Nigérie má za sebou relativně úspěšné volby. Zemi ale dál tíží vážné problémy
Nejlidnatější africká země, Nigérie, má za sebou důležité prezidentské volby, které pozorovatelé označují za možná nejférovější v moderních dějinách Nigérie. Samotné hlasování v šestatřiceti státech federace bylo nezvykle poklidné, provázelo ho méně podvodů, manipulací i případů zastrašování. Navzdory tomu zaplavila sever Nigérie v povolebních dnech vlna násilí. Etnicky a nábožensky nesmírně pestrý stát nepřestává tížit mnoho dalších vážných problémů, podobně jako ostatní země v oblasti Guinejského zálivu.
„Nemyslím si, že má celý region problematické období za sebou. Pobřeží slonoviny je příkladem země, která byla kdysi slušně řízená, kde ale pod povrchem existovaly problémy a mohli jsme vidět, k čemu to vedlo,“ řekl britský reportérský veterán Martin Woollacott, který sloužil v řadě krizových oblastí včetně západní Afriky.
Jak budou afričtí politici schopní stabilizovat situaci v těchto zemích je podle něj otázka. „Doufám že toho budou schopní. V oblasti ale vidím spíš příznaky rozvratu než jeho řešení,“ uvedl.
Nigérie, nejlidnatější africký stát, čelí i po relativně úspěšných volbách mnoha výzvám. Tématu se ve Večerním Radiožurnálu věnoval redaktor Jan Prokeš.
Nigérii dlouhodobě trápí mimo jiné náhlé erupce kriminálního násilí s etno-náboženským podtextem. Řádění mladických band zlodějů, žhářů i zabijáků usnadňuje slabost vládních bezpečnostních složek. A taky velké sociální a ekonomické rozdíly mezi jednotlivými regiony.
Jako pouhá epizoda se proto jeví povolební vražedné útoky na severu Nigérie, který je chudší, převážně muslimský a kde většina lidí podpořila ve volbách poraženého kandidáta.
Volby neměly sjednocující efekt
Zdá se, že volby neměly pro západoafrickou mocnost veledůležitý sjednocující efekt. Naopak poprvé v historii se obyvatelé severních států jasně postavili za jiného kandidáta než lidé na jihu.
Nigerijci navíc přikládají konkrétní osobě lídra větší význam než Evropané, upozornil loni na podzim v exkluzivním rozhovoru pro ČRo exprezident afrického státu Olusegun Obasanjo.
„Já považuji zejména pro rozvojovou zemi jako je Nigérie za nejdůležitější, aby lidé věřili svému vedení. Je proto žádoucí, aby byl proces výběru nového lídra transparentní. Řekněme že ve volbách získáte 60 procent hlasů. Úkolem po volbách je pak učinit z většiny těch kteří vás nevolili vaše příznivce. Nebo aspoň lidi s neutrálním postojem. Úkolem je snížit počet odpůrců a minimalizovat řady těch kteří vás nenávidí,“ řekl.
Opět křesťanský prezident
Křesťan Obasanjo byl na přelomu tisíciletí prvním civilním prezidentem Nigérie po letech vojenské diktatury. Po zesnulém muslimovi Umaru Yaraduovy teď povede afrického obra na hliněných nohách do nejisté budoucnosti jako třetí v řadě opět křesťan s příznačným jménem Goodluck - hodně štěstí- Jonathan.
Už se mu sice podařilo v pozici přechodného vůdce výrazně utlumit rebelii proti ropnému sektoru, který je největší v Africe. Zásadní výzvy ovšem zůstávají a Nigérie tak zatím nemůže naplnit své neskromné mezinárodní ambice, přiznal před časem i někdejší ministr zahraničí Ojo Maduekwe.
„Neusilujeme o to být africkým četníkem. Chceme se ale stát lídrem kontinentu, k čemuž nás předurčuje fakt, že každý pátý Afričan je Nigerijec. Zatím k tomu ale nemáme dost vlastních zdrojů,“ vysvětlil.
Korupce a nedůvěra
Dnešní Nigérii trápí stejně jako mnoho dalších zemí regionu obrovská míra korupce a nedůvěry mezi lidmi. Ta pramení z propastné nerovnosti mezi sociálními třídami i regiony.
Například ženská gramotnost je v některých bohatých jižních oblastech víc než devadesátiprocentní, v odlehlých savanách na severu naopak téměř zanedbatelná. Cesta k lepším zítřkům proto nepochybně vede přes posilování společenské soudržnosti.
