Zinscenovala útok na Kreml sama Moskva? ‚Ukrajina by na to neplýtvala munici,‘ popisuje analytik
Zaútočil Kreml na Kreml? Nebo za tím mohly stát ukrajinské tajné služby či jiná protikremelská skupina? Kolem středečního útoku na sídlo ruského prezidenta vyvstává několik otázek. Na jednu stranu americký Institut pro studium války upozornil, že mohlo jít o tzv. operaci pod falešnou vlajkou, kterou zorganizovala sama Moskva, aby mobilizovala vlastní občany. Na druhou stranu by tím ale podle expertů Kreml poškozoval vlastní image.
„Existují tři realistické možnosti. Na jednu stranu to mohla celé zinscenovat Moskva, je ale možné, že by to mohla být i nezávislá protikremelská skupina v Rusku. Mluví se i o tom, že útok mohl provést někdo z ukrajinské strany, a to i bez vědomí Zelenského,“ popsal serveru iROZHLAS.cz bezpečnostní expert Vojtěch Bahenský.
Dále upozornil na to, že únik tajných dokumentů v USA odhalil, že nedávný útok proti letadlu včasného varování v Bělorusku provedli ukrajinští agenti, kteří neuposlechli rozkazy vedení. Není tedy vyloučené, že se něco podobného může stát znovu.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček však uvedl, že mohlo jít právě o zinscenovaný útok ze strany ruského režimu. Podle něj to naznačuje více podezřelých detailů.
„Video pořídily bezpečnostní kamery Kremlu. Ten ho poté zveřejnil velmi rychle, přestože taková videa Moskva běžně nezveřejňuje. Navíc to začal Kreml velmi rychle komentovat a z útoků hned obvinil ukrajinské tajné služby,“ řekl Havlíček serveru iROZHLAS.cz.
„Ukrajina má o těchto záležitostech velmi dobré informace a právě proto by rozhodně nechtěla pro takovou akci vyplýtvat munici ani operační potenciál. Je si vědoma, že takovou akcí nic nezmění.“
Pavel Havlíček (Analytik Asociace pro mezinárodní otázky)
Havlíček poukázal i na to, že Putin, teoreticky terč útoku, v Kremlu v dané době nebyl a většinu času se tam ani nepohybuje. „Ukrajina má o těchto záležitostech velmi dobré informace a právě proto by rozhodně nechtěla pro takovou akci vyplýtvat munici ani operační potenciál. Je si vědoma, že takovou akcí nic nezmění,“ vysvětlil.
„Není moc jiných aktérů, kteří by mohli v centru Moskvy provést takto sofistikovaný útok s použitím dané techniky. Pokud by to nebyl ruský režim, nebo síly, které jsou na něj navázané, mohla by za tím stát Ukrajina, ale to podle mě není pravděpodobné,“ dodal Havlíček.
Mobilizace společnosti?
9. května se bude navíc v Rusku slavit den vítězství, což celé západní společenství slaví o den dříve. V rámci tohoto výročí se tak podle Havlíčka může ruský režim snažit vyburcovat protiukrajinské nálady ve společnosti.
„Každý rok se Kreml touto dobou snaží mobilizovat své podporovatele právě s myšlenkou boje proti fašismu. Celý okolní svět to slaví o den dříve, o to více je 9. květen spojen s ruským prostorem a koncem tzv. velké vlastenecké války, která je jednou z mála věcí, co ruskou společnost ideologicky spojuje,“ připomněl analytik.
Na druhou stranu Bahenský upozornil, že by hypotetický ruský útok na sídlo ruského prezidenta mohl pošpinit image kremelského režimu.
„Ruský režim může vypadat slabě, když ani není schopný ubránit vlastní sídlo moci. Zároveň se nemůže tvářit, že se válka vyvíjí podle jeho plánu, když někdo útočí na Kreml.“
Vojtěch Bahenský (bezpečnostní expert)
„Ruský režim může vypadat slabě, když ani není schopný ubránit vlastní sídlo moci. Zároveň se nemůže tvářit, že se válka vyvíjí podle jeho plánu, když někdo útočí na Kreml,“ komentoval.
Všechny zmíněné věci však přesto podle Havlíčka naznačují, že za akcí stojí sám Kreml. Upozornil také na to, že jeden podobný incident proběhl asi před týdnem.
„Rusko ‚testuje‘ reakci Západu a nyní to proběhlo ve větší intenzitě. Samozřejmě to souvisí i s tím, že se Moskva snaží mobilizovat ruskou veřejnost pro jeho válku proti Ukrajině, což dobře zapadá do tohoto kontextu,“ vysvětlil analytik.
Mezinárodní společenství bylo v komentování útoku zatím spíše zdrženlivé. To může podle Havlíčka ukazovat i to, že Rusko již nemá ve světě moc spojenců, kteří by ho ve válčení na Ukrajině podporovali.
„Pro Moskvu je tak důležité obracet se dovnitř a mobilizovat vlastní kapacity, protože v zahraničí moc podpory nenajde,“ dodává analytik.
V kontextu útoku na Kreml vyvstává i otázka, jak by se válka na Ukrajině vyvíjela, pokud by se Vladimiru Putinovi něco stalo. „Mohlo by to otevřít větší pole pro vyjednávání. Pro Západ nebo Ukrajinu je vyjednávání s ruským prezidentem prakticky nemožné. Zároveň by bylo naivní si myslet, že v momentě, kdy Putin zmizí, skončí válka a Rusko se stáhne,“ doplňuje Bahenský.
