Analytici: Země V4 nechápou, jak se hledají spojenci, a své argumenty nedokážou vysvětlit

S kým Česko v Evropě nejvíc spolupracuje? Je to určitě Německo, ale taky země visegrádské skupiny. Kromě Česka tam patří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. Visegrádská čtyřka dnes slaví narozeniny. Vznikla přesně před 25 lety. Český rozhlas se zeptal předních evropských analytiků, jestli jsou tyto státy vlastně schopné prosazovat společné zájmy a jaký mají v Evropské unii vliv.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Visegrádská čtyřka, | Foto: Filip Jandourek

„Visegrádská čtyřka zklamala z hlediska společné politiky vůči krizi na Ukrajině. Přitom jestli by se někdo měl být schopen dohodnout, tak jsou to právě tyto čtyři země," říká Judy Dempseyová z výzkumného centra Carnegie Europe. Krizi na Ukrajině považuje za typický příklad působení visegrádské skupiny.

V těch skutečně zásadních věcech se podle ní čtyři středoevropské země dokážou shodnout jen obtížně. Polsko tak má v ukrajinské krizi k Rusku mnohem tvrdší postoj než Česko a především Slovensko a Maďarsko. Podobně to vidí i Paul Ivan z Centra pro evropskou politiku.

„V té době se lidé ptali, jestli má vůbec ještě smysl o existenci visegrádské čtyřky mluvit. Ale na druhou stranu, na řadu otázek mají tyto země stejný pohled a v současné debatě o uprchlících se vztahy mezi státy Visegrádu posilují."

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaký vliv má visegrádská čtyřka v EU? Názory předních evropských analytiků zjišťoval bruselský zpravodaj ČRo Ondřej Houska

Paul Ivan připomíná, že v současné uprchlické krizi mají státy Visegrádu velmi podobné názory. V Evropě s nimi ale vesměs narazily.

„Podle mě země Visegrádu naprosto nezvládly vysvětlit svoje důvody pro odmítání uprchlíků. Kvůli tomu bylo pro ostatní státy jednodušší obvinit V4 z toho, že jí chybí solidarita," říká Paul Ivan.

Upozorňuje zároveň, že některé argumenty Čechů, Slováků, Maďarů a Poláků mezitím ostatní státy Unie převzaly. Ale důvěryhodnost V4 to příliš neposílilo. S tím souhlasí i Judy Dempseyová. Podle ní je opatrnost před uprchlíky pochopitelná, politici ve střední Evropě ji ale záměrně zveličují, když mluví třeba o hrozbě terorismu nebo sexuálních útocích proti ženám.

Walesa pro ČRo: Bylo dobře, že jsme V4 dali dohromady. Jestli bude prospěšná, vydrží

Číst článek

„To vše jsou legitimní obavy. Ale neexistuje nic jako kolektivní vina. Podívejte se teď na syrské Aleppo: z tohoto města před ruským bombardováním prchají desítky tisíc lidí. Když kvůli tomu zavírají hranice zrovna visegrádské země, jejichž občané za komunismu nemohli cestovat, tak je to velmi smutné," podotýká Dempseyová.

Problémem politiků ze zemí Visegrádu je podle Paula Ivana to, že řada z nich nechápe, jak se v Evropě hledají spojenci. Místo toho se raději věnují populistickým prohlášením pro veřejnost.

Nejsme proti Evropě, ale nenecháme si diktovat, vzkazují země V4 před pražským summitem

Číst článek

„Tito politici mluvili jako xenofobové, nebo dokonce jako rasisté. Pak bylo jednoduché na taková prohlášení vysoce postavených politiků poukázat a odsoudit celou střední Evropu. Na druhou stranu, odpor k tomu, abychom přijímali kohokoliv, kdo přijde do Evropy, teď sdílí čím dál víc ostatních zemí Evropské unie."

A to je podle analytika obecný problém visegrádské skupiny - své často oprávněné argumenty leckdy nedokáže vysvětlit, čili takzvaně prodat ostatním partnerům v Evropské unii.

Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme