Ficův Směr po atentátu sílí a vysává hlavně vládní partnery. Skutečnou podporu otestují eurovolby

Atentát na premiéra Roberta Fica zcela jistě změní slovenskou společnost a bude mít i politické důsledky. První čísla naznačují, že útok vedl ke změně podpory mezi vládními stranami. Zatímco Ficův Směr posiluje, menší koaliční strany Hlas a SNS oslabují. Zda se tyto trendy potvrdí, ověří už příští víkend volby do Evropského parlamentu, které budou prvním testem nálad slovenských voličů po opadnutí prvních emocí.

Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Billboard strany Směr s kandidátem číslo 2 Ľubošem Blahou

Billboard strany Směr s kandidátem číslo 2 Ľubošem Blahou | Foto: Marko Erd | Zdroj: SME
Přehrát

00:00 / 00:00

Ficův Směr po atentátu sílí a vysává hlavně vládní partnery. Skutečnou podporu otestují eurovolby

První veřejná čísla výzkumných agentur sbíraná z větší části po atentátu na premiéra Roberta Fica ukazují bezprostřední nárůst podpory Směru.

Agentura Ipsos publikovala jak volební model pro nadcházející volby do Evropského parlamentu, tak i „běžný“ průzkum pro domácí parlamentní volby. Data sbírala v týdnu mezi 14. a 21. květnem (atentát se odehrál ve středu 15. května) a Směr by podle něj těsně vyhrál před Progresivním Slovenskem.

Vyrovnaná podpora dvou nejsilnějších subjektů je trvalým fenoménem minimálně od loňského léta, co si ale zaslouží bližší pozornost, je klesající podpora vládní strany Hlas, která by dle Ipsosu byla jen desetiprocentní.

„Rozdíl mezi prvním a druhým místem není velký. Progresivní Slovensko se drží na podobné úrovni u různých agentur, sledujeme ale zřetelný nárůst Směru a naopak pokles Hlasu a ne úplně dobrý výsledek SNS, která zůstává pod pětiprocentní hranicí,“ popsal dynamiku podpory vládních stran šéf agentury Ipsos Jakub Hankovský.

Rozdíl výsledků mezi modelem pro evropské volby a pro ty domácí lze vysvětlit tím, že v eurovolbách s tradičně nízkou účastí se spíše projeví podpora stran se silným a motivovaným voličským jádrem, což je právě Směr, Progresivní Slovensko, ale i krajně pravicová Republika, naopak podpora Hlasu je spíše vlažnější.

„Jednoznačně vidíme, že Směr před eurovolbami posiluje, a to často na úkor svých vládních partnerů Hlasu a SNS. Směr má navíc na rozdíl od Hlasu na eurokandidátce výrazné osobnosti,“ potvrzuje Hankovský.

Kandidátku Směru vede dlouholetá europoslankyně Monika Beňová, klíčové trumfy ale má strana na druhém a třetím místě. Poslanci domácího parlamentu a straničtí místopředsedové Ľuboš Blaha a Erik Kaliňák (synovec Ficova blízkého souputníka a ministra obrany Roberta Kaliňáka) jsou mezi voliči Směru velmi populární.

Tito dva navíc nyní zemi objíždí s kampaní nazvanou „Za Roberta Fica, za Slovensko“. Premiér stále zůstává v péči lékařů v nemocnici v Banské Bystrici a od atentátu veřejně nevystoupil.

Ohrožený Danko

Kandidátka Hlasu známými jmény příliš neoplývá, lídrem je župan (hejtman) Nitranského kraje Branislav Becík. Nejmenší vládní stranu SNS vede do eurovoleb přímo její šéf Andrej Danko.

Moderátor varoval před ‚orbánizací‘ médií. Televize Markíza po vystoupení přestává vysílat jeho pořady

Číst článek

„Na místě Andreje Danka bych byl nesvůj, protože posílení Směru může pochovat jeho naději na zisk vytouženého europoslaneckého mandátu,“ glosoval komentátor deníku SME Peter Tkačenko.

