Zatímco na Blízkém východě to vře, Belgie zažívá takzvanou ‚hranolkovou revoluci‘. Na ulice vyšly tisíce studentů, aby protestovaly proti tomu, že Belgie už prakticky 250 dnů nemá novou federální vládu. Hranolky jsou jedním z typických belgických jídel a jsou také téměř národním symbolem. Proto při manifestacích v několika vlámských i frankofonních městech rozdávali jejich účastníci kornouty se smaženými brambůrky.

15:17 18. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V Bruselu se shromáždilo asi osm set lidí. Podle zpravodaje ČRo v Bruselu Pavla Nováka šlo ale spíše o humorný happening. „Manifestace se nesla pod heslem ‚Ne mým jménem‘, tedy ne mým jménem rozdělovat tento náš společný stát,“ přiblížil Novák. Další desítky a stovky studentů se sešly také Gentu, Antverpách, Lovani nebo Lutychu.

Šlo ovšem převážně o recesistické hnutí. V belgických městech se rozdávaly kornouty s hranolky, v Gentu se pak 249 lidí svléklo do plavek. „Tím chtěli upozornit na to, že už 249 dnů nemá Belgie svůj federální kabinet. A tím se Belgie dostala na úroveň Iráku, kde trvalo právě 249 dnů, než se dosáhlo dohody o rozděl moci mezi Sunity, Šíity a Kurdy na rozdělení moci,“ vysvětlil Novák s tím, že Belgie už tento rekord překonala.

Brusel jako jablko sváru

V cestě sestavení federální vlády v Belgii stojí spory o přerozdělování peněz z federálního rozpočtu na úroveň regionů, tedy Vlámska, Valonska a federálního regionu Brusel. „Vlámové chtějí, aby se s penězi více hospodařilo na regionální úrovni,“ přiblížil Novák. Dalším sporným bodem je pak otázka jazykových hranic. Tam je největší překážkou dohody dvojjazyčný Brusel.

„Kolem něj je oblast vlámských obcí, ve kterých ovšem tamní voliči mohou volit i frankofonní kandidáty v Bruselu. A Vlámové se teď obávají, že se frankofonní vliv rozšiřuje kolem Bruselu a že ti, kteří bydlí ve vlámských obcích, se odmítají integrovat se společností. Pokud by se tento jazykový region zmenšoval, tak by za Brusel chtěl větší finanční kompenzace,“ řekl Novák.

Valoni se pak bojí toho, že kdyby došlo k přenesení více pravomocí na regiony, vedlo by to postupně ke konfederaci a potom možná až k rozpadu státu. „Což samozřejmě hlavně oni nechtějí,“ poznamenal zpravodaj ČRo v Bruselu.

‚Hranolková revoluce‘ sice není prvním lidovým protestem proti neschopnosti belgických politiků utvořit novou vládu, nicméně velký efekt mít nejspíš nebude. Zhruba před měsícem se v Bruselu sešla asi čtyřicetitisícová demonstrace, která byla svolaná kvůli stejnému problému. „Nic moc se ale od té doby nestalo. Další z politiků je teď pověřen hledáním kompromisu, ale zatím to nevede k úspěšnému konci,“ dodal Novák.

Pavel Novák, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít