Nejhorším důsledkem útoků z 11. září 2001 je ztráta soukromí, říkají někteří Američané
Kontroly, kontroly, kontroly. Američané se s nimi setkávají 10 let po 11. září 2001 nejenom na letištích a při vstupu do veřejných budov. Bezpečnostní složky monitorují i jejich bankovní transakce a pohyb po zemi.
Z Battery Parku v New Yorku odplová přívoz, který dopraví návštěvníky k Soše svobody. Aby se dostali k tomuto symbolu volnosti života na americkém kontinentu, musí ale nejdřív projít přísnou kontrolou, stejně jako na letišti. A to od doby, kdy kousek odsud spadla dvojčata Světového obchodního centra.
„Po teroristických útocích na Světové obchodní centrum byla Socha svobody a celý ostrov, na kterém se nachází, zavřená na 100 dnů. V té době se posílila bezpečnostní opatření a instalovala se nová zařízení. Od té doby musí návštěvníci projít kontrolou ve velkém stanu už na Manhattanu, ještě než nastoupí do lodi. Samotná Socha svobody byla zavřená až do roku 2004. Dnes do ní můžete, ale prochází se další přísnou kontrolou letištního typu,“ vysvětluje Daphne Yun ze Správy národních parků.
Kontrolám a určité míře sledování dnes v Americe neuniknete. Proklamovaným cílem je zabránit teroristickým útokům a chránit nevinné lidi. Michael German býval agentem FBI. Dnes pracuje pro nevládní organizaci Americká unie pro lidská práva. Před 7 lety totiž přestal věřit ve smysl své práce.
„Jako tajný agent FBI jsem pronikal do teroristických organizací a tak jsem rozuměl tomu, jak terorismus funguje a o co se snaží. Postupně jsem si uvědomil, že to, jak vláda a FBI reaguje na hrozbu terorismu, je kontraproduktivní. Problém není v tom, že by neměli dostatek informací. Nevědí ale, jak s nimi naložit, správně je analyzovat a sdílet je s jinými bezpečnostními složkami. Snažil jsem se to nejdřív změnit uvnitř FBI, zkoušel jsem to dlouho a marně. Nakonec jsem v roce 2004 rezignoval,“ vysvětluje.
Co se plošného sledování obyvatel v Americe týče, Michael pochybuje o smyslu vší té aktivity.
„Problémy přetrvávají. Když se podíváte na všechny pokusy o teroristické útoky po 11. září 2001, je to naprosto jasné. Vezměte si třeba neúspěšný pokus vyhodit do povětří letadlo směřující do Detroitu výbušninou skrytou ve spodním prádle. To bylo o vánocích 2009. Všechny ty informace, které bezpečnostní a zpravodajské služby měly, ničemu nepomohly. Výbuchu zabránili až sami cestující v letadle. Později jsme se dozvěděli, že americké úřady dostaly o atentátníkovi předem echo. Jenže se ta informace nedostala k lidem, kteří mohli zasáhnout. Ty problémy prostě dál existují,“ říká.
Nejhorší na tom je, že bez ohledu na to, kdo jste a jak vypadáte, budou se vámi bezpečnostní služby zabývat. To je skoro jisté, i když to může být na první pohled naprosto zbytečné.
„Každý musí kontrolou projít. Bez ohledu na to, jestli je to dítě nebo starší člověk, bez ohledu na to, jestli existuje nějaké důvodné podezření, že by se mohl o nějaký útok pokusit. A to se netýká jen kontrol na letištích, ale dohledu ve všech oblastech našeho života. ‘Patriot Act‘ uvolnil všechna pravidla. FBI a jiné bezpečnostní služby tak můžou sledovat prakticky kohokoli a nemusí vysvětlovat proč. Namísto toho, aby soustředili pozornost na lidi nebo skupiny, které opravdu představují reálné nebezpečí. A to je hlavní rozdíl mezi tím, jak fungovali PŘED a PO 11. září 2001. Bezúhonné chování vám dnes před takovým špehováním nezaručí ochranu,“ vysvětluje Michael German.
Při cestě do Ameriky se tak musíte připravit na to, že prohlédnou pečlivě nejenom vás a vaše zavazadlo. Někdo bude nejspíš monitorovat i vaše bankovní transakce, možná si také poslechne, o čem si povídáte s maminkou po telefonu nebo přes Skype.
Podle názoru lidí jako je bývalý agent FBI Michael German, je právě tahle ztráta soukromí ve Spojených státech nejhorším důsledkem teroristických útoků z 11. září 2001.
