Rasové protesty mohou v USA přerůst ve větší hnutí za občanská práva
Zápalné lahve, slzný plyn a po zuby ozbrojená policie v ulicích. Podobně dramatické výjevy se letos neomezily jen na země, které procházejí politickými otřesy. Spojené státy zažily v roce 2014 nejvážnější rasové protesty za poslední léta. Vyvolala je smrt neozbrojeného 18letého černošského mladíka, kterého na předměstí St. Louis zastřelil bílý policista. Demonstrace mohou v příštím roce přerůst v masové občanské protesty.
„Ruce vzhůru, nestřílejte", „Spravedlnost", „Nemůžeme dýchat", měsíce po propuknutí prvních protestů ve Ferguosnu v Missouri zní tato hesla dál americkým éterem - od New Yorku přes Chicago až po Los Angeles a Seattle.
O rasových protestech v USA, které mohou v příštím roce přerůst v masové občanské demonstrace, natáčela zpravodajka Lenka Kabrhelová
„Rasová nerovnost v Americe stále existuje. Je to problém, který nikam nezmizel," řekla Českému rozhlasu během srpnových protestů ve Fergusonu 32letá studentka Jennifer Coolleyová, podle které se rasové napětí nejviditelněji projevuje právě ve vztazích policie k menšinám.
„Policisté vás mohou zastavit a začít prošetřovat prakticky kvůli čemukoli. Nějaký důvod si vždycky vymyslí," říká 24letý Phonso Scott, podle kterého černošští mladíci žijí v permanentním napětí a obavách z další policejní kontroly a toho, jak může skončit.
Desetitisíce lidí rozhořčilo rozhodnutí poroty, podle které se ani v případě Michaela Browna, ani v případě Newyorčana Erica Holdera nenašlo dost důkazů pro postavení policistů před soud. Oba Afroameričané zemřeli, přestože sami neměli žádnou zbraň a podle všeho ani nepředstavovali nebezpečí.
Protesty ve Fergusonu 2014. Policista Darren Wilson v srpnu zastřelil neozbrojeného černošského mladíka Michaela Browna, který v obchodě ukradl krabici s doutníky. Wilson se prý cítil ohrožen. Svědci (většinou z černošské komunity) tvrdí něco jiného. Ve městě Ferguson se strhla už v létě vlna nepokojů, jelikož téměř celé město se skládá z Afroameričanů. Ve městě musela zasahovat i Národní garda.
„Jsme tu a nikam neodejdeme," varoval politiky reverend Al Sharpton během prosincového mnohatisícového protestního pochodu ve Washingtonu, kde se sešli příslušníci všech amerických komunit.
„Podle mě spočívá odpověď ve volební angažovanosti. Jakmile lidé pochopí, že mohou věci měnit důsledným tlakem na politiky, začnou se postupně měnit i všechny další věci," domnívá se profesor politologie z Howardovy univerzity Michael Fauntroy, který je přesvědčený o tom, že protesty mohou přerůst ve větší hnutí za občanská práva.
„Myslím, že protesty mohou přerůst v něco velkého. Bude to ale záviset na energii a úsilí lidí, kteří jsou do nich zapojení a na tom, zda pochopí, že jde o politiku. Do jisté míry je to jednoduché vyrazit na protestní pochod a vyjádřit nespokojenost. Záleží ale na tom, co podniknete, když protest skončí," dodává politolog Michael Fauntroy.
