Může za izolaci Spojených států jenom Bush?
Německé reformy ve stínu války, kritika americké humanitární pomoci, může za izolovanost Spojených států jenonm George Bush? Takový je výběr z témat, kterými se zabývá úterní zahraniční tisk.
Americký deník The Washington Post si klade otázku, zda za izolovanost Spojených států může jenom současný prezident Bush. Spojené státy bojují ve válce v Iráku s minimem spojenců. To je názorná ukázka, jak se Amerika světu odcizila. Dokonce ještě před neúspěšným diplomatickým jednáním v Iráku odsoudil Bush své šance tím, že arogantně ohrnoval nos nad Mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny, Kjótským protokolem a protiraketovou smlouvou.
Pokud by dodržoval závazky Clintonovy administrativy a podobné mnohostranné dohody, ostatní národy by podporovaly vedoucí roli USA v iráckém konfliktu. Bylo by báječné, kdyby to byla pravda, bohužel problém je daleko hlubší, domnívá se americký deník. Prezident Clinton také ohrnoval noc nad Mezinárodním soudním tribunálem či Kjótským protokolem, jenom to nedělal tak arogantně. Za odmítáním americké politiky stojí především strach z jedinečného postavení Ameriky ve světě, z její bezkonkurenční vojenské a ekonomické síly. A je jedno, který prezident stojí v jejím čele, soudí americký deník The Washington Post.
Německý deník Süddeutsche Zeitung připomíná, že válka zatlačila do pozadí diskuzi o nutných hospodářských reformách v Německu. Pokud by se v Iráku nebojovalo, pak by se staly tématem dne vnitropolitické reformní kroky. Ačkoli veřejnou rozpravu ovládá zpravodajství z válečné fronty, ve stranických kruzích a grémiích se bojuje především o kurz hospodářské politiky.
Pár měsíců po volbách se znovuzvolená koalcie ocitla opět ve víru nezaměstnanosti, nevyrovnaného rozpočtu a zpomaleného ekonomického růstu. Od svých předvolebních řečí teď mnozí ukvapeně utíkají a koalici Gerharda Schrödera se zatím nepodařilo změnit nebo alespoň trochu vylepšit hospodářský a sociální stav země. Sociálním demokratům jde přitom o hodně - jeden špatný krok totiž může zničit jejich křehkou koaliční většinu, upozorňuje německý list Süddeutsche Zeitung.
Jordánský list The Jordan Times ostře kritizuje americkou humanitární pomoc, která je distribuována britskými a americkými vojáky. Jedním z pilířů této špatně naplánované Bushovy kampaně proti Iráku je militarizace humanitární pomoci. Váleční plánovači jí musí zřejmě přikládat velkou důležitost, když jsou ochotni dostat se tím do sporu se všemi mezinárodními humanitárními organizacemi.
Američané se naprosto mýlí, když se domnívají, že Iráčané budou tolerovat přítomnost americko-britských sil ve své zemi, pokud je vojáci nakrmí a poskytnou jim vodu a léky, pokračuje jordánský deník. Kdyby totiž nebylo vojáků, nepotřebovali obyvatelé Iráku jejich jídlo, protože by fungoval program "ropa za potraviny". Jakoby vojenská bojová technika neměla dost zničujících úderů na nevinné civilisty, teď zavádí mnohem důmyslnější zbraň: vydírá obyvatele tím, že je nutí přijímat jídlo z rukou vojáků, kteří napadli jejich zemi, uzavírá svůj komentář jordánský list The Jordan Times.
V souvislosti s válkou v Iráku poskytl předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan rozhovor ruskému deníku Izvestija, který se týká především možné reformy Rady bezpečnosti OSN. Podrobnosti k rozhovoru nabízí moskevský zpravodaj Českého rozhlasu Petr Voldán.
Turistický trh obětí války - to je titulek, kterým dnes belgický list Le Soir obsáhle analyzuje dopady iráckého konfliktu na světovou ekonomiku. Z deníku cituje naše bruselská zpravodajka Pavla Kvapilová.
