Způsob odvolání ředitele ÚSTR je alarmující, říká šéf památníku bývalého vězení Stasi
Za odvolaného ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana se postavili další lidé. Otevřený dopis prezidentu Zemanovi zaslal z Berlína také Hubertus Knape, ředitel památníku nechvalně proslulého vězení Stasi. Okolnosti Hermannova odvolání jsou podle něj znepokojivé a politické tlaky, kterým zaměstnanci ústavu čelí, kazí pověst České republiky. Knape to řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.
Jsem velmi znepokojený, protože Daniela Hermana registruji od jeho nástupu do funkce a považuji ho za velmi solidního kolegu. To, co se v Česku dělo v oblasti zpracování dokumentů minulosti, je příkladné. Já cestuji po celém světě a Česko dávám vždy za skvělý příklad zpracování dokumentů tajných služeb. Ať už jde o archivování nebo třeba o lustrační zákon, který nemá ve světě obdoby. Způsob, jakým byl Herman vyhozený, považuji za alarmující.
Skutečně myslíte, že za odvoláním byly politické důvody a že za tím nestálo profesní selhání, jak tvrdí rada?
Když se podíváme na okolnosti odvolání a na politický vývoj v Česku po prezidentských volbách, tak ano. Pokud by byly problémy s nějakým šéfem podobného zařízení, tak je běžné s ním vést rozhovory, společně probrat, jakým způsobem ústav směřovat. Odvolání je poslední prostředek.
A i výměna ve vedení instituce musí být připravená. Tak je to alespoň běžné v Evropě v těchto kruzích, které jsou právě v tomto oboru velmi důležité. A to bezprostřední obsazení funkce podle mého názoru ukazuje, že nové politické síly otevřeně zasahují do personálního obsazení ústavu.
To je v oblasti zpracování komunistické minulosti velmi nebezpečné. Takový typ instituce žije ze své nezávislosti, důvěryhodnosti, integrity daných osob. Pokud vznikne pocit – i kdyby šlo jen o pouhý dojem – že tu je vyvíjen politický tlak, tak to poškozuje celý úřad i celé zpracování minulosti.
Z vědecké rady ÚSTR odešlo na protest už 9 z 15 členů. 'Převrat' kritizuje i Duka
Číst článek
Jak se dozvídám z médií, nejde jen o Daniela Hermana, ale i další zaměstnance ústavu, kteří mají být uklizeni z cesty. Že jsou vystaveni tlaku, že politici zasahují do jejich práce. Něco takové je v Německu vyloučené. Neumím si představit, že by po změně vlády došlo k výměně šéfa Ústavu pro zpracování dokumentů Stasi, protože se změnila většina v Bundestagu. To by poškodilo celý projekt zpracování minulosti.
A Herman není první. I v minulosti tam docházelo k nuceným odchodům, pak ti lidé zase přicházeli. Na takto citlivém poli, jakým je zpracování spisů tajných služeb, to považuji za velmi problematické.
Věříte, že bude mít Váš otevřený dopis nějaký vliv?
To si musí česká vláda a rada toho ústavu zvážit. Ale měli by mít na vědomí, že tohle jednání je s velkým zájmem sledováno i v zahraničí. Protože to, jak se chovají vlády s komunistickou minulostí, svědčí o tom, jaká je demokracie v těchto zemích.
A když se bere zpracování totalitní minulosti vážně, jako tomu naštěstí v Česku v minulosti bylo, že staří kádři nemohou dát vládnout a jiné věci, které Česko na tomto poli prosazovalo, a náhle to skončí, tak je to problém i na evropské úrovni. Česko není Rusko a nesmí a nemělo by být.
