Merkelová čelí tlaku kvůli nejasnostem ohledně spolupráce tajných služeb s USA
Špionážní aféra v Německu neutichá. Kromě pochybností o tom, zda německá vláda věděla, že tajné služby předávaly Američanům informace o evropských firmách a politicích, se objevily i další – ohledně dohody, že se Němci a Američané nebudou vzájemně „špiclovat“.
Aféra se v Německu táhne už několik let – od doby, kdy se z dokumentů spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena zjistilo, že americká tajná služba NSA odposlouchávala mimo jiné mobilní telefon kancléřky Angely Merkelové.
Německo chtělo dohodu s Američany, že se obě země nebudou vzájemně „špiclovat“. V předvolební kampani v roce 2013 úřad kancléřky prezentoval, že Američané tuto dohodu nabídli, teď se však ukázalo, že USA zřejmě nikdy takovou nabídku nedaly.
Kromě toho existuje pochybnost o tom, zda vláda věděla, že Němci dodávali Američanům data o evropských firmách a politicích, tedy informace, které zavánějí hospodářskou špionáží.
Vzájemná výměna informací mezi Němci a Američany fungovala už od roku 2002 a jejím hlavním cílem byl boj proti terorismu.
Američané dodávali takzvané selektory, IP adresy nebo telefonní čísla, a německé tajné služby odevzdávaly informace, které se jim podařilo zachytit. Od roku 2008 si německé tajné služby začaly všímat, že po nich Američané chtějí informace kupříkladu o evropském zbrojním koncernu EADS nebo o francouzských úřadech.
Kancléřku čeká vysvětlování
Kancléřka Merkelová i ministr vnitra tvrdí, že o tom nevěděli, a slibují lepší kontrolu německých tajných služeb, bude však zřejmě třeba více vysvětlování.
Pro Merkelovou to nebude příjemné. Buď kancléřka v parlamentu zveřejní informace, o koho se Američané zajímali, což by mohlo vést k narušení vztahů s USA, nebo nezveřejní, a bude riskovat eskalaci aféry na domácí scéně.
Zatím to vypadá, že se kancléřka snaží o střední cestu. Řekla, že americké špionážní cíle v Evropě zveřejní, když s tím bude Washington souhlasit.
