Volba prezidenta začne 8. února; KSČM přerušila jednání o podpoře J. Švejnarovi
Prezidentská volba začne na Pražském hradě 8. února příštího roku. Rozhodl o tom předseda sněmovny Miloslav Vlček. Jediným oficiálním kandidátem je ale zatím jen současný prezident Václav Klaus, kterého nominovala ODS. Zelení a sociální demokraté podporují ekonoma Jana Švejnara, který by se měl ale o své kandidatuře definitivně rozhodnout příští týden. Lidovci zatím definitivní slovo neřekli a komunisté v pátek jednání o podpoře Janu Švejnarovi přerušili.
Volba prezidenta je v Česku nepřímá, voliteli jsou poslanci a senátoři. O přímé volbě hlavy státu se diskutuje už několik let, avšak ke změně Ústavy, která by přímou prezidentskou volbu a její souvislosti v ústavním pořádku zavedla, zatím nedošlo.
Bude se rozhodovat mezi V. Klausem a J. Švejnarem?
Ekonom Jan Švejnar se definitivně rozhodne, jestli bude kandidovat v únorové prezidentské volbě, příští týden. Řekl to po pátečním jednání se šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem. Do té doby se ještě sejde například se senátory KDU-ČSL. Přesvědčovat je chce mimo jiné i svými názory na Evropskou unii nebo názory k otázkám důležitým pro Českou republiku.
Po jednání se šéfem Lidového domu Jan Švejnar řekl: "Já jsem byl též požádán, abych některými senátory, abych s nimi dále diskutoval o možnosti sestavení podpisů, které by mě podporovaly v kandidatuře. A to budu příští týden právě dělat. Uvažuji o tom, že by bylo dobré mít několik podpisů, ale já myslím, že počet není v této chvíli rozhodující."
Předseda Jiří Paroubek označil úspěch jednání za reálný. ČSSD se také definitivně rozhodne až příští sobotu. Paroubek je přesvědčen, že Švejnar kandidovat bude: "Já doufám, že stanovisko lidovců a komunistů bude takové, že bude kandidátem, který zvítězí." Za důležité přitom označil stanovisko komunistické strany.
KSČM přerušila jednání o Švejnarovi
Jednání o podpoře Janu Švejnarovi přerušili v pátek komunisté. Rozhodl o tom Výkonný výbor KSČM. Vyjednavači této strany mají zjistit, jakou skutečnou podporu má Švejnar v klubu sociální demokracie. Vedení komunistické strany se obává, že mezi sociálnědemokratickými zákonodárci mohou být lidé, kteří nebudou pro Švejnara ochotni hlasovat.
V tiskové zprávě KSČM uvedla, že by přijetí usnesení na podporu Švejnara v této chvíli neodpovídalo náladám ve voličské základně ani u sympatizantů KSČM. Komunisté budou dál jednat o relevantních kandidátech a očekávají také jejich jednání se zákonodárci KSČM.
Volitelů za ODS je 122
ODS má v obou komorách parlamentu dohromady 122 zákonodárců. To staví Václava Klause do role favorita, protože při třetím volebním kole by při účasti všech poslanců a senátorů potřeboval už jen dalších 19 hlasů. Podporu mu už vyjádřili někteří senátoři mimo ODS.
Pokud nebude Václav Klaus znovu zvolen prezidentem, nemusí to podle premiéra Mirka Topolánka bezprostředně znamenat konec vládní koalice občanských demokratů, lidovců a zelených. Topolánek už dříve připomněl, že otázka budoucí hlavy státu není součástí koaliční dohody. Podle něho by případný neúspěch kandidáta ODS byl velký problém, který může vést k turbulencím v nejsilnější vládní straně, pokud by se ukázalo, že ke Klausově nezvolení přispěli i zákonodárci ODS. Nemyslí si ale, že by to nutně ohrozilo trojkoalici.
Pravidla volby prezidenta
Navrhovat kandidáta na prezidenta může nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který na společné schůzi obou komor parlamentu získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. V tom je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
V případném třetím kole je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů dohromady. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. Společné schůzi zákonodárců podle ústavy předsedá šéf Poslanecké sněmovny.
