Ozbrojenci z Al-Káidy v oblasti Tora Bora se prý vzdají
Bojovníci teroristické sítě Al-Káida ve východoafghánské oblasti Tora Bora údajně složí zbraně. Prohlásil to jeden ze tří velitelů kmenových sil bojujících proti této organizaci. Podle něj všichni lidé Al-Káidy ve středu ráno sestoupí z hory Enzeri Zur a vzdají se. Bojovníci Al-Káidy musejí kapitulovat bezpodmínečně, poté prý budou předáni mezinárodnímu společenství. Washington však oznámil, že jednání o kapitulaci nemá potvrzené. Stále také není jasné, jestli se v oblasti zdržuje i Usáma bin Ládin.
Podle Petry Procházkové z agentury Epicentrum přicházely během dneška z oblasti Tora Bora snad každých deset minut rozporuplné zprávy. Až k večeru i oficiální místa v Afghánistánu potvrdila, že ve středu by měli příslušníci Al-Káidy začít skládat zbraně. Není však jasné, zda se tomuto rozhodnutí podřídí všichni, nebo jen několik oddílů. Vojenské zdroje Severního spojenectví tvrdí, že na této poslední frontové linii v Afghánistánu zatím zavládlo příměří a jednání o kapitulaci pokračují bez střelby. Místní obyvatelé však naopak přinášejí svědectví o silném bombardování oblasti Tora Bora, které údajně pokračovalo celý den.
Protitalibanské kmenové síly ještě před vyhlášením příměří přinutily bojovníky z Al-Káidy ustoupit z jeskyní Tora Bora na vrchol nedaleké hory Enzeri Zur. Podle kmenových vůdců do bojů zasáhly i desítky příslušníků amerických zvláštních jednotek a americké letectvo. Podle frontových velitelů jsou oddíly Al-Káidy obklíčeny ze tří stran.
Washington však nemá potvrzeno, že oddíly sítě Al-Káida Usámy bin Ládina a místní kmenové síly bojující proti nim na východě Afghánistánu jednají o kapitulaci Al-Káidy. Zdůraznil to předseda sboru náčelníků štábů americké armády Richard Myers. Také americký ministr obrany Donald Rumsfeld ve Washingtonu uvedl, že Spojené státy ještě nedosáhly v Afghánistánu svých cílů a že "válka ještě zdaleka neskončila".
V kandahárské nemocnici se zabarikádovali příslušníci hnutí Taliban a bin Ládinovy sítě Al-Káida a odmítají se vzdát. Oznámil to nový guvernér Kandaháru Gul Agha. Jeho tvrzení ale nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Podle Aghy jsou v nemocnici i civilní pacienti. Zabarikádované bojovníky údajně vede spolupracovník nejvyššího vůdce Talibanu mully Umara Háfiz Madžíd.
Pátrání bin Ládinovi se podle amerických představitelů může protáhnout i na několik měsíců. Náměstek amerického ministra obrany Paul Wolfowitz prohlásil, že vojenská operace v Afghánistánu nalomila bin Ládinovu moc a omezila jeho přístup ke zbraním, ale síť al-Káida stále představuje nebezpečí pro celý svět. Wolfowitz zároveň informoval, že většina vedení této teroristické organizace i Talibanu je stále na svobodě.
Hon na bin Ládina se při tom soustřeďuje na hornatý východní Afghánistán. Početná osobní stráž, kterou je bin Ládin obklopen, prý pátrání usnadňuje. Bez této stráže by ovšem podle Wolfowitze byl bin Ládin vystaven nebezpečí, že se stane kořistí afghánských lovců odměn za dopadení.
Spojené státy se dosud nerozhodly, kdy a zda vůbec rozšíří své tažení proti terorismu i do dalších zemí mimo Afghánistán. V Londýně to v úterý uvedl při společné tiskové konferenci s britským premiérem Tonym Blairem americký ministr zahraničí Colin Powell. Blair zase oznámil, že Británie je v principu ochotna hrát vedoucí úlohu v budoucích mezinárodních mírových silách v Afghánistánu. Upozornil však, že britská vláda o tom ještě definitivně nerozhodla.
Americký prezident George Bush pohrozil potrestáním státům napomáhajícím teroristům. V projevu na americké vojenské škole Citadel u Charlestonu v Jižní Karolíně uvedl, že nevypočitatelné státy jsou největším zdrojem nebezpečí, které se skrývá v chemických, biologických a nukleárních zbraních. Zdůraznil, že s těmito státy bude zacházeno jako s nepřáteli, pokud budou napomáhat teroristům.
Bush se také vyslovil pro spolupráci s Ruskem při prevenci šíření technologií pro výrobu zbraní hromadného ničení. Jako přežitek minulé doby však odmítl smlouvu ABM, která omezuje americké plány na vybudování omezeného protiraketové štítu.
Rusko neplánuje, nepřeje si a ani nezamýšlí vyslat nějaké své vojáky do připravovaných mezinárodních mírových sil v Afghánistánu. Prohlásil to ruský ministr obrany Sergej Ivanov v jihoruském městě Rostovu na Donu. Podle něho jsou mírové síly zapotřebí jen k tomu, aby oddělily válčící strany, což není případ Afghánistánu. Ivanov vyloučil účast ruských vojáků v mírových silách už minulý měsíc. Argumentoval tím, že Moskva nechce být zatažena do případných vojenských akcí v zemi, kde sovětská vojska byla v 80. letech v desetileté válce poražena. V Afghánistánu tehdy zahynulo 15 tisíc ruských vojáků.