Danko není v ideální pozici, sice svou stranu dokázal loni v září v předčasných volbách dostat zpět do parlamentu, podařilo se mu to však jen díky tomu, že na kandidáty pozval radikály a konspirátory všeho druhu, které neovládá a musí vycházet vstříc jejich zájmům a požadavkům.

Do toho se mu nelíbí rozdělení ministerstev mezi tři vládní strany ani to, že by si měl Hlas ponechat post předsedy parlamentu, který do svého zvolení prezidentem zastával Peter Pellegrini. Vítaným únikem by mu i jeho koaličním partnerům tak mohlo být zvolení do Evropského parlamentu.

SNS ale bude muset zabrat, aby měla šanci na zisk alespoň jednoho europoslaneckého mandátu. V průzkumech a volebních modelech se pohybuje kolem pětiprocentní hranice, v poslední době čím dál častěji pod ní.

Voliči SNS od parlamentních voleb pokukují hlavně po Směru a dnes mimoparlamentní Republice, jak ukázala data agentury NMS Market Research.

Přelivy voličů SNS z parlamentních voleb 2023 | Zdroj: NMS Market Research

Hlas na křižovatce

Druhá nejsilnější vládní strana Hlas je aktuálně v klíčovém momentu své mladé existence. Ani ne po čtyřech letech od vzniku odchází její zakladatel a hlavní tvář Peter Pellegrini do úřadu prezidenta a strana bude muset prokázat, že je něčím víc než jen účelovým vehiklem na jedno použití.

„Důvod existence Hlasu byl v zásadě jeden, že jeho zakladatelem a jedinou tváří byl Peter Pellegrini jako nejdříve adept na premiéra a poté prezidenta. To už ale neplatí, takže by měl mít logicky problém udržet si solidní preference a dál životaschopně existovat,“ hodnotil komentátor Tkačenko.

Logickým východiskem příštích měsíců je tak nějaká forma splynutí či opětovného sjednocení se Směrem. O tomto plánu se mluví od té doby, co obě strany společně po loňských parlamentních volbách vstoupily do vlády. Hlas měl přitom možnost získat pro Pellegriniho post premiéra ve vládě s dnes opozičním Progresivním Slovenskem, SaS a KDH.

Hlas čeká v sobotu v Košicích sněm, kde si zvolí nové vedení. „Měl by to být sněm v příjemné atmosféře a pozitivním duchu, protože náš předseda neodchází do důchodu, ale míří do nejvyšší ústavní funkce,“ řekla místopředsedkyně Hlasu a vicepremiérka Denisa Saková o víkendu v televizi TA3.

Na smířlivé jednání stran po atentátu na Fica asi ještě nedozrál čas, řekl zvolený prezident Pellegrini

Číst článek

Stranické předsednictvo v minulém týdnu vybralo Pellegriniho nástupcem dosavadního generálního manažera strany a ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Očekává se, že sněm tuto nominaci potvrdí.

Šutaj Eštok je Pellegriniho dlouholetou politickou pravou rukou, jejich politický styl je však velmi odlišný. Zatímco Pellegrini vždy vystupoval smířlivě, Šutaj Eštok je v ministerské pozici jedním z nejrazantnějších členů vlády a podobně působí i v týdnech po atentátu.

Podle poslanců a ministrů Hlasu, které vyzpovídaly Aktuality.sk, všichni ve straně věří, že bude jejich strana po zbytek volebního období stabilním koaličním partnerem. Někteří dokonce zmiňovali, že můžou posílit a těžit z toho, že se Pellegrini stane prezidentem a budou se tak moci nazývat prezidentskou stranou.

S tímto typem partají má slovenská politika celkem bohaté zkušenosti. Strana občanského porozumění (SOP) sice v roce 1998 vstoupila do vlády, ale po zvolení svého předsedy Rudolfa Schustera prezidentem zanikla. Stejně v roce 2004 posloužilo Ivanu Gašparovičovi Hnutí za demokracii (HZD).

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme