Začíná boj o místa na středních školách. Testy čekají hlavně uchazeče o gymnázia
Před osmi lety byly u žáků 9. tříd na výsluní hlavně umělecké obory. Zájem se ale s poklesem demografické křivky přesunul na gymnázia, která sice stále nemají problém s uchazeči, přijímají ale i ty s horším prospěchem. O žáky teď nejvíce bojují odborné školy s technickým zaměřením. A tak oproti gymnáziím přijímačky většinou ani nepořádají.
„Moje sestra měla gymnázium, a když nešla na vysokou, tak uplatnění nacházela jen velmi těžce,“ říká paní Hubáčková.
O typu školy bylo v rodině Hubáčkových jasno v podstatě okamžitě. I přes výborný prospěch syna Filipa se o gymnáziu neuvažovalo.
„On má vidinu právníka. To by bylo bezva, to by bylo hrozně fajn, kdyby byl právníkem jednou v životě. Ale tady když vystuduje technické lyceum, tak si myslím, že by se mohl uplatnit jako IT zaměstnanec,“ doplňuje Hubáčková.
Obecně rodiče své děti do výběru školy většinou netlačí. Rozhodnutí tak ve většině případů nechávají na nich.
„Žák je rád, kam může jít. Že nemá pocit, že ho tam někdo dostrká. Ale musí si sám uvědomit svoji odpovědnost, že si sám vybere, sám půjde,“ vysvětluje Pavlína Šťastnová výsledky průzkumu Národního ústavu vzdělávání.
Přijímacím testům se Filip Hubáček vyhnul. Většina odborných škol totiž zkoušky nepořádá a přijímá jen na základě prospěchu.
Někteří žáci u přijímaček spoléhají na talismany, jiní sami na sebe
Číst článek
„Bere se podle vysvědčení, takže Filip byl bez problémů přijat, protože měl dobrý prospěch. Myslím, že i tím, že je slabší ročník, že je málo dětí,“ dodává paní Hubáčková. Teď už jen odevzdá zápisový lístek, kterým potvrdí zájem o místo na škole.
Každý žák má k dispozici jeden zápisový lístek. Pokud je přijat na více škol, rozhodne se, do které lístek odevzdá. Má na to celkem deset pracovních dní. Přijatý uchazeč už nedostane rozhodnutí písemně. Rozhodnutí najde ve škole nebo na jejím webu.
Protože při nástupu populačně slabších ročníků přijímají na většině škol ředitelé žáky jen na základě známek z vysvědčení, nabízí se tak otázka, zda tím pádem neklesá úroveň vzdělávání. Podle ministerstva školství je však úroveň vzdělávání na středních školách zajištěna maturitní zkouškou.
„Studium je zakončeno maturitní zkouškou, která se skládá ze dvou částí: ze společné a profilové. A stát právě v té státní části maturitní zkoušky stanovuje podmínky a kritéria, která každý maturant musí splnit,“ potvrzuje ředitel odboru vzdělávání na ministerstvu školství Tomáš Zatloukal a pokračuje:
Podrobnosti přijímacího řízení na střední školy vysvětloval v Ranním interview Radiožurnálu ředitel odboru vzdělávání na ministerstvu školství Tomáš Zatloukal
„A to bez ohledu, jestli byl přijat do studia na základě přijímací zkoušky, a nebo bez ní.“
Šest krajů naopak pořádá jednotné přijímačky. Zdůvodňují to tím, že druhé pololetí už se žáci moc neučí, protože se každý na střední školu dostane. Jednotné testy jsou podle ministerstva školství jednou z dobrých cest.
„Děti se neučily, neměly potřebu, protože se na každou střední školu dostaly,“ popisuje důvody náměstkyně hejtmana Pardubického kraje Jana Pernicová.
V květnu se chystá generálka celoplošného testování žáků v pátých a devátých třídách. Jejich cílem je ověřit, do jaké míry žáci zvládají požadovaný obsah standardů základního vzdělávání.
Přijímací zkoušky na střední školu jsou v Ústeckém kraji povinné
Číst článek
Zda by mohly výsledky testování v budoucnu nahradit přijímačky na střední školy, je zatím otázkou, kterou ministerstvo školství zodpoví nejdříve příští rok po zhodnocení chystaných testů. Pro přijímací řízení na střední školy jsou však vhodnější testy srovnávací. Podle Tomáše Zatloukala je však možné v případě potřeby testy upravit z ověřovacích na srovnávací.
„V případě, že by se rozhodlo, že v devátých třídách by tento typ testu byl užíván, pak je možné ho využít i pro případ přijímacího řízení,“ potvrzuje Tomáš Zatloukal.
