Evropské deníky o dohodě s Tureckem
V Evropské unii bují nacionalismus. Evropský deník se bojí o demokracii v Rusku. To jsou některá z témat, kterým se věnuje zahraniční tisk.
Turecko včera přistoupilo na podmínky Evropské unie a přístupové rozhovory tak můžou začít. Rozhodnutí komentuje většina evropských deníků. Z rakouského deníku Kurýr vybírala naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.
Evropa získala víc, než by mohla ztratit, tvrdí francouzský magazín Le Nouvel Observateur. Pro Turky zase Evropa představuje ekonomickou nutnost. Znamená také příklon k demokratickým a konstitucionálním hodnotám.
Komplikace, které dohodě předcházely, ale Turky ponižují. Mají pocit, že budou muset udělat daleko víc kompromisů než Evropská Unie. To přináší i riziko euroskepticismu, který se Tureckem pomalu šíří. Za své hořké pocity si ale můžou sami: nechápou, že dva hlavní body diskuse jsou Kypr a privilegované partnerství, vysvětluje Le Nouvel Observateur.
S ním souhlasí i další francouzský deník Le Figaro. Turecko získá víc, než o co přijde. Pokud by se s pětadvacítkou nedohodlo, mohlo by to Unii přinést vleklou krizi. Navíc by to znamenalo vážné pošramocení britského předsednictví. Ztroskotal by projekt, který byl Tonymu Blairovi tak drahý, vysvětluje Le Figaro.
To německý Der Tagesspiegel popisuje včerejší setkání v Lucemburku jako nevydařené zásnuby. Evropská unie byla jako rozmarná žena, která se v předvečer slavnosti rozhodla podiskutovat o tom, zda nemají radši zůstat jen dobrými přáteli. Turecko bylo mužem, který nevěděl, jestli nemá zásnuby raději zrušit úplně. Včera si tak turecký ministr zahraničí vyzkoušel roli zhrzeného snoubence, žertuje Der Tagesspiegel.
Deník Guardian připomíná další aspekt převratných změn v Evropské unii. Evropské národy mají nového nepřítele: nacionalismus. Unie je nejodvážnější politický experiment od druhé světové války. A daří se mu. Není to ale ona, kdo má nacionalistické tendence. Jsou to její občané, které zkazil úspěch. Unie spojila Evropu po pádu Berlínské zdi, a teď se snaží spojit východní a západní Evropu.
Nacionalismus ale situaci neulehčí, právě naopak. Unie dokáže formální suverenitu proměnit na skutečnou moc. Pojďme o ní přemýšlet ne jako o nedokonalém nebo nehotovém státě, ale o novém druhu kosmopolitního projektu, uzavírá britský deník Guardian.
O budoucnost demokracie v Rusku má obavy evropský deník International Herald Tribune. Prezident Vladimir Putin minulý týden vyslal temné signály. Řekl, že nepotřebuje měnit ústavu, aby mohl být ve funkci až do roku 2008. Slíbil ale, že z veřejného života rozhodně nezmizí. Slib připomíná další Putinovy estrády v sovětském stylu jako věznění oponentů nebo narušování svobody tisku.
Rusko bude brzy čelit největšímu testu demokracie - svobodným volbám. Existují opodstatněné obavy, že Putin už má vybraného nástupce. Žádní nepozvaní kandidáti nebudou vítáni. Putinova samostatná hra na hodného a zlého policajta nepřináší výsledky. Voliči na Ukrajině, v Gruzii či Kyrgizstánu začínají být nervózní. To nejlepší, co může Putin udělat, aby opustil úřad se ctí, je, aby si tito lidé mohli svobodně vybrat z několika nezávislých kandidátů, nabádá International Herald Tribune.
