Kauzu odebrání dětí v Norsku řeší i Švédsko. Matka o své potomky bojuje přes tři roky
Česká média v posledních dnech upoutala kauza dětí rodiny Michalákových, které byly odebrány v Norsku jejich biologickým rodičům. Podobný případ řeší i jedna švédská matka. Také jí děti odebral norský úřad na ochranu dětí, bojuje o ně už tři a půl roku. I přes varování norských úřadů se ale rozhodla věc medializovat, začala shánět informace o podobných případech a obrátila se na politiky.
„Tvrdili, že to bylo fyzické zneužívání, že děti někdo bil, přestože se nic takového v té době nedělo. Také tvrdili, že jsme s manželem mentálně nemocní a podobně,“ popisuje Alexandra Frederiksen Hasselströmová.
O své tři děti přišla poté, co se do sousedního Norska na tři měsíce přestěhovala za prací. Když neuspěla s odvoláním a norský úřad začal prosazovat adopci dětí, obrátila se i na média. Například na švédskou televizi.
Případ odebrání dětí v Norsku řeší podobně jako Česko i Švédsko. O detaily kauzy se zajímal redaktor Zdeněk Novák
„Považovali ji za nedostatečně dobrou matku. Já jsem neprověřoval, jaká je matka, ale sledoval jsem to z pohledu práv dětí,“ vysvětluje reportér švédské veřejnoprávní televize Rino Rotevatn.
Ani jemu, ani Českému rozhlasu norské úřady žádné podrobnosti k případu nesdělily. Když neviděla žádný posun, začala paní Hasselströmová pátrat po obdobných případech neoprávněného odebrání dětí v Norsku. A jak tvrdí, prý není jediná.
„V tuto chvíli je to 300 švédských dětí. Některé z nich šly k adopci a jejich rodiče už s nimi nemají žádný kontakt, jiné švédské rodiny o své děti stále bojují.“
Je šance na změnu
Za sebe i za ostatní rodiny se pak paní Hasselströmová obrátila i na švédské ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. I když neuspěla, kauza se dostala i k Severské radě pro lidská práva. A jak dodává reportér Rino Rotevatn, věc se nakonec přece jen pohnula.
„Norsko teď pracuje na ratifikaci Haagské úmluvy z roku 1996 o spolupráci ve věcech rodičovských práv a ochraně dětí. Takže do budoucna by se to mohlo změnit a Norsko by na podobných případech mohlo spolupracovat se Švédskem a i s Českem,“ míní.
Zákony severských zemí jsou v této oblasti vesměs podobné. Důvodem je podle Rotevatna hlavně ochrana práv dětí.
„Obecně jsou pravidla ve Švédsku a Norsku podobná. Běžně je odebrání dětí rodičům otázkou ochrany dětí. Ale v tomhle případě byl z našeho pohledu hlavní problém v tom, že náhradní rodina měla děti adoptovat. Děti by tím ztratily švédské občanství a švédskou kulturu,“ vysvětluje Rino Rotevatn, proč je případ odebrání švédských dětí v Norsku znepokojivý.
Samotnou paní Hasselströmovou pak čeká další soud letos v březnu.