Nová Kaledonie opět odmítla nezávislost, zůstane francouzská. Společnost je dál rozdělená
I třetí a poslední referendum o nezávislosti Nové Kaledonie na Francii vyznělo ve prospěch zachování současného stavu. Tentokrát byl výsledek zcela jednoznačný poté, co stoupenci osamostatnění vyzvali k bojkotu hlasování v důsledku neúspěšné snahy o jeho odklad. Z účastníků se nakonec přibližně 96,5 procenta vyslovilo proti transformaci zámořského území Francie v samostatný stát, informuje agentura AFP.
Volební místnosti se uzavřely v 19.00 místního času, tedy 09.00 našeho času, po 12 hodinách hlasování. K urnám podle konečných údajů přišlo jen necelých 44 procent právoplatných voličů. Při předchozích plebiscitech se účast pohybovala kolem 80 procent. AFP doplňuje, že proti nezávislosti tentokrát hlasovalo asi o 6000 lidí méně než při loňském referendu.
„Nová Kaledonie zůstane francouzská,“ reagoval na nedělní výsledek francouzský prezident Emmanuel Macron. Uznal, že otázka nezávislosti obyvatelstvo stále rozděluje, voliči ale podle něj o věci rozhodli svobodně. Nyní podle Macrona začíná přechodné období, přičemž by měl obě strany nadále vést „příslib společného osudu“.
Nové postavení ve Francii?
Nedělní hlasování představovalo poslední referendum dohodnuté při vleklých jednáních o dekolonizaci Nové Kaledonie, která navazovala na násilnosti z roku 1988. Součástí tohoto procesu bylo také přiznání výrazné autonomie tichomořskému souostroví ležícímu asi 1200 kilometrů od břehů Austrálie.
Nostalgie po ‚sladké, bezstarostné Francii‘. Někdejší novinář Zemmour kandiduje na prezidenta
Číst článek
Následovala referenda v letech 2018 a 2020, v nichž se voliči také vyslovili proti nezávislosti, když zachování vazeb na Paříž podpořilo 56,7, respektive 53,3 procenta hlasujících.
Po třetím vítězství tábora „loajalistů“ transformační proces zcela nekončí, uvádí agentura AP. Francouzský stát a dva politické tábory bývalé kolonie nyní mají 18 měsíců na to, aby se dohodli na „novém statusu“ souostroví a na postavení jeho institucí v rámci Francie.
„Vstupujeme do nové etapy,“ uvedl v nedělním projevu prezident Macron, který vyzval zainteresované strany k dialogu v zájmu veřejného zdraví, hospodářství a ochrany před klimatickými změnami.
Zklamaní separatisté
Separatističtí aktivisté mezitím vyjadřovali zklamání a rezignaci. Před nedělním hlasováním vyzvali své přívržence, aby se neúčastnili, což se podle všeho také stalo.
Strany prosazující nezávislost si stěžovaly, že nemohly uspořádat „spravedlivou kampaň“, protože držely smutek v návaznosti na zářijový nápor covidu-19. Zároveň obvinily Paříž, že ve věci nezachovala neutralitu a v jistém prohlášení prezentovala důsledky osamostatnění v negativním světle.
Analytici se podle agentury Reuters obávali, že vítězství stanoviska „ne“ vyvolá hněv mezi domorodými Kanaky, kteří z větší části nezávislost podporují, a může mít za následek širší nestabilitu. Podle AFP při konání referenda panovala mimořádná bezpečnostní opatření a v ulicích bylo 2000 příslušníků bezpečnostních složek.
Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v indo-pacifické oblasti. Žije zde zhruba 270 tisíc lidí, vedle Kanaků jsou to etničtí Evropané a potomci přistěhovalců z asijských a pacifických území.
Souostroví je významnou zásobárnou niklu a turistickou destinací, podle Reuters je zároveň ústředním pilířem plánu prezidenta Macrona posílit vliv Paříže v Tichomoří.
