Olivy jsou pro Palestince všechno
Dnešní příspěvek z Blízkého východu, ale nebude ani o konfliktech ani o válce či sporech, nýbrž o olivovnících a olivách. Právě na Blízkém východě poskytuje mnoha lidem obživu a milionům lidí každodenní radost. Za olivovníky a olivami v Jordánsku nás zavede zpravodaj na Blízkém východě Jaromír Janev.
Olivovník je zvláštní strom. Je věčně zelený, tedy šedozelený, a neopadávají mu vůbec listy. Jeho květy jsou smetanově bílé a jsou skryté pod listím, takže často nejsou vidět.
O tom, že některé druhy stromů jsou dlouhověké, se ví. Dožívají i několika set let a libanonské a kyperské cedry až jedno tisíciletí. Ale už méně známé je, že olivovníky se dožívají běžně 500 let. V arabských zemích jsou téměř všudypřítomné. Někdy ve své divoké formě, ale hlavně v olivovníkových sadech. A v řadě zemí jsou po těchto stromech pojmenované ulice, nebo dokonce hory. A snad nejznámější z nich je Olivetská hora v Jeruzalémě.
V Jordánsku jsou olivovníkové sady hlavně u města Kerak, kde je jeden z nejznámějších křižáckých hradů v této zemi, a v jeho širokém a dalekém okolí. A olivovníky už se objevily i ve formě bonsají.
Co pro lidi v arabských zemích znamenají olivovníky a olivy? Zeptal jsem se na to mnoha lidí v Jordánsku, ale také na palestinských územích, v Sýrii a v Libanonu. Vybral jsem odpovědi, které nejvíc odpovídali převládajícímu názoru: 40letý Palestinec Kutajba, který žije v Jordánsku mi řekl: "Olivovníky jsou požehnané stromy. Seslal nám je bůh a pro nás znamenají hrozně moc." Všude v arabských zemích i v Izraeli znamenají olivovníky a olivy hodně, ale nejvíc snad právě pro Palestince, kteří se o ně s velkou péčí starají a kde znamenají pro desetitisíce lidí hlavní zdroj obživy. Šestačtyřicetiletý Jordánec Alí pro Český rozhlas popsal, co pro něho znamenají olivy a olivový olej, takto: "Nedokážeme si bez oliv představit život. Dáváme si je hlavně ráno k snídani, s fazolemi, s boby, s olivovým olejem a s římským kmínem kammúnem."
A já dodám, že Arabové ráno jídávají také chléb, který máčejí do olivového oleje a pak do zvláštního koření, kterému se říká zaatar. Je to prý velmi zdravé. A k obědu a k večeři olivy také nesmí chybět. V téměř každé restauraci vám automaticky přinesou jako předkrm olivy, aniž byste si je objednávali. Možná překvapí, že olivy dostanete v některých restauracích i k pivu nebo vínu.
A na každý salát přilijí Arabové doma i v restauracích též trochu olivového oleje. Mnoho lidí tady na Blízkém východě na olivovém oleji také peče a smaží. Jordánci a Arabové vůbec mají nejradši olivy ve své původní zelené nebočené podobě zalité olivovým olejem. To o je v Evropě považováno za lahůdky tedy třeba olivy plněné uvnitř papričkami nebo mandlemi se tady zatím neujalo. Tradice jsou totiž na Blízkém východě tradice. A olivy a olivovníky k nim patří.
