovi už předtím skupina 27 senátorů. Zeman, který se zdráhal vyhovět návrhu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na Babišovo odvolání, ministra nakonec odvolal.
  • Loni v květnu oznámili senátoři z klubu Starostů a nezávislých, že se rozhodli zahájit přípravu materiálů, které by měly vést k obvinění Zemana z velezrady kvůli jeho výrokům o výrobě jedu novičok v ČR, čímž Zeman podle klubu ohrozil bezpečnost českých občanů. V červnu senátoři oznámili, že žalobu nepředloží. Rozhodli se tak kvůli tomu, že podle ústavních právníků chování hlavy státu nebylo velezradou.
  • Letos v lednu senátoři z Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21 oznámili, že připraví text žaloby na Zemana za hrubé porušení ústavy, a to mimo jiné kvůli zásahům prezidenta a Hradu do justice. Koncem dubna byla žaloba hotová, senátoři v ní popsali sedm prezidentových skutků, které jsou podle nich porušením ústavy. Senátor Václav Láska (Senátor 21) pod návrh žaloby k získal 34 podpisů zákonodárců, což stačí k tomu, aby se předlohou zabýval Senát.
  • Žaloba je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky porušuje ústavu. Popisuje sedm skutků, které jsou podle tvůrců žaloby hrubým porušením ústavy, například připomíná jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, zmiňuje Zemanovo odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice. Nyní bude ještě rozšířena o nečinnost prezidenta při odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).
  • Podle Ústavy ČR není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Podle článku 65 ústavy však lze hlavu státu stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
  • Velezradu definuje Ústava ČR jako "jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky jakož i proti jejímu demokratickému řádu".
  • Návrh na podání žaloby se předkládá organizačnímu výboru Senátu a nelze jej vzít zpět. Organizační výbor k návrhu přijme stanovisko, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze horní komory.
  • K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120.
  • Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání žaloby lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.
  • Podle zákona o ÚS je ústavní žaloba na prezidenta projednávána přednostně. Senát může žalobu během projednávání před Ústavním soudem stáhnout, ale jen do okamžiku, kdy se soudci odeberou k závěrečné poradě. Pokud se prezident po zahájení řízení vzdá úřadu nebo mu vyprší funkční období, není to důvod k zastavení řízení.
  • V řízení před ÚS jedná za Senát jeho předseda nebo jiná osoba, kterou tím horní komora pověřila. Prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců, aspoň jeden z nich ale musí být advokátem.
  • Pokud ÚS shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
  • Odsouzený prezident má právo požádat ÚS, aby řízení proti němu bylo obnoveno. Může tak učinit ale jen tehdy, pokud byl předchozí nález soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby, nebo uvede-li prezident nové skutečnosti či důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení.

ČTK, haf, pak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme