V jednu hodinu a padesát devět minut po půlnoci k nám přišlo astronomické jaro. Znamená to, že den a noc potrvá shodně 12 hodin. Jak ale vysvětluje astronom Pavel Suchan, jarní rovnodennost potrvá jen krátce. "Postupně se bude každý kalendářní den prodlužovat ta denní doba. Astronomické jaro potrvá 92 a tři čtvrtiny dne."

Za první jarní den určila 21. březen křesťanská církev v roce 325. Tento okamžik však každý rok připadá na trochu jiný termín - někdy jaro začne 20. března a někdy až 22. března. Země totiž obletí Slunce zhruba za 365 dní a šest hodin, čímž se astronomický začátek jara posunuje vždy o šest hodin dopředu. Přestupným rokem se kalendář srovnává. Ale ještě něčeho si podle astronoma Pavla Suchana můžeme v dalších, už jarních dnech všimnout. "Pak je na první pohled znatelné, že výška Slunce nad obzorem se zvyšuje. To znamená, že když se podíváme kolem poledne nad jižní obzor, tak to sluníčko je stále výš a výš. Také okamžik té jarní rovnodennosti je okamžik, kdy Slunce takzvaně překračuje nebeský rovník. To znamená, že se dostává na magickou hranici, kdy je rovnováha mezi dnem a nocí a postupně se bude zvedat a čím dál tím výš bude kulminovat, až nejvýš bude nad tím jižním obzorem právě na ten letní slunovrat na začátku astronomického léta."

Astronomické jaro potrvá až do 21. června - tedy do takzvaného letního slunovratu, kdy den dosáne maximální délky.

Kromě většího množství světla a oteplování nás čeká i přechod na letní čas. Letos začne platit 30. března, kdy si lidé ve 02:00 posunou hodinky o hodinu dopředu. Necelý měsíc na to oslavíme i jarní svátek - tentokrát připadl na 20. a 21. dubna.

Markéta Kaclová, Kateřina Pospíšilová, Vlasta Valentová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít