Wilhelm: Doktorské studium je jiné než bakalářské
České vysoké školství je v krizi důvěry. Ukázalo se, že někteří studenti nezískali své tituly standardní cestou.
Nejčastěji je tento problém spojován s právnickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni, nově se o něm mluví i v souvislosti se soukromou pražskou Vysokou školou finanční a správní.
Na nestandardní udělování vědeckých hodností na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy upozornil před časem i nový kandidát na jejího děkana Jakub Končelík.
Nominovaný kandidát na nového děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Jakub Končelík o situaci na FSV UK
Navíc se nedávno objevily zvěsti nejen o bábovkách na Vysoké škole ekonomické v Praze nebo o sexuálním obtěžování na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
FSV UK
Nominovaný kandidát na nového děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze ve vysílání Rádia Česko odmítl, že by na jeho ústavu docházelo k problematickým udělování vědeckých hodností.
"Fakultu sociálních věd považuji za jedno z nejkvalitnější sociálně-vědných pracovišť v republice. O oprávněnost doktorských titulů udělených na naší fakultě nemám nejmenší pochybnost," řekl Končelík.
Nový děkan FSV UK dále uvedl, že oprávněnosti doktorských titulů nikdy nekritizoval.
"Ve svém volebním programu kritizoval vnitrofakultní nejednotnost doktorského studia, nikoli neoprávněnost udílení titulů. To je zásadní rozdíl," vysvětlil Končelík s tím, že snahy napasovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy na plzeňskou kauzu ho osobně uráží.
Musí se o tom mluvit
Bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm označil současný problém s chybějícími pracemi za vážný.
"Já se domnívám, že je velmi správné všechny kauzy velmi podrobně zmapovat a pak se bavit o tom, proč se takové věci staly, a jak do budoucna zabránit, aby se nemohly opakovat."
Podle Wilhelma je správné, že se o tom mluví a média se tomu věnují. Vysoké školy jsou v jeho očích veřejné vzdělávací a výzkumné instituce. Veřejnost má právo na informace o tom, se na vysokých školách děje, ať je to kladné nebo záporné.
"Teď je na těch školách, aby přesvědčily veřejnost o tom, že se tam neodehrávají jenom nepravosti, že tam není podvodné prostředí, že se mohou vyskytnout problémy, které akademické obec má sílu velmi rázně vyřešit," řekl Wilhelm ve vysílání Rádia Česko.
Veřejně přístupná jednání
Bývalý rektor Univerzity Karlovy také upozornil, že vysoké školy nejsou v prostředí, kde by veřejnost byla postavena stranou.
Bývalý rektor Univezity Karlovy rozebírl současné problémy vysokého školství na Rádiu Česko
"Všechna zasedání akademických rad, všechna zasedání akademických senátů, ale také státnicových komisí, obhajoby nejen bakalářských, magisterských nebo doktorských prací, ale i obhajoby vědeckých projektů, to všechno jsou veřejně přístupná zasedání," upřesnil Ivan Wilhelm.
To že tam nikdo nechodí, je podle něj jiná věc, ale česká legislativa pamatuje na to, že je potřeba zveřejnit, kdy se to které zasedání či obhajoba či projednávání bude odehrávat.
"Takže kdokoli z veřejnosti, kterýkoli novinář, kterýkoli člen akademické obce, kdokoli z laické veřejnosti má možnost tam jít a poslouchat, sledovat, co se na tom jednání odehrává," upozornil Wilhelm.
Tento postup je podle bývalého rektora důležitý a minimalizuje, že se zadarmo rozdávají tituly.
"To je samozřejmě velmi problematická věc a já bych se velmi přimlouval pro to, aby se vyšetřila velice přísně," reagoval na plzeňskou kauzu.
Bakaláři a magistři vs. doktoři
Dalším z nástrojů, jak podobným případům předcházet jsou již existující pravidla:
"Práce jsou dnes přístupné ve všech knihovnách, jež jsou veřejnými knihovnami, kam může kdokoli přijít a tu práci si vypůjčit, tak to také plní svůj účel."
Česká konference rektorů se k současné aféře v Plzni podle Wilhelma postavila čelem.
"Když se udělá velmi detailní kontrola matriky všech studentů, tak se domnívám, háklivé případy jsou studenti, kteří studovali bakalářské nebo magisterské programy ve velmi krátkém termínu."
U doktorských studijních programů je podle něj situace jiná:
"Někdo, kdo se věnoval výzkumu a vědecké práci, a teprve dodatečně se hlásí ke studiu, protože potřebuje kvalifikační stupeň - to mohou být případy, kdy se to dá vysvětlit. Ale je potřeba je zdokladovat, je potřeba je zveřejnit a vysvětlit."
Sexuální obtěžování
Mladá fronta Dnes upozornila na případ Jiřího Bystřického, kterého studenty Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy dlouhodobě obviňují ze sexuálního obtěžování.
Takové informace se v době, kdy Wilhelm stál v čele Univerzity Karlovy, nedostaly.
"Pokud by se dostaly, tak bych tuto věc řešil velmi rázně," uvedl Wilhelm pro Rádio Česko s tím, že u toho nebyl.
Bývalý děkan FHS UK Jan Sokol zbavil Jiřího Bystřického postu šéfa katedry. V odpovědi na to, zda se tento postup zdá dostatečným, Wilhelm uvedl, že je to věc, kterou je třeba šetřit mnohem důsledněji.
"On popírá jakékoli podezření. Je to záležitost na obě strany. V této věci by bylo potřeba mít daleko více informací."
Na otázku, zda je u vysokoškolského pedagoga důležitější morální kredit nebo odborná erudice bývalý rektor Univerzity Karlovy odpověděl:
"Já sám jsem se ve své odborné kariéře rozešel s několika spolupracovníky, kteří byli velmi talentovaní a šikovní odborníci, ale právě z těchto důvodů (nedostatečný morální kredit - pozn. red.) jsem oželel jejich erudici, než abych nad tímto přimhouřil oči."
