‚Aktivity musí podporovat základní práva a svobody.‘ Norsko se chystá krátit dotace Polsku a Maďarsku
Když se jedná o hodnoty Evropské unie, tak mezi jejich hlavní obránce patří jedna z nečlenských zemí: Norsko, píše server Politico. Norsko se v roce 1994 v referendu rozhodlo nevstoupit do EU, ale s unií má velmi těsné vztahy. Za přístup ke společnému trhu platí vysoké částky skrze norské fondy a do programů Evropského hospodářského prostoru (EHS). Tyto částky putují do 15 ekonomicky nejslabších členských zemí.
V posledních letech se ale Oslo snaží podmínit čerpání těchto fondů dodržováním hodnot, jež jsou obsaženy v evropských smlouvách, jako je ochrana menšin či dodržování zásad právního státu. A to v době, kdy se Evropská unie nedokáže rozhodnout, zda podmínit čerpání fondů dodržováním demokratických kritérií.
Norský král byl propuštěn z nemocnice. Testy prokázaly, že dýchací potíže nesouvisí s koronavirem
Číst článek
V únoru letošního roku Norsko zmrazilo 65 milionů eur (1,8 miliardy korun podle současného kurzu), které měly jít na podporu polských soudů a nápravných nařízení poté, co zavládly obavy o dodržování nezávislosti soudnictví ze strany polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost. Na konci září Norsko dalo o sobě znovu vědět, když vyloučilo z výzvy v hodnotě 100 milionů eur (2,7 miliardy korun) polská města, jež se v loňském roce přidala k zákazu takzvané „LGBT ideologie“.
„Všechny aktivity financované z prostředků Evropského hospodářského prostoru a z norských fondů musí respektovat a aktivně podporovat základní práva a svobody, včetně práv menšin,“ uvedla pro Politico Marte Ziolkowskiová, poradkyně norské ministryně zahraničí. „Podle nás finanční podpora polským územním celkům, které se prohlásily za osvobozené od LGBT ideologie, porušuje pravidla EHS a norských fondů,“ dodala.
Polsko již odpovědělo na poslední rozhodnutí Norska, ministerstvo zahraničí ale nechtělo záležitost veřejně komentovat.
Hodnoty Evropské unie
Norské rozhodnutí může posloužit Evropské unii jako vodítko pro její vlastní rozhodnutí. „Je poněkud ironické, že nečlenská země je schopná zaujmout silnější postoj vůči Maďarsku a Polsku než samotná Evropská unie,“ uvedla Marlene Windová, politoložka na Kodaňské univerzitě.
Podle mnohých je tvrdý postoj Polska proti LGBT skupinám v přímém rozporu s článkem 2 smlouvy o Evropské unii, který uvádí, že „unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“.
Evropská unie uvalí sankce za otrávení ruského lídra opozice Navalného, shodli se ministři zahraničí
Číst článek
I přes to ale nový evropský dotační fond se 750 miliardami eur (přes 20 bilionů korun) známý pod jménem Next Generation EU, na kterém se dohodli v červenci lídři členských zemí, aby podpořili ekonomickou obnovu po epidemii, obsahuje jen špatně definovaná pravidla ohledně dodržování zásad právního státu v zemích jako Maďarsko a Polsko.
„Bude zaveden režim podmínek, který má uchránit unijní rozpočet a program Next Generation EU,“ píše se v závěrech. Evropský parlament debatuje, jak toho dosáhnout. Je ale jasné, že je obtížné skloubit rychlé čerpání fondu a současně nastavit tento druh podmínek.
„Nemůžeme dovolit, aby tyto debaty vedly ke zpoždění v čerpání fondů,“ napsali v prohlášení pro Politico předsedové čtyř parlamentních klubů, a to včetně středopravicového klubu Evropské lidové strany a středolevicového klubu socialistů a demokratů. „Musíme také připomenout, že naše hodnoty nejsou na prodej.“
Řízení podle článku 7, díky kterému členská země může přijít o hlasovací právo, bylo zahájeno v prosinci 2017 proti Polsku a v září 2018 proti Maďarsku. Obě země ale popřely, že by porušovaly klíčové evropské hodnoty, a od té doby se takřka nic nestalo.
Naopak, norské seškrtání fondů polským městům přišlo relativně rychle a brzy bude zesíleno, a to částečně z důvodu, že Oslo může rozhodovat nezávisle, zatímco Evropská rada musí brát v potaz stanovisko všech členských zemí, a to včetně těch, které by chtěl Brusel potrestat.
Norská vláda uvedla, že provedla analýzu hlavních hodnot vyplývajících z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Podle ní jsou vyhlášení polských „zón bez LGBT“ v rozporu s těmito hodnotami. „Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že se jedná o zóny zbavené lidskosti, a proto nemají v Evropě místo. A místo nemají ani v našich dotačních schématech,“ uvedla Ziolkowskiová.
