Merkelová čelí tlaku kvůli nejasnostem ohledně spolupráce tajných služeb s USA

Špionážní aféra v Německu neutichá. Kromě pochybností o tom, zda německá vláda věděla, že tajné služby předávaly Američanům informace o evropských firmách a politicích, se objevily i další – ohledně dohody, že se Němci a Američané nebudou vzájemně „špiclovat“.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Angela Merkelová, už 10 let německá kancléřka, právě oslavila 15 let v čele své strany CDU | Foto: European Commission Audiovisual service

Aféra se v Německu táhne už několik let – od doby, kdy se z dokumentů spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena zjistilo, že americká tajná služba NSA odposlouchávala mimo jiné mobilní telefon kancléřky Angely Merkelové.

Německo chtělo dohodu s Američany, že se obě země nebudou vzájemně „špiclovat“. V předvolební kampani v roce 2013 úřad kancléřky prezentoval, že Američané tuto dohodu nabídli, teď se však ukázalo, že USA zřejmě nikdy takovou nabídku nedaly.

Kromě toho existuje pochybnost o tom, zda vláda věděla, že Němci dodávali Američanům data o evropských firmách a politicích, tedy informace, které zavánějí hospodářskou špionáží.

Vzájemná výměna informací mezi Němci a Američany fungovala už od roku 2002 a jejím hlavním cílem byl boj proti terorismu.

Američané dodávali takzvané selektory, IP adresy nebo telefonní čísla, a německé tajné služby odevzdávaly informace, které se jim podařilo zachytit. Od roku 2008 si německé tajné služby začaly všímat, že po nich Američané chtějí informace kupříkladu o evropském zbrojním koncernu EADS nebo o francouzských úřadech.

Kancléřku čeká vysvětlování

Kancléřka Merkelová i ministr vnitra tvrdí, že o tom nevěděli, a slibují lepší kontrolu německých tajných služeb, bude však zřejmě třeba více vysvětlování.

Pro Merkelovou to nebude příjemné. Buď kancléřka v parlamentu zveřejní informace, o koho se Američané zajímali, což by mohlo vést k narušení vztahů s USA, nebo nezveřejní, a bude riskovat eskalaci aféry na domácí scéně.

Zatím to vypadá, že se kancléřka snaží o střední cestu. Řekla, že americké špionážní cíle v Evropě zveřejní, když s tím bude Washington souhlasit.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme