Vláda projedná materiál o nedostatku peněz na protidrogovou problematiku
Ministři by se měli ještě během listopadu zabývat materiálem, který upozorňuje na důsledky dlouhodobého nedostatku peněz v oblasti protidrogové problematiky. Rádiu Česko to řekl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Stále méně financí nutí neziskové organizace končit třeba s preventivními a osvětovými programy.
Občanské sdružení Semiramis, které je největším středočeským poskytovatelem sociálních služeb protidrogové prevence, funguje deset let. Celou dobu pracuje s finančním objemem zhruba třinácti milionů korun, letos dostalo na svou činnost už jen devět milionů.
„Což se samozřejmě již odrazilo, protože jsme museli propustit některé zaměstnance a vzhledem k výhledům na příští rok, které jsou avizovány, ať už ze strany Středočeského kraje nebo ostatních donátorů, jako jsou Úřad vlády nebo ministerstvo práce a podobně, tak předpokládáme, že se k tomu musíme nějakým způsobem postavit a služby budeme cíleně rušit,“ upozorňuje předseda a finanční ředitel občanského sdružení Semiramis Pavel Plaček. Podobně jsou na tom i další neziskové organizace, které pracují v oblasti protidrogové prevence.
Kritika od národního protidrogového koordinátora
A kritický vůči úsporám vlády je už také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Ten doposud spoléhal na zájem premiéra Petra Nečase, který jako bývalý ministr práce a sociálních věcí tuto problematiku vnímal jako důležitou:
Vláda projedná materiál o nedostatku peněz na protidrogovou problematiku. Příspěvek Lenky Buriánkové.
„Ale tato drogová problematika je o to složitější. Je to téma, které není populární politicky, nebo politicky populární spíš z té stránky negativní reklamy. Myslím si, že si s tím úplně nikdo neví rady a ještě navíc drogová problematika je složitá tím, že je meziresortní, že to neřeší jenom sociální služby, ani jenom zdravotníci, ani jenom policie, ale všichni musí spolupracovat, není tady náhrada klasických služeb, které zřizují města a kraje z rozpočtových a příspěvkových organizací, a dělají to především nestátní neziskový organizace. To je fenomén po celé Evropě v této problematice, ale je to výjimečné oproti všem ostatním tématům,“ říká Jindřich Vobořil.
Kde vzít, a nekrást
I občanské sdružení Semiramis hledá způsob, jak peníze na veřejné služby zajistit, ale nezisková organizace tohoto typu mnoho možností nemá:
„Jsou tady možnosti evropských dotací, ovšem ty pomalu ale jistě končí, a nejsou vypisovány přímo cíleně na naší cílovou skupinu, což je problematika závislostí. Další možností je financování těchto služeb ze soukromých zdrojů, popřípadě firemních, ovšem vzhledem ke specifiku té cílové skupiny, což jsou uživatelé drog, popřípadě prevence na základních školách a podobně, tak tato možnost je velice omezená.“
I proto Vobořil doporučuje odklonit se od dotačních titulů: „Dotační tituly jsou v této problematice skanzen. je spíš potřeba možná se dívat na možnosti veřejných zakázek. Myslím si, že toto je jeden ze způsobů, jak ty věci zlevnit a jak možná dovolit nějaké sociální podnikání, tam by potom mohl být i nějaký způsob hledání jiných zdrojů. To není něco, co říkám jako svůj nápad, to v západních evropských zemích běžně funguje dvacet třicet let.“
Nedostatek peněz na protidrogovou problematiku pocítí i veřejnost
Plaček pro dokreslení situace vyjmenovává, co nedostatek peněz nejen pro jeho občanské sdružení znamená:
„Vypadá to na to, že budeme v podstatě některé naše programy uzavírat a po 11 letech skončí naše činnost na poli prevence drogových závislostí ve Středočeském kraji, takže ta situace je opravdu vážná. Služby jsou v ohrožení, a to bude mít dopad nejen na klienty služeb, ale i na širokou veřejnost, protože naše programy ročně sesbírají 10 000 kusů injekčního materiálu, který se bude muset potom někde objevit. Já doufám, že se neobjeví na pískovištích, na ulicích, v hromadných dopravních prostředcích a podobně.“
A Vobořil tvrdí, že šetřit v oblasti protidrogové prevence a léčby se do budoucna nevyplatí, péče o drogově závislé se naopak za pár let prodraží:
„Ukázalo se z ekonomických studií, že když se lidé dostanou včas do nějaké péče, mladí lidé ještě třeba kolem 20. roku, na začátku drogové kariéry, tak je dokážeme včas vrátit do normálního procesu, že ten člověk pracuje a platí daně, nestojí stát nic. Naopak když ho včas nezachytíme, tak začne ten stát stát strašné peníze jak na soudech, policii, vězení, tak na zdravotním systému.“
Pochvala? Zapomeňte
Přitom, jak doplňuje Plaček, Českou republiku doposud za nízký počet HIV pozitivních chválila Evropská unie:
„Což je způsobeno právě tím, že se tady od 90. let systematicky budovala síť těchto služeb. Ta síť je opravdu dobrá, i Evropské monitorovací středisko pro drogy a závislosti nás hodnotí velice vysoko i nad jinými unijními státy staré Unie, ale opomíjet tuto oblast může být v dlouhodobém horizontu velice rizikové a problematické.“
Jenže Česká republika si už další pochvalu zřejmě nezaslouží. Jak Rádiu Česko řekl Vobořil, počet pacientů nakažených virem HIV a žloutenkou typu C narůstá.
V Česku navíc také výrazně narostl počet uživatelů marihuany. I to vyplývá z výroční zprávy Evropské unie, kterou ve středu unijní agentura pro drogy zveřejní v Lisabonu. Ve stejnou dobu v Praze zase odborníci představí aktuální tuzemská data, trendy a analýzy.
