Papež Jan Pavel II. zemřel
Pozemská pouť Jana Pavla II. se završila. Vatikán krátce před 22. hodinou oficiálně oznámil papežovu smrt. Skonal v 21.37 ve věku 84 let. Svatopetrské náměstí, kde se shromáždilo odhadem přes 100 tisíc lidí, se zcela ponořilo do smutku. Modlitbami, zpěvem i potleskem doprovodily desetitisíce věřících papeže na poslední cestě. Jeho tělo bude vystaveno ve vatikánské bazilice sv. Petra v pondělí odpoledne, pohřeb se neuskuteční dřív než ve čtvrtek.
Papežův zdravotní stav byl celou sobotu stále velmi vážný. Postupně ztrácel vědomí a od odpoledne měl vysokou horečku. Kolem 21. hodiny vatikánský mluvčí Joaquín Navarro-Valls informoval, že se Svatému otci opět přitížilo. O něco později tiskové oddělení Vatikánu upozornilo, že se blíží konec. Navarro-Walls pak oznámil, že papež v 21.37 zemřel.
Tisícům věřících a poutníků, kteří se na náměstí svatého Petra modlili za papeže růženec, sdělil smutnou zprávu monsignor Sandri. Kardinál Sodano, státní sekretář Vatikánu, se pak modlil spolu s věřícími de profundis.
Oficiální ceremoniál obřadné ověření úmrtí papeže kamerlengem byl respektován. Papeži byl sňat zvláštní prsten, prsten "rybáře", a teprve tímto gestem byl definitivně ukončen pontifikát Jana Pavla II.
V neděli dopoledne bude kardinál Sodano sloužit ve Svatopetrském chrámu smuteční liturgii, celá Itálie se zahalí do smutku.
Se svými pocity se krátce po papežově smrti Radiožurnálu svěřil kardinál Miloslav Vlk. "Já necítím nějaký hluboký smutek; je to jistě bolest, že někdo, koho jsme měli rádi, odešel viditelně z tohoto světa. Ale u mě převládá spíš - je to silné slovo, když řeknu radost - z toho, že papež zvítězil. A radost z toho, že Bůh s církví je i dnes, a tohle na uzavřeném papežově životě zřetelně bylo vidět a cítit."
Na smrt hlavy katolické církve zareagovali obyčejní lidé i státníci na celém světě. Generální tajemník OSN Kofi Anan vyjádřil hluboký zármutek nad smrtí papeže, který byl neúnavným ochráncem míru. Prezident USA George W. Bush označil Jana Pavla II. za bojovníka za lidskou svobodu a inspiraci pro milióny Američanů. Ruský prezident Vladimír Putin papeže nazval výjimečnou osobností naší doby, se kterou je spojena celá jedna epocha.
Český prezident Václav Klaus považoval zesnulého papeže Jana Pavla II. po více než čtvrtstoletí za jednu z nejvýznamnějších osobností soudobého světa. Britská královna Elizabeth vyjádřila hluboký zármutek, podle premiéra Tony Blaira svět ztratil náboženského vůdce, který byl ctěn lidmi všeho vyznání i nevěřícími. Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi řekl, že truchlí za Svatého otce se všemi Italy. Itálie vyhlásila tři dny smutku.
Ohlédnutí za Janem Pavlem II.
Jan Pavel II. byl papežem výjimečným. V dějinách katolické církve se stalo vůbec poprvé, že se její hlavou stal nikoli Ital, ale slovanský kardinál. Jeho občanské jméno znělo Karol Wojtyla.
Narodil se 18. května 1920 ve městě Wadowice v Polsku. V roce 1946 byl vysvěcen na kněze. Studoval v Římě. Po návratu do vlasti se stal vikářem. Přednášel filozofii a etiku na Katolické univerzitě. Psal také prózy a pod pseudonymem Andrzej Jawieň i verše.
V roce 1964 přijal funkci krakovského arcibiskupa. Po třech letech se zařadil do sboru kardinálů. Ani tehdy se příliš nezměnil. Choval se na kněze trochu nekonvenčně. Lyžoval, jezdil na vodu a trávil dovolené v horách s přáteli ze světského stavu.
Když v září 1978 zemřel papež Jan Pavel I., sešli se kardinálové, aby vybrali toho, kdo má zaujmout jeho místo. 16. října mohl jeden z nich nakonec oznámit, že novým papežem se stal Karol Wojtyla, který přijal jméno Jan Pavel II.
Byl příslušníkem slovanského národa a pocházel zpoza železné opony. Pro tehdejší komunistické režimy bylo zvolení papeže Poláka těžkým políčkem. Když Jan Pavel II. projevil přání navštívit v roce 1979 svou vlast, musely mu to polské úřady s těžkým srdcem a velkými obavami umožnit. Jeho krajané se radovali.
Srdce věřících se sevřela strachem o dva roky později. 13. května 1981 byl na papeže spáchán atentát. Turecký atentátník Mehmet Ali Agca na něj několikrát vystřelil, když projížděl přes náměstí sv. Petra v otevřeném papamobilu, a vážně ho zranil. Vyváznutí z atentátu přičítal papež ochraně Matky Boží.
Jan Pavel II. se do historie zapsal nejen svým lidským přístupem k věřícím, ale i největším počtem svatořečení. Během 26 let svého pontifikátu prohlásil za svaté téměř 500 osob. Jsou mezi nimi i tři svatí české národnosti - sv. Anežka, sv. Jan Sarkandr a sv. Zdislava z Lemberka.
Do Československa a později do České republiky zavítal celkem třikrát. Při své první pouti v roce 1990 se takto zdravil s duchovními při mši ve Svatovítské katedrále: "Milovaní bratři a sestry, milost a pokoj od Boha našeho Otce, od Pána Ježíše Krista, s vámi se všemi. Setkávám se s vámi v katedrále, která je duchovním srdcem nejen tohoto města a pražské arcidiecéze, ale v jistém smyslu celé vaší země."
Papež na svých cestách navštívil přes 100 zemí na téměř všech kontinentech. Nebyl jen v Antarktidě. K jeho velmi významným cestám patřila pouť do Sarajeva po válce na Balkáně, na Kubu v roce 1998 a do Izraele a na palestinská území v roce 2000. Jako první z papežů navštívil synagogu - bylo to v Římě. Promlouval k několika desítkám mladých muslimů na stadiónu v Maroku. Přes jeho snažení smířit katolickou církev s pravoslavnými patriarchy se mu nepovedlo uskutečnit cestu do Ruska.
Nejlépe se vždy cítil na návštěvách ve své vlasti v Polsku. Jeho krajané ho vždy nadšeně vítali. Při poslední pouti do Polska papež řekl "nashledanou" a dodal, že to je ale zcela v Božích rukách. Bůh mu spatřit milované Tatry, Krakow a rodné Wadowice už nedopřál.
