Výběr z médií: transfuzní stanice během pandemie, omezený chod úřadů nebo ztráty kongresových center
Stavební úřady fungují v omezeném režimu, čekání na některá povolení se tak protahuje, informuje deník E15. Nedostatek zájemců hlásí transfuzní stanice, lidé se během pandemie bojí nákazy v nemocnicích, píše regionální Deník. Deník Právo se věnuje dopadům nouzového stavu pro kongresové podniky - ty čekají miliardové ztráty a ohroženy jsou tisíce pracovních míst. Hospodářské noviny se pak věnují úřednickým zásahům v krizových podmínkách.
E15
Stavební úřady jedou na půl plynu, informuje deník E15. Už tak dlouhé čekání na povolení se tedy ještě více protahuje. I proto, že na stavebních úřadech většinou vydávají rozhodnutí ženy - a těch je kvůli uzavřeným školám velké množství doma.
Prymula: Chytrá karanténa začala využívat paměťové mapy. Ostrý provoz začne po Velikonocích
Číst článek
Deník E15 dodává i přesnější čísla z analýzy portálu Cenova-Mapa.org. Podle něj počet správních úkonů, které stavební úřady zveřejňují na vývěskách, klesl v březnu na 40 procent objemu obvyklého měsíce, od vyhlášení nouzového stavu pak dokonce o 60 procent.
A co dále komplikuje stavby? Třeba to, že se kvůli mimořádným opatřením nemůžou veřejně projednávat stavební záměry a místní šetření. Potíží jsou ale i delší lhůty zápisů na katastrálních úřadech. Podle architekta Andrey Palazza se tak musejí posouvat začátky staveb a investorům vznikají neplánované náklady. Palazzo deníku E15 také řekl, že současný stav je vyústěním dlouhodobě přetížených stavebních úřadů.
Deník
Karanténní opatření dopadají i na transfuzní stanice, píše regionální Deník. Ty jsou sice stále otevřené, dárců přesto ubylo. Někteří nevědí, jestli mohou během pandemie krev darovat, jiní se v nemocnicích bojí nákazy. Takové obavy ale vyvrací mluvčí pardubické nemocnice Dušan Korel. Připomíná, že už před koronavirovou epidemií platilo, že krev chodí darovat zdraví lidé. Do nemocnic se navíc teď může jen jedním vchodem a všem lidem se měří teplota.
Regionální Deník zmiňuje i omezení, která se v současnosti k darování krve vztahují. Například krev nemůže darovat člověk, který byl v posledních čtyřech týdnech v zahraničí. Pokud je dárce v karanténě, může přijít na krev až dva týdny po jejím konci. Totéž platí i ve chvíli, kdy setkal s někým, kdo je nakažený novým koronavirem. Nemocnice chrání i ty, kteří by krev dostali - ta se totiž nepoužívá hned, ale až s dvoutýdenním odstupem. A pokud se do té doby dárce dozví, že je nakažený, musí to transfuznímu oddělení nahlásit. Nemocnice následně krev zlikviduje.
Prodavačka ze supermarketu: Samozřejmě se nákazy bojím, nemá ale cenu na to myslet a stresovat se
Číst článek
Hospodářské noviny
Čtvrteční Hospodářské noviny se věnují případům úřednických zásahů během krizových podmínek. I během těch jsou často úřady nesmlouvavé. Za příklad dávají Hospodářské noviny podnikatele v dopravě, který v březnu vyčkával na proplácení faktur a neuhradil včas na daních 450 tisíc korun. Navzdory absenci podobných problémů v minulosti finanční správa pár dní po datu splatnosti odstavila účty a poslala exekuční příkaz. A to bez předchozí výzvy.
Hospodářské noviny uvádí i případ ostravského sanatoria Jih. V době, kdy se zaměstnanci střídali v oddělených skupinách, domluvili se a v práci i spali - majiteli se však ozval Inspektorát bezpečnosti práce. Zajímalo ho například to, jak se dodržuje zákoník práce, jaký je rozpis směn a bezpečnostní přestávky. Úřad totiž dostal konkrétní podnět. Situaci si ale v tomto případě nechal vysvětlit.
Ekonom
Právní průvodce dobou koronaviru - to je titulní stránka týdeníku Ekonom. Na patnácti stranách jsou pak uvedeny různé rad podnikatelům i zaměstnancům. Těm například radí, jak se nenechat protiprávně propustit, u podnikatelů pak týdeník apeluje na pečlivou kontrolu smluv nebo postup pro získání slevy na nájemném.
Velký přehled kulturních akcí: festivaly zatím vyčkávají, filharmonie zahraje nejdřív v červnu
Číst článek
Právo
Pro kongresové a výstavářské podniky může být současná epidemie koronaviru likvidační, varuje deník Právo. Podle zástupců těchto podniků je už teď jasné, že ztráty se budou pohybovat v řádu miliard korun a bez větší podpory státu nemusí obor krizi vůbec přežít. Zrušit totiž museli desítky akcí, jiné pak přesunuli na neurčito. Ohroženy jsou také tisíce pracovních míst.
Omezení veletrhů a dalších podobných akcí bude navíc zřejmě trvat ještě déle než předpokládané trvání nouzového stavu. Vystavovatelé i proto žádají po vládě, aby podpůrné programy nebyly omezeny jen na dobu nouzového stavu. Jde například o program kurzarbeitu nebo podpory pro OSVČ. Obnovení normální činnosti totiž v tomto oboru potrvá minimálně měsíce, píše Právo.
