Pákistánské listy kritizují reakci úřadů na zemětřesení

Pákistánské úřady se nedokázaly postavit tváří v tvář katastrofě v podobě sobotního zemětřesení, míní tamní Frontier Post. Dokáže Angela Merkelová vést vládní koalici? Bulharsko se obává ptačí chřipky - infekce se objevila hned u dvou jeho sousedů. Má Lenin zůstat na Rudém náměstí v Moskvě? To jsou hlavní témata dnešního výběru ze zahraničního tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Světové deníky se věnují sobotnímu zemětřesení v jihovýchodní Asii, při němž zahynulo 19 tisíc lidí. Událost komentuje pákistánský list Frontier Post. Nejhorší obavy se staly skutečností, píše. Strašlivé zemětřesení zasáhlo Indii, Afghánistán a Pákistán. Centrum otřesů bylo v pákistánském Kašmíru. Úřady ale na děsivou tragédii nestihly zareagovat, kritizuje deník.

I víc než dvacet čtyři hodin po katastrofě leželo množství lidí uvězněno pod troskami. Další nemají stále střechu nad hlavou. Místní nemocnice nestíhají a nemají dostatek materiálu, popisuje situaci Frontier Post. Pákistánské úřady omlouvají nedostatek iniciativy zničenými komunikacemi. Zakrývají tím, že se nedokázaly postavit tváří v tvář katastrofě. Slavnostní pohřby a kondolence totiž nenahradí skutečnou práci, dodává list.

Země vzhůru nohama. Tak popisují sobotní neštěstí francouzské noviny Liberation. Zemětřesení je zatím poslední článek litanie minulých týdnů. Předtím jsme plakali nad katastrofou způsobenou hurikánem Katrina a tsunami vAsii, připomíná.

Proč jsou zemětřesení v Pákistánu tak častá, vysvětluje tamní list The Nation. Za posledních deset let se seismická aktivita v oblasti zvýšila. Můžou za to Himaláje, přesněji horský masiv pod povrchem země. Ten totiž vstupuje do nové fáze a začíná se posouvat. Místní úřady by z toho měly vyvodit důsledky. Je třeba následky zemětřesení předvídat. Dosud se vláda vypořádávala jen s povodněmi. Ty jsou pomalejší, a tak je víc času na reakci, vysvětluje The Nation.

Také britské noviny přinášejí informace o zemětřesení v Asii. Našeho spolupracovníka Milana Kocourka ale zaujal jeden komentář na vnitropolitické téma. Našel ho v konzervativním deníku Daily Telegraph.

Přehrát

00:00 / 00:00

M. Kocourek cituje z listu Daily Telegraph

I dnes pokračují rozhovory mezi Gerhardem Schröderem a Angelou Merkelovou. Už tři týdny se snaží vyvést Německo z politické krize. Podle Süddeutsche Zeitung Merkelová bojuje za širokou koalici, s dvěma hlavními stranami, kterou by vedla. Deník si ale není jistý, že by to zvládla. Není tak flexibilní a charismatická jako Schröder a navíc nemá zkušenosti. Ve vládě by se musela naučit to, co ve vlastní straně neumí - balancovat mezi několika úhly pohledu, tvrdí Süddeutsche Zeitung.

Bulharské deníky se obávají ptačí chřipky. Bulharsko sousedí hned se dvěma státy, kde se infekce objevila - Rumunskem a Tureckem. Bulharská vláda už podniká první kroky, jak se s případnou epidemií vypořádat, informuje deník Sega. V pohotovosti jsou všichni veterináři. Ministr zemědělství a lesnictví Nikat Kabil se navíc právě dnes rozhodne, jestli zakáže dovoz drůbežího masa z Rumunska.

Bulharské Standart News ale přípravám příliš nevěří. Největší nebezpečí ptačí chřipky přijde prý asi tak za měsíc. Tehdy se přes naše území přeženou stěhovaví ptáci, varují Standart News. Na druhou stranu ale uznávají stanovisko epidemiologů. Podle nich je riziko přenosu ptačí chřipky na člověka malé.

Magazín The Economist píše o věčném dilematu Moskvy. Má nechat odstranit mumii Lenina z Rudého náměstí, nebo ne? O tom se přemýšlelo ještě před rozpadem Sovětského Svazu. Po roce 1990 se Leninovo mauzoleum stalo místem půtek úřadů s komunisty. Boris Jelcin využil socialistický symbol ve volební kampani. Aktivní komunisté před mauzoleem zase dodnes demonstrují.

Nejčastějším argumentem pro to, aby Lenin na moskevském Rudém náměstí zůstal, je minulost. Rusové už mnohokrát doplatili na to, že se na tu svou nepamatovali. Na druhou stranu, to můžou zařídit školní učebnice. Lenin by měl odpočívat tam, kde car, kterého bolševici zavraždili - v Petrohradě. Rusko si totiž potřebuje připomínat minulost, ale také ji pohřbít, myslí si The Economist.

Julie Rákosová, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme